Sorokin, Vladimir
Šči

ukázka beletrie zahraniční

BORŠČ: Jmenuji se Alexandr Karetnikov. Jsem odsouzen podle paragrafů 51, 54, 112, 126, 128 Ekologického Kodexu ke dvaceti letům odnětí svobody. Přichází k němu Selátko-S-Křenem SELÁTKO: Jmenuji se Sergej Korolenko. Jsem starosta našeho oddělení...

Vladimir Sorokin: Šči

DĚJSTVÍ PRVNÍ, scéna I

(…)
Barák č. 1 lágru se zostřeným režimem "Vrba". Na pryčnách leží a sedí vězni. Pod stropem se otáčí několik kamer vnitřní ostrahy. 21.32. Je 28 minut do večerky. Vchází Boršč Moskevský. V ruce drží uzlík s prádlem.
BORŠČ: (nahlas, ale netečně): Dobrý den, občané vězni.
Všichni se na něho podívají.
VĚZNI: (nahlas, ale netečně): Dobrý den, občane vězni.
BORŠČ: Jmenuji se Alexandr Karetnikov. Jsem odsouzen podle paragrafů 51, 54, 112, 126, 128 Ekologického Kodexu ke dvaceti letům odnětí svobody.
Přichází k němu Selátko-S-Křenem
SELÁTKO: Jmenuji se Sergej Korolenko. Jsem starosta našeho oddělení. Doufám, že se začleníš do našeho kolektivu a společně budeme pracovat pro blaho Euroasie, sjednocené Zeleným Bodem. Ubytuj se; jako doma.
BORŠČ: Sergeji, ukaž mi mé místo, prosím.
SELÁTKO: Alexandře, v naší cele existuje taková tradice - každý nově příchozí si své místo vybírá sám. I pokud je obsazeno, uvolníme mu ho. Děláme to proto, aby se nováček necítil omezován, aby pro něj příchod do tábora nebyl krutým nárazem.
BORŠČ: Pozoruhodná tradice. Vybírám si tedy, s dovolením, pryčnu č. 39 u radiátoru ekologicky čistého vytápění.
Vězeň, ležící na pryčně č. 39 sbírá své věci, odchází do vzdáleného rohu baráku a lehá si na pryčnu vedle kýblu. Boršč si sedá na své místo, odkládá uzlík. Selátko si sedá vedle něj.
SELÁTKO: Do večerky zbývá ještě trochu času, proto mi, Alexandře, dovol, abych ti ve stručnosti pověděl o našem táboře.
BORŠČ: Rád si tě poslechnu, Sergeji.
SELÁTKO: Náš tábor "Vrba" se, jak už víš, nachází v ekologické zóně RODO (bývalá Mordovie), v oblasti OTLOC.
BORŠČ: Na cestě sem jsem zaznamenal podivuhodné malebnosti této oblasti.
SELÁTKO: Naše oblast není jen malebná, ale oplývá také vysokým koeficientem čistoty: 4,72.
BORŠČ: Neuvěřitelné.
SELÁTKO: Ale je to tak. A to díky zdravé politice vlády a sebeobětavé práci místního obyvatelstva. My, vězni tábora "Vrba", si s radostí uvědomujeme, že i my přispíváme svou hřivnou ke celoplanetovému očistnému procesu.
BORŠČ: Co vyrábí váš tábor?
SELÁTKO: (s úsměvem): Příteli, říkej - náš tábor.
BORŠČ: Náš tábor.
SELÁTKO: Vyrábíme ekologicky čisté a bezodpadové nádobí. Lisujeme talířky, vidličky a lžičky z rýžové mouky.
BORŠČ: Které je možno po použití sníst? Skvělý vynález. Velmi praktické.
SELÁTKO: A ekologicky čisté. Náš pracovní den začíná v 7.00 a končí v 17.00. Pak následuje politická výchova, odpočinek, čtení ekologicky čisté literatury, promítání ekologicky čistých filmů, poslech ekologicky čisté hudby. Budíček je v 6.00, večerka v 22.00. Příjem potravy v 7.30, 12.00 a 19.00.
BORŠČ: Vskutku praktický rozvrh.
SELÁTKO: Nyní o omezeních. Vzhledem k tomu, že v našem táboře jsou vězni, kteří jsou ve výkonu trestu za gastronomické trestné činy, jsou co nejpřísněji zakázány rozhovory na gastronomická témata.
