Kertész, Imre: Likvidace německého překladu

Kertész, Imre
Likvidace německého překladu

recenze beletrie zahraniční

Nová kniha maďarského spisovatele Imre Kertésze, překlad do němčiny.

Imre Kertész: Liquidation, z maďarštiny do němčiny přeložili Laszlo Kornitzer a Ingrid Krügerová; Suhrkamp Verlag, Frankfurt a. M. 2003

Imre Kertész letos v létě dopsal svou další knihu: román Felszámolás, do němčiny přeložený jako Likvidace (Liquidation). Likvidace je doplňující román k Člověku bez osudu (Academia 2003, přeložila Kateřina Pošová), vyprávěný z mnohaletého odstupu. Je to další vyprávění o Osvětimi, tomto jediném tématu Kertésze, vyprávění o tom, že nelze skutečně přežít.

Zvykli jsme si na mrtvé
„Zvykli jsme si na mrtvé. Na zbylé vlasy, na opuštěné kufry a boty a na mlčení Boha. Ne že by někdo byl na takovou vyrovnanost zrovna pyšný. (...) Také literatura, v dnešním Německu spíše tělnatá a dětinská dáma, které rozhodně nelze přisuzovat nadměrnou pohyblivost a rozhodnost, se v minulém století kvůli této strašlivé věci dostala do turbulencí a sama si směle připravila mnohou svízel. Až svým klidem znovu dobyla techniky psaní 19. století. (...) Nic proti slzám, dobrodružstvím a tragédiím ve sklenici vody, jež prožívají depolitizovaní a čas neúčastně protruchlivší potomci. (...) Velkou literaturou, tak jako vznikala ještě v prvních poválečných desetiletích v Německu, to ovšem sotva budeme moci nazvat. Velká literatura vzniká už léta před našima očima a před naším prahem, na nevlídném, válkou poznamenaném Východě.“

Takto uvádí Kertészův román Iris Radischová v Die Zeit (41/2003). Radischové recenze německého překladu, pořízeného téměř simultánně s originálem, je zároveň bilancí jedné epochy a její literatury: více než padesáti let po Osvětimi. Radischová v tomto románu vidí uzavření jedné fáze evropské literatury. Následující řádky vycházejí z Radischové recenze.

Smrt, vražda, sebevražda a likvidace
Knihou, která o Osvětimi musela být napsána, aby Osvětim, jak to Kertész vyjádřil, k něčemu byla, je Člověk bez osudu. Člověk bez osudu je přiblížení – tak, že blíže to ani nejde (I.R.) – osvětimskému peklu na zemi z perspektivy nevědoucího mladého chlapce. Likvidace na Člověka bez osudu navazuje: uběhlo 40 let, místo bezprostředního očitého svědectví nastupuje reflexe a zoufalství. Pro další generaci je Osvětim již problémem: nejsou svědky, jsou jen nepřímo postiženými. Muž, B., hlavní hrdina románu, se v Osvětimi v roce 1944 narodil, nemá však na tu dobu a místo žádnou vzpomínku.

Příběh začíná jeho sebevraždou: B., spisovatel a, stejně jako Kertész, překladatel Thomase Bernharda a Petera Weisse, se v Budapešti roku 1990 zabije. Zanechá dvě pozůstalé: svou velkou lásku, bývalou ženu, a svou poslední milenku. Kromě toho po něm zůstane divadelní hra s názvem Likvidace, která se odehrává o několik let později v budoucnosti, v roce 1999. V tomto roce skutečně dojde k tomu, o čem jedná divadelní hra: nakladatelství, ve kterém má divadelní hra vyjít, zkrachuje. Lektor nakladatelství, a přítel zesnulého B., se pouští do hledání zmizelého románu od B., o jehož existenci je přesvědčen. Spisovatel jako B. by, podle svého přítele, neopustil svět, aniž by po sobě nezanechal dílo. Ovšem z rukopisné pozůstalosti, již román Likvidace cituje, vyplývá, že hledaný román spálila na žádost B. jeho bývalá manželka.

