Satunovskij, Jan
Sekaná próza

ukázka beletrie zahraniční

Překlady básní Jana Satunovského.

Jan Satunovskij
- Básně jsou vybrány z knih Sredi bela dnja (Za bílého dne) a Rubljonaja proza (Sekaná próza). 

Soudruhu, no tak, soudruhu,
věříš?
A ty –
věříš?

22.1. 1970

Říkali,
ani kapku nepila,
říkali, celou láhev vypila,
říkali, s milým se nosila,
kapavkou ho, běhna, nakazila.
Říkali,
na ostrově
keře
divokého akátu.
V noci
svítí
práchnivé kříže.
Tichý hřbitov.
Mezi těmi
starými hroby
nový je hrob.
Říkali,
cikán se utopil.
Říkali,
sama skočila.

*

Zeptal jsem se strážného:
Může se chodit po hrázi?
Odplivl si přes zábradlí,
– Jdi si – prohlásil. 

S čapkou
v ruce
šel jsem
po hrázi
ověnčené slávou,
z levé strany
na pravou. 
A přečetl si hlavu z Ústavy. 

Tak to je on, Dněprostroj.
Vidím
symbol zhmotnělých sil,
a pode mnou je voda,
z jedné strany výš,
z druhé strany níž.

září 1938

Dej si pozor, neuklouzni, 
Dej si pozor, nezakopni.
Dej si pozor. 

Teď napravo.
Teď rovně.
Teď nalevo. 

Tak tobě smrdí!
Ale! Pánovi nevoní –
od rána do noci...
No, buď si, lehni si. 

Vysvléká se. Žloutek kůže. 
Vysvléká se. Punčocha klouže.
Vysvléká se.

12. 11. 1964

Včera jsem zas napsal mimořádný verš,
jenž ospravedlnil můj život za poslední dvě, tři léta. 

Ve jménu Otce i Syna i Svatého ducha
oživla loňská moucha,
nelétá ještě, 
jen klouzavě leze
po novinových tezích,
po kolchozech,
po socialistických závodech,
po všesvětových jevech.

25.3. 1968

Vers libre je rozsekaná próza.
Za řádku rubl.
Jenže nám neplatí
ani kopějku
ani za prózu,
ani za vers libre.
A rýmy jsou nám
tady na nic.
Jak slyšíte?
Přepínám.

10. 4. 1968

Promluvíme si, já a ty 
jak magnetofon s magnetofonem,
smělá duše,
Někrasov Nikolajevič Vsevolod,
ruský Japonec.

17. 9./ 7. 11. 1970

Za rohem prosinec. Za oknem sníh,
pod sněhem led, jak už Blok řek.
A ejhle – Blok není, Pasternak není,
zůstal jsem sám v ledové zemi.

26. 11. 1964

Podivné, tihle všichni jsou básníci –
i Zlotnikov, i Peredrejev, i Gorbovskij,
i Tumanskij, i Podolinskij, a kam,
kam jen zmizel, ten, jak se jenom, Josif
Brodskij.

11. 9. 1972

Vysílá Moskva, 
Novinky lékařské vědy,
vejce jsou rehabilitována,
vinný je cukr,
to není náš kádr,
řekl J. K.,
kdo je proti,
kdo se zdržel,
přijato jednohlasně.

25. 11. 1968

Drahý Matusovskij! 
Drahý Chelemskij!
Drahý Juškine,
Vaku Flegetonoviči!
Bylo to nedávno,
bylo to dávno... 

Všichni vstávají.
Všichni zpívají.

12. 6. 1970

 

Přeložila © Radka Bzonková

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3630x

Inzerce
Inzerce