Gailly, Christian
Jeden večer v klubu

recenze beletrie zahraniční

Gailly se v některých knihách inspiroval vážnou hudbou, v jiných jazzem, a podobně je postaven i jeho letos vydaný román, Jeden večer v klubu.

Christian Gailly: Jeden večer v klubu (Un soir au club, Minuit, 2002, 174 s.)

Hudba představuje ústřední téma po zásluze uznávaného francouzského spisovatele Christiana Gaillyho. Gailly se v některých ze svých jedenácti publikovaných knih inspiroval vážnou hudbou (La Passion de Martin Fisel-Brandt, 1998; Nuage rouge, 2000), v jiných jazzem, například Be-Bop (reedice 2002) a podobně i jeho letos vydaný román, Jeden večer v klubu (Un soir au club, Minuit, 2002).
Jeden večer v klubu je příběh Simona Nardise, původně jazového klavíristy, jehož žena Suzanne před lety zachránila, když ho dokázala vytáhnout z ubíjejícího začarovaného kruhu hudba - alkohol - ženské. Najednou ale stačí málo, a napravený zhýralec skáče po hlavě do víru starých vášní. Christian Gailly totiž umí výtečně stavět své historky na událostech, které tak nečekaně rozhodí zajetý život, rozházejí usazené vztahy.
Simon Nardis se celých deset let netkl alkoholu ani kláves klavíru, a když se shodou okolností po právě deseti letech a deseti minutách octne v jazzovém klubu, strhne ho obojí. Navíc se tu objeví Debbie, zpěvačka a majitelka klubu. A jak to prozřetelnost navlékla, Simonovi přes jeho dobrou vůli k návratu domů ujede několik vlaků, a on zcela propadá novému osudu. Suzanne samozřejmě tuší nejhorší a rozhodne se jet Simona znovu spasit. Román ale Simonu Nardisovi přeje: Suzanne se stane osudná nehoda. Následuje svatba s Debbie…
Příběh vypráví přítel zmíněných tří protagonistů, malíř, svědek mnohého. Jeho komentář běží v ose i prostoru docela po svém, je časově nesourodý, tu předbíhá, tu se vrací, vykládá i co nevidí. Výsledkem je Gaillyho originální kompozice.
Styl románu je elegantní, lehký, příjemný, ovšem i bolestný, tak jako swing. Autorovi možná může někdo vyčítat (a v kritikách se to objevuje), že s pohledem na obecně přijímanou morálku je poněkud na štíru, že fabulace někde skřípe (Suzannina nehoda, kočka, která najde cestu za paničkou až do márnice…), Gaillymu ale nikdo neupře, s jakou grácií vytváří románový jazyk naladěný v dokonalém jazovém rytmu.
jš 2/9/2002 (Quinzaine littéraire 16/1/2002, Le Monde 7/2/2002)

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 95 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%čtenáři

zhlédnuto 2985x

Inzerce
Inzerce