Germain, Sylvie: Bohuslav Reynek v Petrkově

Germain, Sylvie
Bohuslav Reynek v Petrkově

recenze beletrie zahraniční

Francouzská spisovatelka Sylvie Germainová je známa českým čtenářům romány Dny hněvu a Kniha nocí. Žila řadu let v Praze, k čemuž se vrátila v knize Pražská plačka (1992).

 

Bohuslav Reynek v Petrkově - Poutník ve svém příbytku...
Sylvie Germainová: Bohuslav Reynek v Petrkově. Fotografie Tadeusz Kluba. Přeložil Petr Turek. Literární čajovna Suzanne Renaud, Havlíčkův Brod 2000

(...) Málokdy se podaří najít podtitul tak výstižný pro věcnou i metaforickou rovinu textu. Autorka Sylvie Germainová vystudovala filosofii u Emanuela Lévinase a podobně jako on ráda přemýšlí v obrazech a podobenstvích. "Dům je tavicí kotel, v němž se mísí a odlučují těla, v němž se tvoří a oživuje řeč, v němž člověk znovu utváří svět tím, jak se do něho promítá. Zrcadlo z kamene, země a těla, jež se snoubí ve slitinu. Reynkův dům je zrcadlo..." píše se zanícením, které v upjatějších Čechách vyznívá až přehnaně. Básník je podle ní "zářivým duchem místa, jež obývá". Nevím, zda se dá takto hovořit právě o Reynkovi, jehož dílo působí spíš jako jemně vytříbená škála šedí. Trefné jsou některé detaily a drobné historky, v nichž se osoby a události vyjeví neobyčejně živě (např. o hnízdech myší ve francouzských knížkách nebo o stádu ovcí, jež si Reynek koupil, aby je mohl pást a užívat si samoty). Germainová knihu napsala pro francouzské čtenáře, jimž musela zkratkovitě přiblížit české reálie. I Reynek se v jejím pojetí mění v jakýsi zjednodušený znak, v "poutníka", který spolu se svou francouzskou manželkou Suzanne Renaudovou překračuje zemské, literární i jazykové hranice mezi Čechami a Francií, a posléze v "dobrého pastevce" tiše vzdorujícího zlobě dějin. Portrét básnířky Renaudové je vykreslen s daleko hlubším lidským pochopením, jak by v něm autorka spatřovala dílčí předobraz vlastního osudu. Vrcholem knížky je fenomenologie dvorku, zahrady, kuchyně a jilmu, která v bachelardovském duchu zdařile naplňuje výše zmíněné předsevzetí vylíčit příbytek jako zrcadlo přebývajícího.
z článku Viktora Šlajchrta, In Literární noviny, 15/11/2000

 

Po léta dobývaná každodennost
Francouzská spisovatelka Sylvie Germainová je známa českým čtenářům romány Dny hněvu (1995) a Kniha nocí (1997). Žila řadu let v Praze, k čemuž se vrátila v knize Pražská plačka (1992). Petrkov objevila díky českým přátelům v první polovině 80. let. Její kniha Bohuslav Reynek v Petrkově vyšla francouzsky předloni, český překlad nyní vydala havlíčkobrodská Literární čajovna Suzanne Renaudové. Dům Bohuslava Reynka v Petrkově si uchovává i přes nelehký úděl několika pokolení jeho obyvatel pokojnou magii a přitahuje téměř se stejnou silou jako básníkovo dílo. Dávno už sice není - jak kdosi v počátku 60. let napsal - "polorozpadlou zemanskou tvrzí", ale tytam jsou naštěstí i doby, kdy jeho vyvlastnění majitelé museli bezmocně přihlížet chátrání; za nacistické okupace byli v roce 1944 z domu vystěhováni a v 50. letech podobnému vystěhování unikli jen zázrakem. Na úřední příkaz do týdne se vystěhovat naštěstí nereagovali - a kupodivu se nic nedělo! Po vydání Reynkova díla a při reynkovské konjunktuře posledního desetiletí je ovšem trochu zahanbující, že nám "existenciály" jeho každodennosti musí objevovat francouzská básnířka. Bohuslav Reynek byl pravým opakem básníka putujícího. Po návratech z cest si připadal bezmocný jako brouk obrácený nějakým zlomyslným trapičem na záda a potřeboval vždy několik dní, aby se zotavil z "jedů" světa. A byl i opakem extatického romantika - do světa své prvotní a posléze každodenní zkušenosti se vhluboval po léta, celý svůj život. A tímto světem, a pouze jím, mu přicházel naproti jiný svět: dílo nového stvoření, našemu hrubému nastrojení i neohrabaným nástrojům neuchopitelné, které dle slov Vladimíra Holana "už je, už je a teprve se děje". Sylvie Germainová si vymezila jednotlivé sféry básníkova přebývání: dům chráněný před světem zahradou a dvorem, které ho zároveň oddělují od přírody. Její postřehy jsou podivuhodně přesné, je však škoda, že se v ní místy poněkud sváří básnířka s filozofkou a že řeč původně započatá "imaginativně" - máme pocit, že se začítáme do básně v próze - ústí v citace z Lévinase, Bachelarda a dalších filozofů, které působí jako přilepené zvnějšku. Rušivě také znějí občasné banality typu: "Chudobu proměnil v prostor tvůrčí svobody." Je to i věcně sporné. Není totiž jisté, zda básník sama sebe takto viděl. Dojil-li venkovan Reynek kozy, nečinil tak pro účast na starobylém rituálu, ale jednoduše proto, aby bylo mléko a aby ulevil zvířeti, jež nalité vemínko nepříjemně bolí. Úděl, přijatý úděl není totéž co program. To platí i o Reynkovi-pastýři, jak jej Germainová definuje. Místa, kde hovoří o básníkově nezištném, neutilitárním vztahu ke zvířatům, patří také k nejlepším. "Statkář" Reynek byl skutečně živým příkladem proslulého rozlišení filozofa Gabriela Marcela mezi bytím a jměním či spíše "jmáním". Koneckonců již v mládí si Reynek liboval v krajině, "kde se neorá, nehnojí a na dobytek neřve", později se mu sousední statkáři posmívali, že nedokáže chovat dobytek na žír. A když v "noci světa" připravoval jako stařec krmení pro družstevní prasata (dveře chléva a pařák na brambory vstoupily do jeho obrazů), jistě trpěl při pomyšlení, že jeho chovance jednou zchlamstne neosobní instituce jatek. Jistou překážkou je pro Germainovou také skutečnost, že z Reynkovy poezie zná pouze knihu Had na sněhu, která byla přeložena do francouzštiny. Přitom v jeho pozdějších knihách jsou souvztažnosti díla a domu, díla a krajiny neméně expresivní než v básnických prózách z dvacátých let, ale jsou díky duchovnímu uzemnění i zakotvenější v geniu loci. To vynikne, srovnáme-li reynkovské texty Germainové s výkladem věnovaným Reynkově ženě Suzanne Renaudové, jejíž úděl mohla "vyčíst" z celého básnického díla.
recenze Josefa Mlejnka, In MFDnes, 2/11/2000

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 120 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

54%čtenáři

zhlédnuto 3955x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce