Přízraky života
Ondaatje, Michael: Anilin přízrak (in Host)

Přízraky života

V originále se Anilin přízrak se objevil osm let po románu Anglický pacient (1992), který Ondaatjemu vynesl Booker Prize a proslavila jej úspěšná filmová adaptace (1996).

Kanadský básník a prozaik Michael Ondaatje (1943) je původem ze Srí Lanky – narodil se v hlavním městě Kolombo – a do své rodné země se vrátil ve svém nejnovějším románu Anilin přízrak (Anil’s Ghost, 2000), který v češtině vydalo nakladatelství Volvox Globator v edici Arkáda, kde vycházejí kvalitní díla angloamerické provenience. Ondaatje vydává své knihy po delších pauzách – Anilin přízrak se objevil osm let po jeho nejznámějším románu Anglický pacient (The English Patient, 1992), který mu vynesl Booker Prize a proslavila jej úspěšná, devíti Oscary oceněná filmová adaptace (1996).

Nový román se odvíjí v podobném duchu v podobně bouřlivé době – druhou světovou válku vystřídala první polovina devadesátých let 20. století na Srí Lance, kde již od konce let sedmdesátých probíhá krvavá občanská válka vedená tamilskými separatisty, usilujícími o zřízení vlastního státu na severovýchodě ostrova. Jako každý takový konflikt, i tento je provázen masakrováním civilistů. Titulní postavou je soudní antropoložka Anil Tisarová, která pochází ze Srí Lanky, ale již patnáct let zde nežije. Nyní se vrací jako pracovnice Centra pro lidská práva v Ženevě, aby pátrala po důkazech vraždění civilistů. Anilin již zkreslený „západní“ pohled na konflikty „dobra a zla“ naráží na mnohem složitější skutečnost. Při spolupráci s archeologem Saratem a později i jeho bratrem, chirurgem Gáminim, poznává krutost občanské války a zároveň se vrací do své minulosti jak v rodné zemi, kterou opustila v osmnácti letech, tak i v Americe a dalších působištích.

Autor umně prokládá přítomný děj minulostí nejen Anilinou, ale i dalších postav, stejně jako krátkými vsuvkami, zobrazujícími teror v zemi (např. otřesná epizoda zavraždění státního úředníka vyhozením z okna vlaku, který právě vjel do dlouhého tunelu). Jedna z postav říká, že „pro člověka je důležité žít na takovém místě, kde musí neustále používat šestý smysl.“ (s.171) Ten musí použít i Anil nejen při své práci, ale také aby se vyrovnala s nelítostným obrazem své vlasti a jejích přízraků.

Politické téma románu je však jen jednou vrstvou, těmi dalšími jsou vedle osobního života postav také obraz země s její duchovní i přírodní historií. Anil a Sarat pátrají po identitě mrtvoly muže, jehož kostra byla nalezena v archeologickém nalezišti, kam však mají přístup pouze státní úředníci. Kostra je stará nikoli tisíce let, ale jen čtyři roky, a může být potřebným důkazem zločinů. Situace se samozřejmě zkomplikuje: Sarat předstírá loajalitu k státní správě a Anil v něj téměř ztratí důvěru. Děj vrcholí během atentátu, při němž zahynul v roce 1993 prezident Katugala (ve skutečnosti Ranasinha Prémadása). Autor tak může zajímavě a přitažlivě vyprávět o historii země, jejích mýtech a zvyklostech.

Suverénně napsaný a dobře přeložený román (bez obvyklých redakčních nedostatků, jaké často knihy Volvox Globatoru mají) však v celku poněkud postrádá přesvědčivost: veškeré několikatýdenní pátrání se stále točí jen kolem jedné kostry a není kupodivu provázeno většími problémy ze strany úředníků, i když výzkum je maskován jako archeologický a Sarat má vlivné známosti ve vysokých kruzích. Cestami na několik různých míst země máme sice možnost stát se svědky krvavých událostí, ale autorův způsob mozaikovitého skládání děje a střípků z osudů postav odvádí pozornost čtenáře a připraví jej i o jisté napětí. Vyvrcholení je nakonec patřičně dramatické i tragické, ale působí trochu náhle a násilně. Zůstává tak pocit, že Ondaatje mohl vypovědět mnohem víc, když už nás zavedl do země, o níž se příliš nemluví. Román zahalil rouškou tajemství, které zde však není. Na jedné straně jako by chtěl být co nejupřímnější, což se projevuje v drsnosti líčených událostí i mezilidských vztahů, vyhnaných na ostří nože. Na druhé straně však čtenáře poněkud znejišťuje a mate prudkým střídáním rovin, které spolu příliš nesouvisejí. To se týká především pasáží věnovaných Anilině minulosti. Jsou sice zajímavé jako jednotlivé části mozaiky, ale výsledný obraz je nakonec roztříštěný. Nejpůsobivější je autor tam, kde líčí srílanskou realitu v její magické podobě. České vydání je vhodně doplněno slovníčkem pojmů a jmen ze srílanské reality, historie a mytologie.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Petr Fantys, Volvox Globator, Praha, 2003, 230 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse