
Delerm, Philippe
La Première gorgée...; Il avait plu tout le dimanche (in LtN)
recenze
beletrie zahraniční Philippe Delerm a jeho milé nicotnůstky
Loňské lednové číslo Nouvelle Revue Française bylo věnováno autorům, které redakce označila jako "Nicotnůstkáře" (les Moins-que-rien), protože popisují drobné příjemné příhodičky, nenápadné maličkosti, každodenní mrňavá potěšení a radůstky. Ve zmíněném časopise se s podobnými krátkými texty sešli Philippe Delerm, Pierre Autin-Grenier, Francois de Cornière, Eric Holder, Gil Jouanard, Jean-Pierre Ostende. Maličké radosti nemohou soupeřit s velkými tématy v literatuře, ale je příjemné počíst si o nich, pak se zamyslet a pousmát.
Philippe Delerm (*1950) je autor, který si z nicotnůstek udělal živnost. Sbírá všechny ty obyčejné věci i nejniternější pocity a chytá je do pavoučí sítě slov, ale obezřetně, aby je nepoškodil, aby nevyprchala jejich vůně. Svá malá nic, co dělají svět, nachází Delerm leckde. Nehloubá o nich, nikoho nepoučuje, nesnaží se rozumět. Jen se dívá a píše o tom, jak milé je jít ráno koupit rohlíky, pomáhat v kuchyni vyloupat hrášek z lusků, sbírat ostružiny na konci léta, číst si na pláži, jak ve sklepě voní jablka, jaké je jezdit na kole v noci nebo jak chutná první, ten nejlepší lok piva. Právě jeho (zdaleka ne první vydaná) kniha První lok piva a jiná maličká potěšení (La Première gorgée de bière et autres plaisirs miniscules, nakl. Gallimard, 1997, 94 s. (k českému vydání připravuje Dauphin) se stala bestselerem a proti očekávání ukázala, že i krátké texty čtenáře lákají. Jeden francouzský knihkupec se měl po vydání knihy dokonce vyjádřit, že "je to pro několik stovek z tisíců čtenářů jediná kniha, kterou letos přečtou (a dočtou!)".
Ostatní Delermovy knihy se takového ohlasu nedočkaly, i když například Sundborn, aneb dny plné světla (Sundborn ou les jours de lumière, Ed. du Rocher, 1996), román o švédských malířích na počátku dvacátého století a vztahu jejich tvorby k francouzskému impresionismu - o hledání způsobu, jak zachytit světlo na plátně, získal cenu knihkupců. Byl to takový Delermův docela zdařilý pokus, jak přenést do rukopisu minimalistický, impresionistický styl.
Delerm, to je milé čtení. Avšak ve větších dávkách může čtenáře popouzet, působí trochu kýčovitě, snobsky, exhibicionisticky. Jeho nicotnůstky se navíc až nápadně prolínají jednotlivými díly, jako by Delerm na svých maličkých potěšeních tak lpěl, že mu v rukopise ulpívají, v nezměněné podobě, příliš často.
Kniha Pršelo celou neděli (Il avait plu tout le dimanche, Mercure de France, 1998, 118 s.) je "pidi-román" složený z drobných, útržkovitých postřehů o panu Spitzwegovi, malém francouzském človíčkovi, až moc obyčejném, s přízemními touhami a trochu směšnými prožitky a příběhy. Jinak vlastně pořád stejná písnička: malé nevinné, pomíjivé radosti, jednohubky v banalitě dní. Takové miniaturní kapitoly z miniaturního života pana Arnolda Spitzwega.
© Jovanka Šotolová
in Literární noviny č.45, 10/11/1999
na iliteratura.cz se souhlasem autorky