Moore, Alan: Z pekla 3

Moore, Alan
Z pekla 3

recenze komiks

Černobílý seriál je inspirován reálným příběhem Jacka Rozparovače, jednoho z nejproslulejších sériových vrahů 19. století.

 

Alan Moore vypráví příběh Jacka Rozparovače po svém
Komiksový román Z pekla se nespokojuje s typickým hororovým klišé, jež obestírá jeden z nejproslulejších zločinů 19. století.

Každý žánr má svého mistra. Angloamerický komiks má Alana Moorea, scenáristu desítek příběhů, jež posunuly pouhou zábavu do sféry umění. Český čtenář se mohl v knižním kompletu seznámit už s několika Mooreovými komiksy. Nejnověji se mu do rukou odstává - opět péčí pražského vydavatelství BB art, které se komiksům už tradičně hodně věnuje - monumentální svazek Z pekla. Filmová podoba seriálu s Johnnym Deppem před několika lety byla uvedena i v tuzemské distribuci. Podobně jako u Mooreovy Ligy výjimečných byl ovšem film slabým odvarem komiksu.

Černobílý seriál, jehož vizuální část vytvořil Eddie Campbell, je inspirován reálným (a nikdy spolehlivě neobjasněným) příběhem Jacka Rozparovače, jednoho z nejproslulejších sériových vrahů 19. století. Moore se ovšem nespokojil s kriminální historkou ze starého Londýna ani s typickým hororovým klišé, jež ji tradičně obestírá.

"Podobně jako Ecovo Jméno růže... lze román Z pekla číst několika způsoby," stojí na záložce českého vydání. Přirovnání k proslulé próze píšícího italského sémiotika není v tomto případě příliš nadnesené. Mooreovo Z pekla je stejně tak netradiční detektivkou, pohrávající si s klasickou teorií spiknutí (v tomto případě královského), stejně jako beletrizovanou literaturou faktu.

Příběhu nechybí ani rozměr téměř sociologické črty o viktoriánské Anglii, spojující úžasný technický pokrok s pokořující bídou. Což umocňují na první pohled velmi jednoduché, ve své podstatě však nadmíru důmyslné Campbellovy perokresby.

"...předběžná vizuální průprava byla snad ještě důkladnější než ta obsahová," poznamenává Moore, který se do ohledávání scenérií, rekvizit a kostýmů sám velmi aktivně zapojil. Podle něho by dodatek vypočítávající vizuální prameny románu musel být dvojnásobně obsáhlý než jeho čtyřicetistránkový výklad o historických a literárních zdrojích příběhu.

"Kupříkladu interiér chudobince v první kapitole není jen tak nějaký autentický viktoriánský chudobinský interiér," uvádí Moore ukázkový příklad. Jde o obraz skutečného interiéru onoho marylebonského chudobince, v němž se scéna odehrává. Moore s Campbellem neopomenuli ani nápis vytesaný do příčných nosníků, které podepírají tmavý strop chudobince. Nápis, jenž v souvislostech Rozparovačova příběhu získává pochmurně ironický význam - "Bůh je spravedlivý, Bůh je láska, Bůh je dobrý, Bůh je svatý".

Moore svým "melodramatem o šestnácti částech" potvrdil pověst všestranného komiksového scenáristy. V linii započaté románem Z pekla hodlá pokračovat dalším viktoriánským komiksem, který chystá s výtvarnicí Melindou Gebbieovou. Tři klasické hrdinky dětských románů - Alenka, Dorotka a Wendy - v něm údajně mimoděk řeší otázku, do jaké míry může být pornografie uměním.

 

© Ivan Matějka

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 163 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2004 16:15
Moore, Alan: Z pekla 3
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

57%čtenáři

zhlédnuto 2610x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce