Postmoderní verze apokalypsy nebo feťáckej úlet?
Kocábová, Natálie: Monarcha Absint

Postmoderní verze apokalypsy nebo feťáckej úlet?

Kniha Natálie Kocábové (1984) samozřejmě vzbudila rozruch a bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo...

Kniha Natálie Kocábové (1984) samozřejmě vzbudila rozruch a bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo. Celá mediální akce byla podpořena jak prohlášením rodiny, která si nepřála, aby kniha vyšla, tak i dalším velkým bonbónkem pro bulvár - autorčiným včasným těhotenstvím... Přesto, nebo právě proto, je poměrně zajímavé se na její knihu s mírně zavádějícím názvem podívat - s odstupem, nadhledem, a do jisté míry i s respektem...

Děj knihy je zasazen do prostředí uzavřené, leč ideově blíže nespecifikované komunity. Vypravěčka, respektive autorčino „snové“ alter ego, se spíše shodou okolností, než záměrně ocitá v jejím kruhu - tedy, v poddanství Monarchy Absinta, okruhu jeho milenek, dětí a dalších „podřízených a sloužících“. Monarcha Absint je vylíčen nejen jako polosektářský otec a bůh, který nesnese odporu a jiného, individuálního názoru, ale především jako krutý a bezcitný člověk (to se ovšem nevylučuje s jeho autoritou, ba naopak - jeho chování ji spíše upevňuje). „Absint pověsil do klecí kolem třiceti malých dětí. Nevim, kde je vzal. Zřejmě velmi poctivě kopuloval. Některý vlastně ani nepověsil, přivazoval je ke kůlům. Jen tak. Jiný zase nacpal do ruksaků, který zavěsil na všechny větší dveře v domě...“

V knize samotné se toho kromě kopulace na mnoho způsobů (neobvyklá není kombinace otec-syn), užívání drog (autorka sama prohlašuje, že drogy nikdy neužívala) a věčného přežívání podivných existencí (onanista v zahradě) či stáda lidí „bez názoru“ moc neděje. Poměrně zajímavá, i když mnohdy ne nová, jsou autorčina metaforická přirovnání či asociace (rodící muži či nejrůznější lidské, „mamlejevské“ deviace jako obřezávání si částí těla nebo pochovávání semene mrtvého, z něhož za nějaký čas vyroste strom a na něm plody s vůní toho kterého člověka...).

Kocábové nelze upřít jistý literární talent, tedy přesněji - schopnost vyjádřit své myšlenky, divoké sny, bujné představy a noční můry, což myslím docela přesně vysvětluje a vystihuje citace:„Mám mozek doslova nadrženej na vymejšlení novej rituálů.“ Přesto je její debut ještě nedozrálou a do velké míry nevyváženou knihou, obsahující jak velice silná místa (náznaky sebevraždy), tak i místa slabá, nečitelná a nudná. Postmoderní literární verze apokalypsy a příchodu nového spasitele („Každej jednou musí sežrat svýho boha...“) má rozhodně své chyby. A Kocábová svého boha před napsáním své prvotiny bezpochyby sežrala. To, co se narodilo místo něj, je obsaženo v její knize - a určitě v ní lze nalézt i nepopsatelnost, roztříštěnost a osamocenost současného postmoderního světa.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Mladá fronta, Praha, 2003, 152 s.

Zařazení článku:

beletrie česká

Jazyk:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Simona,

Kristova noho! Buď semi knížka líbí nebo ne, ale proč pořád opakujete, že to psala Kocábová...myslím,že by tady nikdo z Vás nenaložil tolik úsilí tady plivat jed, kdyby to psala Jana Nováková! To,že má známého otce znamená, že se nesmí nijak projevovat? Znamená to pro ní slovní vězení? Nesmí zpívat, nesmí psát knihy, nesmí hrát, nejlépe kdyby kdělala v Lidlu na kase, aby nebyl obviňována z protekce!!! Je většinou normální, že umělecké geny se v rodinách dědí! Co takhle starý Prachař s Batulkovou a jejich syn Jakub? Co takhle Vladimír a Michal Dlouzí? Co takhle Kerndl a mladá Kerndlová? Černoch a Tereza? atd atd...mohla bych taklhle pokračovat do alelůjá! Prostě se naučte zkousnout, že v rodině se dědí umělecké geny a že dcera Kocába se bude pravděpodobně taky věnovat v těhle kruzích a jestli se Vám její dílo nelíbí, tak to nečtět, je to věc vkusu. Mě sejejí knihy líbí a její hudba taky a je mi úplně u zadku, čí je dcera!

