Singer, Isaac Bashevis
Rodina Moskatova 1

recenze beletrie zahraniční

Román Rodina Moskatova autor ne náhodou věnoval svému staršímu bratrovi, pod jehož vlivem začal (řečeno s mírnou nadsázkou) studovat místo Talmudu socialismus a místo rabínů obdivovat Dostojevského.

Isaac Bashevis Singer: Rodina Moskatova. Z anglického originálu The Family Moskat přeložila Zuzana Mayerová, vydalo nakladatelství Argo, 1997

Román Rodina Moskatova autor ne náhodou věnoval svému staršímu bratrovi, pod jehož vlivem začal (řečeno s mírnou nadsázkou) studovat místo Talmudu socialismus a místo rabínů obdivovat Dostojevského. Příznačné je i to, že kniha není pouze kronikou jedné rodiny, ale i jakousi politicko-intelektuální historií východní Evropy prvních desetiletí našeho století – Singer tu totiž zachycuje dobovou atmosféru varšavského židovského ghetta, jež prodělávalo podobný myšlenkový přerod. A je-li Rodina Moskatova přímo přeplněna i těmi nejmenšími detaily a zdá-li se, že je pouhým přímočarým realistickým vyprávěním, zcela to odpovídá umělcově záměru: vzkřísit pro čtenáře navždy ztracené časy, neboť s hrdiny se loučíme v okamžiku, kdy v podstatě čekají na příchod nacistů.
Životní příběh protagonisty Asy Hešla jako by v jistém slova smyslu ilustroval starou židovskou moudrost: člověk se narodí, člověk trpí, člověk zemře. Asa Hešl, typicky singerovský, ustavičně o něčem pochybující mladý intelektuál se zmítá nejen mezi ortodoxním judaismem a sekularismem, ale i mezi rozumem a tělem. Přestože veškerý zájem upírá k duši, nakonec se zcela poddává tělu a právě o tento konflikt se podle Singera opírá literatura (když se stává „příliš intelektuálskou – když začne ignorovat vášně a city –, je sterilní a hloupá, a vlastně ztrácí jakoukoli podstatu“). Kromě věčných otázek se však spisovatel dotýká též problémů své generace, mezi něž patří zejména úpadek náboženské autority a oslabení rodiny, a právě tato směs specifických faktů a nadčasových úvah dodává celé sáze zvláštní kouzlo.
Asa Hešl zakusí válku, vězení, hlad, tyfus i pogrom, přičemž více než po pozemském štěstí touží po Boží pravdě. Svou osobnost chrání tak, že utíká nejen před problémy a vlastní rodinou, nýbrž i sám před sebou – nikdy ho neopouští pocit, že je „sám sobě cizincem“. Jak o něm prohlašuje jedna ze tří žen jeho života, „o všem jen pochybuje“. Zatímco někteří jiní Židé se buď honí za rozkošemi, nebo čerpají ze svých rozdílných zkušeností, jako je cesta do Ameriky, sňatek s křesťanem nebo práce v levicovém hnutí, život Asy Hešla sestává, jak si nakonec uvědomuje, z bezcílného přemýšlení. Přestože se přiklání k názoru, že „člověk má svobodnou vůli“ (a Bůh tudíž patrně tehdy, když se rozhodl nezasahovat do věčného boje lidí s temnými silami, dokázal, že účelem Stvoření byla právě svobodná vůle), jeho volba mezi dobrem a zlem se jeví okolnostmi drasticky omezená. Odmítá-li opustit po vypuknutí války Varšavu a zůstává-li raději s rodinou a přáteli, volí tím dobrovolně smrt. Jestliže Jean-Paul Sartre pravil, že existuje vlastně jen jedna zásadní otázka, totiž má-li cenu žít, odpovídá na ni Asa Hešl svým činem záporně. Jeho tragédie tedy patrně spočívá v tom, že myšlenkově sice opustil starý svět, ale v novém nenašel nic, co by mohl považovat za své.

 

© Hana Ulmanová, sborník Americká židovská literatura
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 95 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

55%čtenáři

zhlédnuto 3614x

katalogy

Inzerce
Inzerce