Francouzská detektivka (2003)

aktualita beletrie zahraniční

V červenci se ve Frontignanu konal mezinárodní festival detektivky, která má ve Francii dobrou tradici, v posledních desetiletích se prosazuje tzv. néo-polar.

Francouzská detektivka

První červencový víkend se na jihu Francie ve městě Frontignan konal již šestý mezinárodní festival detektivky. Letošní téma znělo „Černá kronika a román“. Debaty četných zúčastněných spisovatelů i novinářů se zpočátku točily kolem faktu, že autoři detektivek zpracovávají některé skutečné události v odpověď na hlad čtenářů, zvědavců chtivých senzací. Pak ale zazněly i hlasy o tom, že někdy je lepší se reálnými případy jen inspirovat, neužívat například původní jména. Kromě možných problémů a soudních tahanic, pokud se potrefený zločinec rozhodne zažalovat spisovatele za poškození svého jména, může nastat i kuriózní situace jistého autora, jenž popsal jistý příběh vraha tak věrně, že se mu ozvala nadšená čtenářka s prosbou, aby „hrdinovi“ předal její fotografii a adresu. Závěr je nasnadě: je dobré, když detektivní román čerpá z reality, ale důležitý je i jeho umělecký rozměr.

Francouzská detektivka má dobrou tradici, k významným detektivkářům patřil například původně surrealista Léo Malet (1909-1996), podobně smýšlející Marcel Duhamel založil už roku 1945 v nakladatelství Gallimard slavnou řadu Série noire, kde chtěl uvádět anglosaské autory, postupně se však stala domovem mnoha dobrých spisovatelů tohoto žánru i francouzské provenience (mezi něž se záhy zařadil i slavný Belgičan Georges Simenon), třeba i nedávno zesnulého Frédérica Darda, známého zejména pro šokující prostředí a styl titulů, v nichž vystupuje San-Antonio.

Francouzská detektivka se ale pyšní i významným proudem zvaným „néo-polar“, tedy neodetektivka. Za hlavní osobnost je považován Jean-Patrick Manchette (1942-1995), nazývaný otcem angažované detektivky, ta se totiž po roce 1968 začala zajímat o politiku a sociální otázky (rasismus, nekalé praktiky mocných, sociální nerovnost, otázka francouzského vlivu v bývalých koloniích, terorismus, komzumní společnost…), dále například Jean Vautrin, ve světě filmu známý jako Jean Herman, který se zaměřil na problematiku chudých předměstí. Koncem 70. let vstupují do tohoto literárního žánru i Frédérick Fajardie nebo Didier Daeninckx. V letech osmdesátých se pak k nejznámějším autorům přiřadili Thierry Jonquet, Jean-François Vilar, Marc Villard, Jean-Claude Izzo a mnozí další, a také ženy, například Brigitte Aubertová, Dominique Manottiová, Fred Vargas (jméno vypadající mužně patří rovněž k něžnému pohlaví).

Letos vyšel v reedici i kultovní román Gastona Lerouxe Tajemství žlutého pokoje (Le Mystère de la chambre jaune, J´ai lu, 256 s.), který ve 30. letech zfilmoval Gaston L´Herbier.

Vraťme se ale do Frontignanu. Zaujal zde mezi jinými třeba Jean-Claude Derey, bývalý novinář a cestoval, autor výborné knihy Toubab or not toubab, který se svou ženou pět let pracoval na případu z černé kroniky, poté vydal titul Děti mlhy (Les Enfants du brouillard), v níž dokazuje nevinu dvou mladých lidí odsouzených roku 1947 za vraždu vlivného člověka. Derey se netají tím, že ve své spisovatelské kariéře již zažil i vyhrožování smrtí, protože se zajímá o nepopulární fakta. Autory detektivních románů se však stávají i lidé, kteří popisovanou realitou sami prošli. Třeba Abdel-Hafed Benotman, narozen 1960 v Paříži, alžírského původu, bez papírů a v současné době málem i vyhoštěný, strávil od svých patnácti víc času za mřížemi než na svobodě. Nosí triko s nápisem „persona non grata“ a ve své druhé knize s názvem Metař na popravišti (Eboueur sur échafaud) se inspiroval počátky své trestné činnosti: krádež, použití násilí, ozbrojený únos. Aissa Lacheb-Boukachache, jen o dva roky mladší a se stejným původem, strávil za katrem deset let za loupežné přepadení, nyní studuje na zdravotníka. Jeho vzhled (tetovaný ramenatý chlápek) značně protiřečí lyrickému stylu jeho textů. Jeho druhý román se jmenuje Výbuch (Eclatement).


© Jovanka Šotolová 
psáno pro literární revue Host
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3271x

Inzerce
Inzerce