Rufin, Jean-Christophe
Brazilská červeň
recenze
beletrie zahraniční Jean-Christophe Rufin
Literární cenu "Goncourt" získal letos Jean-Christophe Rufin za knihu Rouge Brésil (Gallimard), porota ji vybrala pěti hlasy proti čtyřem, které byly pro Marca Lambrona a jeho dílo Etrangers dans la nuit (Grasset).
Jean-Chritophe Rufin (*1952), lékař, esejista, spisovatel, politik. Začínal mezi "Lékaři bez hranic", do literatury vstoupil roku 1997 bestselerem L'Abyssin (Habešan) o současné Etiopii. V roce 1999 získal za román Les Causes perdues (Prohra) cenu Interallié.
Román Rouge Brésil (Brazilská červeň) vypráví o tom, jak Francouzi v 16. století dobývali Brazílii, což je poměrně neznámá historie. Rufin uvádí na scénu dvě domorodé děti: chlapec Just a jeho sestra Colombe jsou násilím donuceni, aby dobyvatelům sloužili jako tlumočníci při komunikaci s indiánskými kmeny. Celá sága (román má 550 stran) se odehrává v divoké krajině na ostrově - kterému dali o deset let později Portugalci jméno Rio de Janeiro - v zátoce a přilehlých lesích, mezi lidožroutskými Indiány. Vedoucím výpravy bělochů, nazývané tehdy "expedice do antarktické Francie", jež se skutečně odehrála, v letech 1555 až 1580, je Villegagnon, rytíř maltézského řádu. Touží dobýt nový kontinent, podrobit ho francouzské nadvládě. Vytvoří kolonii, vystaví pevnost. Ovšem kolonie se kvůli teologickým neshodám (huguenoti a papeženci) rozpadá. Rufin tu rozvíjí předobraz náboženských válek, které vypukly v Evropě o desetiletí později.
Rouge Brésil je tedy jednak dobrodružný román s dobře zdokumentovaným pozadím, příběh dvou indiánských dětí donucených rychle vyspět. Zároveň přivádí čtenáře k úvahám o toleranci, o střetu dvou zdánlivě protichůdných kultur: evropské civilizace, dobyvačné, která chce osvobozovat, ale vlastně vraždí, a světa indiánského s jeho citovostí, smyslem pro harmonii a posvátno, věčným hledáním štěstí.
jš 8/11/01