BORŠČ: Moudré rozhodnutí.
SELÁTKO: Zakázána je také zločinná hierarchie a všechny její atributy, včetně přezdívek. Zakázány jsou také rozhovory v ekologicky nečistých jazycích a používání ekologicky nečistých výrazů. Pokud jsi obeznámen s teorií profesora Soumiera, jistě si vzpomínáš, že ekologicky nečistá řeč špiní nejen tvé biopole, ale i biopole ostatních lidí. Tímto pravidlem se bezpodmínečně řídíme.
BORŠČ: S touto teorií jsem obeznámen velmi dobře. Plně ji schvaluji a podporuji vaše pravidla.
SELÁTKO: Za nadávku ekošvajn jsou tři dny samovazby.
BORŠČ: Příteli, jednou jsem slyšel ten nedobrý výraz, ale věř mi, nikdy bych ho nevyslovil a nevyslovím.
SELÁTKO: Výborně (vstane). Náš kolektiv je stmelený. Řekl bych, cílevědomý. My všichni chceme vyjít na svobodu s čistým svědomím. Chceme si ji zasloužit čestnou cílevědomou prací. V našem kolektivu udržujeme duch optimismu a činorodosti. Je to tak, kamarádi?
VĚZNI (netečně přikyvují): Je.
SELÁTKO: Pro uspokojení duchovních potřeb zde máme knihovnu, promítací sál a vlastní divadlo. Sami nacvičujeme hry. Mimochodem, tuto neděli bude premiéra "Čistého nebe" Johna Morrowa. Jménem našeho souboru tě zvu, Alexandře.
BORŠČ: Děkuji, příteli, rozhodně přijdu.
SELÁTKO: (dívá se na hodiny pověšené nad vchodem): Do večerky zbývá půl minuty. Občané vězni! Zaujměte prosím svá místa na spaní.
Vězni se ukládají na pryčny, přikrývají se dekami.
SELÁTKO: Nezapomeňte, ekologicky čistý sen se zdá jen na pravém boku.
Všichni se obracejí na pravý bok.
BORŠČ: Řekněte mi, přátelé, proč je večerka v našem táboře tak brzy? V nápravně pracovních zařízeních bývá obvykle v 23.00.
SELÁTKO: Příteli, to je jednoduché. Jde o to, že…
REPRODUKTOR: Tábore, večerka!
SELÁTKO: (odhazuje deku, sedá si na pryčnu). Jde o to, že ta zkurvená větrná elektrárna těch místním ekošvajnům sakra chcípá. Její zasmrádlá ekologicky čistá elektřina vystačí tak do akorát do desíti.
Vězni si sedají na své pryčny, zapalují svíčky a dívají se na pryčnu č. 11. Z té pomalu slézá Carská Ucha. Vytáhne cigaretu. Někdo mu zapálí. Kouří a strojeně popotahuje.
UCHA: Tak co, děťátko, nezdá se vám, že vaše místo je u kýblu?
BORŠČ: (vytáhne cigaretu, nakloní se k sousedově svíčce, zapálí si a líně ukáže na Carskou Uchu): Kdo to je?
SOUSED: Carská Ucha:
BORŠČ: (s úšklebkem): V takový polívce sme si máchali fusekle.
UCHA: (výhružně): Takovej boršč my lijem do hajzlu!
BORŠČ: (vstává): Ó, jak já se bojím. Kamarádi, já se snad poseru strachy. (Shazuje ze sebe mundúr a rychlým pohybem si roztrhne triko na prsou. Je vidět tetování.)
UCHA: (strhává ze sebe triko. Tělo má celé pokryté gastronomickým tetováním): Tak bacha, z tohodle budeš na šráky, nebudeš moct ani chcát, ani srát, ani žrát. Sráči.
BORŠČ: (pokrytecky): Do prdele, to sem se lek. Jak já se bojím, hoši. Dejte mi honem ekologicky čisté valeriánské kapky.
UCHA: (přistupuje těsně k Boršči, potáhne z cigarety a foukne mu dým do tváře.): Kyjevská kotleta, tyvole, s bramborem, pečenym, tyvole, a tartaletkama, tyvole, z husí paštiky, kurva!
BORŠČ: (Potáhne a vypouští dým do obličeje Carské Uchy): Jehněčí cemr, tykrávo, s rýží, tykrávo, se sušenýma švestkama, tykrávo, s nasekanýma, doprdele, osmahnutýma mandlema!
UCHA: Jeseter vařenej v páře, tysráči, v bílý vomáčce, sráči, s kaparou, sráči, s krevetama, sráči, s račíma vocáskama, kurva, s borovýma hříbkama, kurva!
BORŠČ: Mladá krůta, kurva, naložená tři hodiny v bílym víně, kurva, namletá s telecíma játrama, kurva, žampiónama, kurva, hovězím mozečkem, kurva, nasekanym vajíčkem, kurva, potřená máslem, kurva, posypaná natlučenýma sucharama, kurva, zapečená v troubě, kurva, dvě hodiny, kurva, nasekaná na šestnáct kousků, kurva, politá klikvovou šťávou, kurva, podávaná na stříbrnym tácu, kurva, s dušenýma kdoulema, kurva, sladkýma bramborama, kurva, marinovanýma třešněma, kurva, čerstvýma broskvema a meruňkovým džemem, kurva!
UCHA: (po pauze): Jak ti říkají?
BORŠČ: Boršč Moskevský.
UCHA: (zklamaně on něho odchází): S tim se di vycpat! (Opovržlivě.) Boršč Moskevský. No tak, procvičte mu receptúru!
VĚZNI: (zadrhují se, ale jakž takž si vzpomínají): 150 g uzeného vepřového, 100 g hovězího, 2-3 párky, 2 velké řepy, 200 g syrového zelí, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, 2 čerstvá rajčata bez slupky, 2 lžíce vepřového sádla, 1 lžíce cukru, 1 lžíce octa, sůl, pepř, kopr, dva stroužky česneku. Uvaříme 1,5 litru vývaru z uzeného vepřového a z hovězího, vytáhneme maso. Nadrobno nakrájenou řepu podusíme na tuku s nadrobno nakrájenou cibulí, mrkví, rajčaty, petrželí, cukrem a octem. Hotovou směs vlijeme do vývaru s nadrobno nakrájeným zelím a vaříme 15 minut. Vařené maso a párky nakrájíme na kousky a vložíme do hotového boršče. Boršč ochutíme rozetřeným česnekem.
UCHA: Podáváme s kysanou smetanou, s petrželovou natí, s tvarohovým koláčem a… (pousměje se) s orosenou karafou moskevské vodky. Tady máš celej ten svuj boršč moskevský! To Carrr-ská U-cha! Rrrvafix, slyšíte, hoši, jak to zní: Carská Ucha!
BORŠČ: (zašlápne nedopalek): Tu tvoji carskou uchu sem jídal jako malej kluk. Když sem eště ani nezačal onanovat.
UCHA: (vyčkávavě): No, no...
BORŠČ: (dívá se mu do očí): Malé rybky - ježdíky, karasy, okouny - vykuchat, ale nečistit. Vložit do prostorného kotle se studenou vodou. Vařit dvacet minut. Vyhodit z kotle do prdele. Vývar procedit. Dát do něj kousky candáta, hlavičku cibule prošpikovanou hřebíčkem, bobkový list a mrkev nakrájenou na pěticípé hvězdičky. Vařit na mírném ohni 10 minut. Přidat kousky jesetera, vařit 10 minut. Posolit, přidat olivy a kaparu. Přilít skleničku madeiry. Podávat s třívrstvou kulebjakou, pečenou z kvasnicového těsta. První vrstva - nasekané vajíčko se smaženou cibulkou. Druhá smažené hříbky. Třetí - jeseteří líčka. Shora se na kulebjaku maže vrstva mníčích jatérek, osmažených na zázvoru a šafránu. Kulebjaka má tvar polokoule a krájí se dvěma dlouhými a ostrými noži za zpěvu ruských národních písní 16. - 17. století. K polévce se podává citrón a… (pousměje se) orosená karafa moskevské vodky.
UCHA: (zamračeně si jej prohlíží, pak típne cigaretu a tlesne): Uvítací ceremoniál pro Boršče Moskevského!
(…)

Přeložil Karel Brávek, publikováno v Literárních novinách 52/2001

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3958x

Inzerce
Inzerce