eva menzelová,

NATÁLIE, pokud ještě chcete natočit dokument o miladě horákové, našla jsem zajímavý zdroj v knize: FRÝDLOVÁ, Pavla: Ženská vydrží víc než člověk. Praha, Lidové noviny 2006, s. 125-153. Pokud chodíte do Městské knihovny: signatura G 8778 :-) Řekněte jí to někdo, prosím Vás, nemám na ni kontakt. Děkuju. Eva

honza vlach,

Kocábová - další protekční parchant! tekovej brak! nechápu jak o výtvory této jednoduché rozmazlené .... může někdo jen okem zavadit? prostě hvězda světového formátu - no comment!!!!

Jakub,

Já tuhle knihu právě čtu a podle mě nejde o zas tak špatné dílo, jak tu ěnkteří tvrdí. Ano je to nevyvážená kniha, más labá i silná místa, ano místy občas nudná, ale na věk, ve kterém knihu napsala, dost dobrá. Některé vize a sny mě opravdu zaujaly a myslím, že tahle kniha stojí za přečtení.

Petra,

Takovéto texty jsme na gymnáziu psali také. To jsou normální výplody dospívajících a ti se cítí při této literatuře jako že snědli... Doslova. Jenže nám to nikdo nikdy nemohl vydat. Nejsme Kocábová.

Markéta,

ze všeho nejvíc mi to připomíná trucovitý výjev dítěte z dobré rodiny, které se snaží dát okázale najevo svou nonkonformitu

Cayettana,

Ta kniha je hrozná. Hrozně hloupá, ani ta poezie v ní není. Kdyby se nejmenovala Kocábová, tak to nikdo nevydá ani nečte. Dneska už po ní neštěkne ani pes.

Iris,

upřímně...tohle je nejlepší knížka co jsem kdy četla---mám ji přečtenou už alespon 20krát a pořád v ní nacházím něco nového...jsi dokonalá Natálie...jsem moc ráda že jsi jedna z těch,co dokáže psát tento styl...za to velké díky...;)

Alú,

Nechápu ji! A jsem z toho zoufalá! Něktwerým lidem by neměla být vůbec přístupná, i optimistovi jako já se zdá depresivní, je to hrozná knížka, hrozná! Nejhroznější je, že jí nemůžu přestat číst, snad konec mě vysvobodí..

Lenka,

Tato knížka je opravdu velmi zajímavá, ale některé části moc dobře nechápu.Musela jsem se nad tím trochu povznést a vytvořit si vlastní představy. Jinak se mi velmi líbila.

Lucije,

Knížka je opravdu moc hezká ale její polovina mi trvala než jsem to celý pochopila XD momentálně jí čtu po druhý a moc, opravdu moc se mi líbí

christiana,

ta knizka je sqela...jen je to ze zacatku takovy dobry nastrel...musela jsem ji precist 2x nez jsem ji poradne pochopila...jo hold Natalie Kocabova je fayn zenska....

Madness,

tuhle knizku sem precetla pomerne rychle...ze zacatku mi plno veci vrtalo hlavou a snazila sem se si je nejak vysvetlit jenze to nejde...knizku musite brat s nadhledem ale podle me byla hodne zajimava a hlavne je to neco co tu jeste neni..

Sawalka,

Knizku jsem precetla docela rychle..jen jsem par veci nepochopila..o tom jak Absint rodi sve deti...

Miki,

Je to úžasná kniha, kterou nelze brát příliš vážně. Každý si na ni musí udělat svůj názor a kadý ji mus číst a chápat opravdu jako báseň.

M4,

Ja si myslim že tato kniha je velice dobrá a tuto spisovateku obdivuju...a doufám že brzy příjde něco npového...

Pavel Pilch,

Souhlasím s recenzentkou, že kniha po čase začne nudit, nicméně při první otevření je to docela slušná surrealistická bomba, možná spíš víc obrazová - kdyby podle toho namaloval Dalí pár obrazů...