Frankfurtský knižní veletrh (2003)

aktualita beletrie zahraniční

Statut čestného hosta Frankfurtského knižního veletrhu 2003 získalo Rusko, od osmého do třináctého října tak bude hlavním tématem každoroční evropské kulturní události ruská literatura posledního desetiletí.

Statut čestného hosta Frankfurtského knižního veletrhu 2003 získalo Rusko, od osmého do třináctého října tak bude hlavním tématem každoroční evropské kulturní události ruská literatura posledního desetiletí.
Výstavě předcházel masivní sociologický průzkum mezi německým obyvatelstvem, který si kladl za cíl zjistit, jaké mají Němci o Rusku představy. Ukázalo se, že znají především politiku a sport, čtyřicet procent dotázaných si dokázalo vzpomenout alespoň na jednoho ruského spisovatele (přičemž 36 % dotázaných nedokázalo jmenovat ani jednoho současného německého spisovatele). Od veletrhu Němci očekávají prezentaci nejen literatury, ale i současného kulturního i politického života v Rusku.

Ruská strana se zaměřila na představení literatury postsovětského období. Do Frankfurtu nad Mohanem přijede na sto ruských spisovatelů, básníků, literárních vědců a kritiků. U příležitosti veletrhu byla vydána nová řada klasických děl ruské literatury – texty A. S. Puškina, N. V. Gogola, L. N. Tolstého, F. M. Dostojevského ad.

Prezentace budou probíhat na ohromném prostoru dvou tisíc čtverečních metrů v budově Fóra. Centrální pozici by měl mít multimediální poutač podle návrhu petrohradského dekoratéra Andreje Dmitrijeva, sestávající z kovu a skla v barvách ruské vlajky. Návštěvníci se zde mimo jiné budou moci seznámit s kulturou severské metropole Petrohradu, který letos slaví třísté výročí založení, s tradicí ruských knižních ilustrací, ruských nakladatelství, chystá se také asi dvacet “kulatých stolů”.

Ministerstvo tisku vybíralo účastníky veletrhu především podle ocenění v literárních soutěžích, přičemž se řídilo konkurzy typu: Státní cena za literaturu a umění, udělovaná za “osobitý a zvláštní vklad do uměleckého kulturního života v Rusku”, Literární cena Apollona Grigorjeva (v níž soutěží práce dosud knižně nevydané), Kniha roku (určená pro spisovatele, nakladatele a ilustrátory), Debut (pro začínající spisovatele do dvaceti pěti let), Booker (za nejlepší román) a Cena Andreje Bělého (vyhledává mladé talenty). Na veletrh byli pozváni “bardi” ruské literatury, kteří se proslavili v šedesátých až osmdesátých letech, jako například Vasilij Aksjonov (česky: Lístek procviknutý hvězdami, Čs. spisovatel 1964; Je čas, kamaráde, Svět sovětů 1965), který v devadesátých letech vydal knihu Moskevská sága(Moskovskaja saga), v níž nabízí zajímavou variantu ruské historie od dvacátých let dvacátého století do Stalinovy smrti. Dále Viktor Astafjev (Hořikvět, Mladá fronta, 1963; Její Veličenstvo ryba, Progress 1981), který se věnuje tématu druhé světové války i ve svých posledních knihách Prokletí a zabití (Prokljaty i ubity) a Veselý voják (Veselyj soldat), či Vladimir Vojnovič (Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, Primus 1994), jenž patří k nejpopulárnějším autorům v Rusku, v poslední době se však věnuje spíše publicistice.

Dalšími hvězdami budou jistě autoři, kteří začali své dílo prezentovat na začátku devadesátých let a dnes patří v Evropě, Americe nebo v Japonsku k nejznámějším ruským spisovatelům. Například “trojice” básníků ruského konceptualismu Dmitrij Prigov, Lev Rubinštejn a Timur Kibirov, dále představitel metafyzické prózy Jurij Mamlejev (Šatuni, Argo, 1998). Nebude chybět úspěšný postmoderní prozaik Viktor Pelevin (Čapajev a prázdnota, Humanitarian technologies, 2001; Omon Ra, Dokořán, 2002, Generation P, Humanitarian technologies 2002) či autor detektivních příběhů detailně líčících život konce devatenáctého století Boris Akunin (pseudonym Grigorije Čchartišviliho, předního ruského japanisty a kulturně-literárního teoretika).

Poměrně široce je zastoupena ženská próza, přijedou nejpopulárnější současné spisovatelky známé i z českých překladů: Taťjana Tolstá (Fakír a jiné povídky, Mladá Fronta, 1996), Ludmila Petruševská (Temná komora, Dilia 1994; Hodiny hudby, Dilia, 1988), Ludmila Ulická či spisovatelka mladšího pokolení Anastasija Gostěvová. Přijedou také vynikající básnířky Věra Pavlovová či Jelena Švarcová.
Literární kritiku budou zastupovat například básník a literární vědec Michail Ajzenberg, sociolog kultury Boris Dubin, teoretik, editor a autor střední generace ruské postmoderní literatury Viktor Jerofejev, básník a organizátor nejmladšího literárního života v Moskvě Dmitrij Kuzmin či význačný kritik ruského postmodernismu Vjačeslav Kuricyn. Přiletí divadelní režisér Jevgenij Griškovec, který minulý rok navštívil Prahu se inscenací Jak jsem snědl psa (Kak ja sjel sobaku, Divadelní ústav 2002), spisovatel historických populárních románů Edvard Radzinskij (například Poslední car, Mladá Fronta 1993), spisovatelé literatury pro děti (Edvard Uspenskij), autoři fantasy (Jelena Chajecká), odborné a vědecké literatury ad.

Zvláštní pozornost je věnována autorům nejmladším, hlavně vítězům literární soutěže Debut. V roce 2002 vyhrála v kategorii Tvorba pro děti mladičká Anna Russ z tatarské Kazaně. Kromě organizace literárního života na kazaňské univerzitě se často účastní moskevských čtení svých básní s mrštnými jazykovými obraty a hravou poetikou. V posledních dvou letech se prosadil prozaik Roman Senčin (1971), který po publikacích v předních ruských literárních časopisech vydal román Mínus. Ten je pokusem o generační výpověď ruských provinciálů, outsiderů a marginálů, kteří stojí v opozici vůči jakýmkoliv ideálům a produktivnímu způsobu života. Své dílo představí Arkadij Babčenko (1977), jenž ve svých textech zpracovává své dojmy z Čečenské války, jíž se účastnil.

Vzhledem k počtu autorů budou pro všechny, již se zajímají o ruskou literaturu, jistě mimořádně zajímavá setkání a diskuse u “kulatých stolů”.

 

ANNA RUS

* * *

Nelitujíc, nekřičíc, neplačíc,
Já neznám nic a neznamenám nic,
Vše zmizí jak dlouhý bílý dým.
Ksakru! Ale mladá ještě můžu být! 

© Radka Bzonková
článek vyšel v Literárních novinách
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky

Diskuse

Vložil: Kati, 22.06.2005 15:01
Frankfurtský knižní veletrh (2003)
pekny
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2774x

Inzerce
Inzerce
Inzerce