Všude dobře, na severu nejlíp
Kubeš, Richard; Janda, Luděk: Kvik pluje na jih

Všude dobře, na severu nejlíp

Nakladatelství Labyrint rozjelo novou ediční řadu, Raketa – knížky pro děti. Prvním počinem je kniha příběhů alky malé Kvika, pod níž jsou jako autoři podepsáni Richard Kubeš a Luděk Janda. Ilustrace jsou z dílny Michala Cihláře.

Nakladatelství Labyrint rozjelo novou ediční řadu, Raketa – knížky pro děti. Prvním počinem je kniha příběhů (nikoli tučňáka, nýbrž alky malé) Kvika, pod níž jsou jako autoři podepsáni Richard Kubeš a Luděk Janda. Ilustrace z dílny Michala Cihláře tvoří cennou součást publikace: netuctové linoryty autora, jenž úspěšně buduje i tvář pražské zoologické zahrady.

Příjemnou součástí knihy je závěrečné Informatorium, stručné poučení o alkách a tučňácích, díky němuž si člověk, malý i velký, udělá konečně jasno. Podobně významná je i doprovodná akce uspořádaná po vydání knihy, totiž série putovních výstav, které představují použité linoryty a názorně ukazují postup prací při tvorbě a výrobě knihy. Výstavy navíc doplní i přednáškové turné výtvarníka a nakladatele.

Všem alkám je dobře na severu, jenom Kvik touží podívat se na jih. A to přesto, že se takové nápady nelíbí mámě, bráškům ani starému mrožovi. Kvik se vydá na cesty. Zažije mnohá, nečekaná dobrodružství: utká se s nebezpečným medvědem, pozná dobré lidi, s kočkou naplánuje povedenou taškařici, při níž se málem oba utopí, párkrát vypluje na lov se starým rybářem, stane se mediální hvězdou, dopadne zloděje, ale i po něm bude pátrat policie… Teprve podivný nápad jeho lidských přátel, již vystavějí "kvikland", bude pro alku příležitostí vzpomenout si, odkud pochází. Všude dobře, ale na severu nejlíp. I pro odvážnou alku.

Přestalo být zvykem uvádět v knize pro děti doporučený věk čtenáře, většinou zcela zbytečný údaj, nicméně u Kvika, jenž je navíc prvním titulem Labyrintové Rakety, není jasné, na jaké publikum míří. Po graficky pěkně vypravené knize vytištěné na kvalitním papíře sáhne i dospělý zákazník knihkupectví, upoutá ho už použití jedné z ilustrací na přední straně desek. Jasně totiž napovídá, že nejde o knihu – kýč, jak je v produkci pro děti dnes časté, nýbrž o knihu – umělecké dílo. Zbytečné množství zdrobnělin v textu („Jeden ho plácal křidýlkem přes zadeček…“ (str. 6), „Občas vykoukla hlavička, občas nožička, někdy křidýlko“ (str. 8), „na severu jsou ptáčci otužilí“ (str. 9), „Ve světle lampičky nápis Kvik na svetýrku zářil jak sluníčko“ (str. 46) „Co všelijakých zvířátek plulo na krách jako na lodičkách. Tuleni, mroži, občas se na ledovci svezla i bílá severská lištička…“ (str. 51) atd.) pravděpodobně vychází z představy autorů, že s dětmi je třeba mluvit jako s dětmi, a dává tušit, že kniha je směrována na čtenáře předškolního. Podobně i krátké, stručné, někdy až příliš polopatisticky stylizované věty, tento předpoklad potvrzují. Ale příběh, zprvu prostý – neposedná, neposlušná alka se vydá za dobrodružstvím na jih, zas až tak jednoduchý není. Tedy pro koho Kvik je? Tak trochu pro každého? Má praktická zkušenost ukázala, že sedmileté dítě Kvikovy příhody vyslechne se zaujetím, ovšem místy i se shovívavým úsměvem. Vzdělávací dopad publikace je ale zaručen: když nepozorný rodič pronese po přečtení svazku cosi na adresu fešáka tučňáka Kvika, dostane se mu přísného napomenutí. „To není žádný tučňák, to je alka malá!“

Ze stručné poznámky v úvodu publikace se lze dozvědět, že „Kvika, malou alku žijící na severu, vymyslel Richard Kubeš (1920–1977), který v roce 1946 vydal v Brně knihu „Kvik pluje na jih“. Na motivy původního vydání příběh pro děti nově převyprávěl Luděk Janda (*1975)“. Přesto není zcela jasné, jak moc Janda do původního textu zasahoval, zda jen stylisticky vyladil, dle současných pravidel zkorigoval, anebo převyprávěl z gruntu, něco doplnil. Jaké vlastně měla „závady“ původní Kubešova kniha, že bylo potřeba ji přetvořit.

Zmíněné výhrady nechť v ničem nesnižují hodnotu první z řady dětských publikací nakladatelství Labyrint/Raketa. Laťka je nastavena vysoko. Kvik pluje na jih nabízí poučení, napětí, veselé i smutné pocity při čtení. Věnuje se odvěkým tématům, které se dětem zprostředkovávají: co znamená přátelství, jak důležitá je odvaha, že lidé a zvířata mohou žít spolu, jak se nemusí vyplatit neposlušnost a paličatost (nicméně šikovný tvor si nakonec nějak poradí, a když má trochu štěstí, vyvázne se zdravou kůží), že najít ztracený domov je krásné. Nečiní tak podbízivě ani mentorsky, Kvikovy osudy jsou v prvé řadě dobrodružstvím.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Převyprávěl Luděk Janda, graficky ji zpracoval Michal Cihlář, Labyrint/Raketa, 2004, 112 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Naďa,

Právě jsem tuto knihu přečetla dívence, které je sedm let. Byla stejně nadšená, jako jsem byla před mnoha lety já. Je to velmi zajímavý dobrodružný příběh. Možná knize neprospělo, že byla zřejmě převyprávěná. Text z roku 1946 je naprosto vynikající. N.

máma,

Moje dcerka- je jí 12 let- se s knížkou o alce Kvikovi setkala poprvé ve výtvarce, kde jim paní učitelka ukazovala ty krásné linoryty, protože se právě chystají je ve škole vyrábět. Pak si ji půjčila v knihovně a přečetla ji během dvou dnů. Knížka se jí líbila, a protože je dcera dost vybíravá a není zrovna hloupá, nemyslím, že ta knížka je dost hloupá od jara ani od jindy, pane Liško.Všechno, co se nám nezdá být skvělé, může oslovit někoho jiného a není to hned třeba odsuzovat.

Janek Liška,

Já to beru podle mých synů. U nich jsem uspěl s knížkami pana Hrnčíře a pak úplně nadšení jsou z Nemetonburku. Ale já sám jsem je koupil jen proto, že byly nominovaný na nějakou cenu na veletrhu. Vy o nich tady všäk nepíšete a nebo jsem to nenašel?

jovanka,

Máte pravdu, rubrika o dětské literatuře zatím vůbec nenabízí průřez veškerou kvalitní knižní produkcí pro děti. Máme tu velký dluh, který doufáme brzy splatit. Napište nám o svých oblíbených knihách, rádi i váš názor zveřejníme.

Janek Liška,

Dost hloupá kniha od jara, kdy jsem ji poprvé viděl na veletrhu se jí asi moc neprodalo, jinak byste jí tady asi nepomáhali. Mohu vám říct jako otec dvou školních dětí, že takovými a podobnými knihami, které prezentujete jako high children literature náš dětský národ znechutíte. Proč také nepíšete o těch knihách, které jsou napínavé a čtivé. A teď vůbec nemyslím Tu anglickou knižní telenovelu o ubohém sirotovi.