Benešovy dekrety na Festivalu spisovatelů 2003 (Nesvadba, Binar, Demetz)

Benešovy dekrety na Festivalu spisovatelů 2003 (Nesvadba, Binar, Demetz)

aktualita beletrie zahraniční

Nesvadba označil Beneše za hluboce rozporuplnou a tragickou postavu. Další dikutující, Ivan Binar, nastolil utopickou vizi "společného evropského pískoviště", když vzpomínal na své dětství prožité v pohraničí. Zajímavými poznámkami dnes již velmi zpolitizovanou debatu o vyhnání, otáčející se v bludném kruhu stereotypních argumentací, rozrušoval Peter Demetz.

Benešovy dekrety na Festivalu spisovatelů

Na odpoledních Hovorech listu The Guardian ve středu 9. dubna "Od Benešových dekretů k Evropské unii" hovořili spisovatelé opět o politice. Na rozdíl od odpolední diskuse předešlého dne s názvem "Velký sen o nebi", kde se téma během hovoru teprve vymezovalo, mělo to středeční, jak se zdálo, předem jasné hranice i cíl: znovu se veřejně ujistit o nutnosti smíření mezi Čechy a Němci. Tentýž den se v Evropském parlamentu hlasovalo o přijetí České republiky do Evropské unie. Několik hodin před setkáním v Divadle Minor evropští poslanci o přijetí velkou většinou rozhodli. Přesto měla Česká republika ze všech nově přijímaných členů nejvíce hlasů proti - sedmdesát -, převážně z Německa a Rakouska.

Josef Nesvadba (1926) hned na počátku zmínil svůj nový román Peklo Beneš, politickou sci-fi o tom, že se Edvardu Benešovi v roce 1938 podařilo zabránit Mnichovské dohodě. V jeho románu se Československo stane neutrálním státem, jedním z nejbohatších v Evropě. "Co by se stalo, kdyby" se zajímavým způsobem překrývalo s některými pozdějšími diskusními příspěvky: kdyby nebylo Mnichovské dohody, kdyby nebylo nacismu... Nesvadba označil Beneše za hluboce rozporuplnou a tragickou postavu.

Další dikutující, Ivan Binar, nastolil utopickou vizi "společného evropského pískoviště", když vzpomínal na své dětství prožité v pohraničí těsně předtím, než byli sudetští Němci vyhnáni. Vyprávění osobně prožitých příběhů rozkrývalo mnohovrstevnatost problému a ukazovalo se, jak nesmírně těžké je odpovědět na některé otázky (které jsou navíc podle mého názoru v podobné diskusi nezodpověditelné). Byl vinen systém, nebo jednotlivec? Je nutno posuzovat vinu v pouze kontextu historické situace (což vede k úvahám o prvním viníkovi, o problematickém "právu" na odplatu, či "pochopitelnost" některých činů)? Proč je téma vyhnání u nás mnohem ožehavější než například v Polsku?

Zajímavými poznámkami dnes již velmi zpolitizovanou debatu o vyhnání, otáčející se v bludném kruhu stereotypních argumentací, rozrušoval Peter Demetz. Peter Demetz (1922) pochází z česko-německé rodiny (jeho otec byl Němec, matka Češka židovského původu), jeho rodným jazykem je čeština i němčina. Za války prošel nacistickým táborem pro židovské míšence, v roce 1948 emigroval do Anglie. Za druhou vlast přijal Spojené státy americké, dnes publikuje převážně anglicky - jako svou poslední práci a první beletristickou knihu The Brescia Air Show (Aeroplány v Brescii). Demetz, který v Praze po válce vystudoval germanistiku, bohemistiku a religionistiku, se do své vlasti a Evropy velmi rád vrací, přesto se za Evropana nepovažuje bez výhrad. "V Americe se cítím volně, protože tam unikám starým nacionalismům," řekl na úterní diskusi.

Demetz zmiňoval některé paradoxy týkající se Benešových dekretů: např. že české vydání z roku 1995 o více než tisíci stranách, připravené historiky Karlem Jechem a Karlem Kaplanem, finančně podpořila Nadace Konrada Adenauera, jedna z nejkonzervativnějších německých nadací, která má politické vazby na bavorskou CDU/CSU (tradiční voličská strana vyhnaných Němců). Stále znovu je ovšem třeba připomínat, že mnozí exilanti bojující za Československo na straně Spojenců byli německého původu či německy mluvící - Demetz si vzpomněl na svého přítele z mládí, kterému byl z tohoto důvodu upřen jakýkoli vojenský postup. Dále velmi případně připomněl, že sudetští Němci byli spolu s jinými vyhnanými z Polska již odškodněni německou spolkovou vládou za útrapy způsobené násilným přesídlením; informace, kterou se v německém ani v českém tisku běžně neargumentuje. Dosud prý také není jasné, co se stalo s židovským majetkem po připojení Sudet k Německé říši. Za ocitování stojí pasáž z Poznámky na okraj (Transit, Europäische Revue 23/2002): "Celá problematika by mohla být mnohem snáze převedena na osobní úroveň, kdyby Beneš byl vášnivým šovinistou (za jakého ho chtěl mít Hitler) nebo ideálním reprezentantem ústavní vůle lidu. Nebyl ani jedním z toho: byl to racionalista a analytik, posedlý myšlenkou udržet legitimitu a kontinuitu republiky, a nejradši by byl viděl svůj národ bez příliš mnoha stran, nanejvýš se dvěma nebo třemi, protože jinak se vše příliš komplikovalo, bylo pracné a nepřehledné. Byl mistrem memorand a pracovních hovorů při obědě, dokud ještě fungovala evropská diplomacie ... Státníkem, který by se pro republikánskou věc odvážil rozhodnutí s tragickým důsledkem ovšem nebyl. (Některé momenty z mého života: Večer před mobilizací proti Německu v září 1939 jsem se jako gymnazista přihlásil do Národní gardy, o týden později ale hrdinskou uniformu odložil, protože prezident kapituloval, a vydal se pak, ještě jednou o devět let později, v únoru 1948, se dvěma tisíci univerzitních studentů na Hrad, abychom prezidenta přiměli neakceptovat komunistickou vládu. On to již ovšem udělal, zatímco nás bila a rozehnala policie a tovární milice.)"

Demetzova osobní zkušenost a jeho fundované znalosti spolu s vyváženými názory Josefa Nesvadby, který se problémem odsunu také dlouhodobě zabýval, pomohly přece jenom nahlédnout na minulost, byť se k žádnému závěru pro současnost nedošlo (Josef Nesvadba ke konci označil diskusi za "další marnou" a vyslovil se pro "biologické" řešení, tj. čas). Demetz je do jisté míry pokračovatelem tradice "zprostředkovatelů" české a německé kultury, tak jak ji reprezentovali spisovatelé a intelektuálové předválečné generace, s nimiž jej - jako jeho otce - pojily osobní vztahy.
 

© Veronika Jičínská

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2604x

Inzerce
Inzerce