Martí, José

portrét beletrie zahraniční

Ve své nejslavnější eseji nazvané "Naše Amerika" Martí varoval před slepou nápodobou Spojených států a nabádal mladé republiky, aby kultivovaly vlastní svébytnost a nezávislost na silném sousedovi.

José Martí

José Martí se narodil roku 1853. Více než tři desetiletí před tím se latinskoamerické státy vydaly cestou samostatných republik, kterou znepřehledňovaly občanské války, územní spory a hospodářské nesnáze. Vnitřní zaostalost Latinské Ameriky a tíha španělského dědictví způsobily, že se ke slovu dostala generace vyznávající pozitivistické ideály pokroku a modernity. Tyto osvícené elity se rozhodly nejen skoncovat se španělskou minulostí, nýbrž také hledat vzor pro své modernizační snahy ve Spojených státech. Duch amerikanofilství, který ovládal v polovině 19. století téměř celou Latinskou Ameriku, se kvůli španělské okupaci ostrova dostával na Kubu velice nepřímo. Bylo by však snadno pochopitelné, kdyby jeho ozvěně podlehli i tamější intelektuálové, kteří hledali, jak uniknout zpod španělské nadvlády.

Ačkoli José Martí zakusil již jako šestnáctiletý koloniální kárný systém a za účast na přípravě ozbrojeného povstání proti Španělům si vysloužil i několikaleté vyhnanství, myšlenku národní svobody formuloval zcela nezávisle na tehdejších tendencích. Ve své nejslavnější eseji nazvané "Naše Amerika" Martí varoval před slepou nápodobou Spojených států a nabádal mladé republiky, aby kultivovaly vlastní svébytnost a nezávislost na silném sousedovi. Martího zvolání "víno uděláme z banánů, a i když bude trpké, bude to naše víno" se stalo téměř programovým vyjádřením amerikanismu, z něhož dodnes čerpají všichni ti, kteří se zamýšlejí nad identitou Latinské Ameriky.

Téměř ve stejné době, kdy se ozvalo Martího naléhání, aby latinskoamerické státy hledaly svůj vlastní kulturní a politický výraz, Tomáš Garrigue Masaryk vydal Českou otázku. Martího a Masarykovu studii však spojuje daleko více než zamyšlení nad povahou národních dějin a nad palčivými problémy doby. Jejich úvodním pojítkem je hluboký humanismus, křesťanství a neochvějná víra v mravní hodnoty. Díky nim oba autoři vystoupili z rámce regionality a mohli se setkat na poli nadnárodním a akademickém.

Na rozdíl od Masaryka, který se věnoval kultuře spíše v rovině politické, byl José Martí všestranný literát. Průkopnické byly nejen jeho eseje, ale zvláště poezie, která dala vyniknout hispanoamerickému rozchodu s pozitivismem na daleko subtilnější, estetické úrovni. Básnická sbírka Ismaelillo, v níž se Martí přihlásil k evropskému symbolismu a k antickému kultu krásy a harmonie, zahájila v hispanoamerické literatuře období modernismu. Tato obdoba evropské Moderny přiměla Ameriku nahlédnout do zrcadla své vlastní minulosti a přijmout odkaz latinské kultury spolu s dědictvím kultury původní, indiánské.

José Martí se již vrcholu modernistické literatury ani kubánské svobody nedočkal. Padl v boji za nezávislost roku 1895. Nestal se pouze legendou kubánského národa a duchovním otcem celé Latinské Ameriky, nýbrž vzorem pro ty, kteří se v myšlení nenechávají omezovat hranicemi národních kulturních návyků.

 

z článku Kláry Schirové, Čro 3, Vltava uveřejněného k sympoziu Ústavu Románských studií při UK "Dílo José Martího a jeho kulturní transcendence"
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 2598x

Inzerce
Inzerce