Lyotard, Jean-François
Putování a jiné eseje

recenze beletrie zahraniční

Rozsáhlý historický exkurs o statutu uměleckých děl směřuje k otázce po přicházení něčeho, nevíme čeho, po rozechvělém vzrušení až úzkosti, ze které vyrůstá umělecké dílo, a ukazuje na typ avantgardního vznešena.

Jean-François Lyotard: Putování a jiné eseje, překlad Miroslav Petříček, Herrmann a synové, Praha 2001, 152 s.

(...) Začít pokračovat, skončit, zatímco příběh dále pokračuje. Charakterizuje-li takto J.-F. Lyotard proces psaní (je jedno, běží-li o psaní v běžném slova smyslu, či jiném), nelze nepoložit do kontrastu proces čtení (je jedno, běží-li o čtení v běžném slova smyslu, či jiném) v podobných termínech: stále znovu začínat, pokračovat, nikdy nekončit. (...) Kvalifikované plácání pátého přes deváté Lyotardovo v kongeniálním Petříčkově překladu lze jistě vysvětlit nutností akademického provozu publikovat. Autor se představuje nejenom jako spisovatel (...), zároveň ilustruje ještě další imperativ současného akademického provozu: být interdisciplinární (pro filosofa nejlépe s fyzikou a naopak). (...) Přesto, že Lyotard je zřejmě hluchý jako poleno (...). Ve fyzice a počtech by též příliš neprospíval (...), co se týče biologie, chemie, politologie, rétoriky, ekonomiky, zoologie, logiky, teologie, filosofie, lingvistiky, zemědělství, jaderné fyziky, elektřiny, odborů, antropologie a dalších se neodvažujeme soudit, přes to přese všechno (anebo právě proto? - jsme již trochu zmateni) nalezneme v dílku množství cenných podnětů a lechtivých otázek svěžím způsobem sepsaných a to vše, světe div se, odvozeno či inspirováno příklady z výše uvedených. Odvodit kouzelným způsobem z nesprávných předpokladů správný závěr je ještě kouzelnějším příkladem racionálního myšlení nejen dnešní vědy, ale i politiky atd. (...) Odvodit z nesprávných předpokladů správný závěr; začít, pokračovat, skončit, začít, pokračovat, skončit - ad infinitum, zatímco příběh dále pokračuje. Něco na způsob telenovely. Chápeme nyní Lyotarda jako spisovatele? Filosof s duší prozaika? Nikoliv, filosof s prozaickou duší. Dozajista?
Z článku Antonína Kosíka, in: Literární noviny 29/8/01

(...) k problémům avantgardy je možné si přibrat i tuto knihu francouzského filosofa Lyotarda, jehož závěrečná stať nese název Vznešené a avantgarda. Lyotard se v ní soustřeďuje na malířské, sochařské a literární práce B. B. Newmana, na minuciózní problém vyvstávání události tady a teď. Skrze Newmanovo dílo nám přibližuje drama uměleckých pokusů o vyjádření nevyjádřitelného. Rozsáhlý historický exkurs o statutu uměleckých děl směřuje právě k otázce po přicházení něčeho, nevíme čeho, po rozechvělém vzrušení až úzkosti, ze které vyrůstá umělecké dílo, a ukazuje na typ avantgardního vznešena. Nehledá je v tématu, ale ve způsobu řeči, v překračování pravidel, kombinačních zvláštnostech, které byly vždy v umění spjaty s ohromující "událostí". U Lyotarda je ovšem vznešené změnitelné se šokem (je to "nouzové" vzněšené), a dobře tak zapadá do jeho propracovaných přítomnostních teorií (Čas, dnes). Teorie o umění (...) tu znovu, po česky již dříve vydaných Lyotardových dílech O postmodernismu (1993) a Rozepře (1998), nabízí mimořádně plodné téma k diskusi.
Z článku Marie Langerové, in: Literární noviny 1.8.2001

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 155 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

54%čtenáři

zhlédnuto 3478x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce