Antonyč, Bohdan Ihor
Eseje

ukázka beletrie zahraniční

Inspirace a řemeslo. "…Materiál, s jakým spisovatel pracuje, není slovo, jak si většinou myslíme, ale představy; součásti naší psychiky. Takže prvním úkolem tvůrce je kompozice představ, vnitřní budova z elementů celku..."

Ukázky z esejistické tvorby B. I. Antonyče

Inspirace a řemeslo

"…Materiál, s jakým spisovatel pracuje, není slovo, jak si většinou myslíme, ale představy; součásti naší psychiky. Takže prvním úkolem tvůrce je kompozice představ, vnitřní budova z elementů celku. Druhým je přelití představ do slov. Představy hrají pro spisovatele takovou roli, jakou mají pro malíře barvy (abstraktní) - červená, bílá, modrá atd. a slova zase podobnou roli, jakou mají barvy (konkrétní) - olejová, vodová atd. Když celek vybudovaný z představ oblékáme do slov, přichází třetí úkol. Je třeba slova zkomponovat, postavit je tak, aby byla rovnoběžná a odpovídala výstavbě představ. Tak vznikne to, co nazýváme literárním stylem. Dosažení jednoho cílového stylu je konečným završením práce spisovatele…"


Krize současné literatury
Literatura před soudem

"…Tolik se zničilo papíru na téma úpadku současné literatury, tolik se nažvanilo, že otázka sama se ještě více zamotala a stala se ještě mlhavější…Lze dokonce mluvit o krizi významu krize…"

Obvinění

"…Literatura musí vždy vyjadřovat svou dobu, jejího ducha, nálady, otázky, a pokud to nedělá, všemu se odcizí…Současná literatura nezobrazuje současný život, který na ni nemá vliv, a ani ona ho neovlivňuje…Kdo je dnes proti takovým společenským a morálním změnám, proti šílenému tempu dění, které mění svět, kdo má čas chápat abrakadabru vnějškově složitých a vnitřně bezobsažných veršů, kdo se chce dnes zabývat malichernými problémy literární techniky, za kterými se neobjevuje žádná vyšší myšlenka, ale za kterými je jen obyčejná prázdnota? … Současné umění nemá vlastní tvář. Desítky směrů, všelijakých -ismů, každý jiný, každý na pohled úplně nový, ale každý cítící jako svoji povinnost bojovat se všemi ostatními…Celkový rozchod s tradicí je projevem pýchy a snobství současných tvůrců a jeho důsledky budou nedozírné. Současné umění si samo před sebou zamyká dveře k obrození. Bezmyšlenkovitost, amorálnost, omezenost obzorů, neschopnost chopit se úkolů naší existence, chaotičnost, nedostatek společných ukazatelů, hysterická nervozita, to jsou známky současné literatury."

Obrana

"…Skutečně ztratila současná literatura všechny svazky se životem? Právě naopak. Nová "revoluce" v umění, která začala v předvečer světové války, vyšla právě ze zvolání: blíže k životu…Akademičtější, klidnější projev našla (tato tendence) v německé nové věcnosti (die neue Sachlichkeit) … Přání co nejtěsnějšího svazku se životem vede až k tomu, že se literatura zříká sama sebe. A proto má současné umění mnohem menší vliv na dění než dříve … Zastánci aktuálnosti nerozumějí a nechtějí rozumět tomu, že literatura má své zvláštní cíle, že jejím prvotním úkolem je být skutečným uměním…Nová literatura má být podle názoru kdekoho krajně amorální a v nejlepším případě lhostejná k morálce (indiferentní). Tento pohled velkou měrou zapříčinil úpadek literatury, ale ani to není hlavní příčinou současné literární krize…Další velmi důležitá věc v hledání zdroje zla je, že amorálnost není vlastní veškeré moderní literatuře, nedotkla se především jejích vrcholků, jejích nejlepších sil. Naopak, máme potěšitelné jevy. Rok od roku roste nová katolická literature … Množství i kvalita katolických autorů stoupá dokonce u nekatolických národů (Chesterton, Undsetová, ze starších Selma Lagerlőfová) … Chaos nové literatury není zase tak velký, jak se může zdát některým vedlejším pozorovatelům … Současné umění má svoji tvář, i když ji možná dnes tak důkladně nevidíme. Za pár let, s odstupem času vystoupí mnohem jasněji … Je to jen optický klam…"

Avtonomnysť mistectva

"Obecně rozšířeným je názor, že umění reprodukuje reálnou skutečnost … Mluví se ještě o odrážení, zrcadlení atd. Tento názor je silnou oporou pro materializmus, čemuž neodporuje to, že on sám je také základem počátečního primitivního chápání umění. Materialismus, který nepovažuje umění za cíl, ale jen za způsob dosažení jiných cílů, nemohl souhlasit s uznáním samostatné umělecké skutečnosti, a tak tímto způsobem dodal prvotnímu, zjednodušenému přístupu vnější plášť vědeckosti. Je třeba tvrdě říci: takhle ne! Umění nereprodukuje skutečnost, ani jí nepřetváří, jak chtějí jiní, ale jen tvoří jinou skutečnost. To není program nějakého nadrealismu … Vztah umění ke skutečnosti nelze zjednodušit na obyčejnou reprodukci, je daleko složitější … Umělecké zákony nejsou totožné se zákony reálné skutečnosti."

překl. Rita Kindlerová, ukázky vybrány z překladatelčiny diplomové práce

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2170x

Inzerce
Inzerce