Jde o Osvětim
Kertészův román je tedy hustá spleť textů, jež odkazují na další texty, za nimiž tušíme ještě další... Přesto je všechno ještě jinak. Nejde o romantickou ironii, ale o Osvětim (I.R.). B., který se narodil v Osvětimi a vyrostl ve stalinismu, nepřežije svobodu nastolenou po roce 1990. Neboť svoboda, která nastává politickou změnou, není svoboda, ale stav. Je stavem, na který si lze zvyknout. Na který si ale B. zvyknout nechce. B. je učenec, spisovatel, člověk písma. Víra v psaní, v umění psát a v umění, spojuje Kertésze zašifrovaného v B. s velkými autory „krásné epochy“, přelomu 19 a 20. století. Ale i tato představa mýlí. B-ova víra v písmo nemá svůj původ v měšťanském salonu, ale v koncentračním táboře. Koncentrační tábor je skutečností, která stále trvá: Kertész říká, že od Osvětimi se nestalo nic, co by tuto skutečnost vyvrátilo, a proto realita od té doby patří vrahům. Proto také v 21. století nemůže vzniknout žádný román o skutečnosti, protože ta už, alespoň v běžném, svátečním slova smyslu, neexistuje.

Tak jako B. – a všem přeživším – byla odejmuta skutečnost, a přítomnost, s přítomností nesouzní ani rukopisné, zmizelé či zachované, fragmenty, jež román cituje a které děj na různých místech přerušují a zase pohánějí. Román stvořený z fragmentů prorokuje budoucnost, která již bude rozbitá (střepiny pro pozůstalé) a fiktivní (tak jako ony fragmenty).

Ale ani tím ještě není řečeno vše. U Kertésze, přeživšího, paralelně existuje druhá možnost, která podmiňuje tu první. Bývalá manželka B. dokáže z osvětimské pasti uniknout. Zmizelý román, který ona spálila, je o nemožnosti štěstí po Osvětimi. Fiktivní román vypráví o muži a ženě, kteří se milují, žena si přeje dítě, to jí muž nemůže odpustit - kvůli Osvětimi - dožene ji k zoufalství a sám se zabije. V románu Likvidace má tatáž žena, poté co se osvobodí od tragické lásky k B., dvě děti s jiným mužem, se kterým je šťastná – i přes Osvětim. Oběť i štěstí (a to je i ta tolik zarážející výpověď Člověka bez osudu) jsou dvě strany téže katastrofy. Když manželka B. pálí jeho román, v plamenech ještě rozluští slova: „Pro tebe, jen pro tebe vezmu Osvětim zpátky.“

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 174 čtenářů.

Diskuse

Vložil: MaPa, 27.08.2010 22:46
Kertész, Imre: Likvidace německého překladu
Ze zvědavosti jsem to proklikla a aktuální ta databáze uplně není.. Další stránky naleznete v digitální databázi Petofi Irodalmi Muzeum (PIM.hu). Třeba vám pomůže a poradí nakladatel (například Slovart?).
Vložil: MaPa, 27.08.2010 22:28
Kertész, Imre: Likvidace německého překladu
Můžete si je najít na portále součsné maďarské literatury: Kortárs irodalmi adattár (KIA), je to jen v maďarštině, ale stačí kliknout na jméno hledaného autora. Bývá tam i kontakt; pokud není uveden, jsou tam veškerá nakladatelství autorů (u I. Kertésze bude aktuální Magvetö)
Vložil: Jana Špánikova, 27.08.2010 11:46
Kertész, Imre: Likvidace německého překladu
Dobry den! mam na Vas prosbu o sprostredkovanie adresy na autorov Imre Kertesza a Laszla Kornitzera, ak je to mozne. Za ochotu vam vopred Dakujem. Pozdravujem do Ciech. Jana Spanikova
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

56%čtenáři

zhlédnuto 3800x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce