Petrarca, Francesco (2004)

Petrarca, Francesco (2004)

aktualita beletrie zahraniční

Zpráva o výsledcích vědecké analýzy Petrarkových pozůstatků.

 

Jak básníci přicházejí o lebku

Letošním rokem se jako dlouhá nit vinou nejrůznější oslavy, konference, editoriální projekty a setkání vzdávající hold jednomu ze zakladatelů humanismu a evropské moderní lyriky Francesku Petrarkovi, od jehož narození letos v červenci uplyne 700 let.

Oslavenec může být spokojen s tím, že se po dlouhých desetiletích vynořil i v české kotlině, proniknuv dokonce na stránky celostátních deníků. Zásluhu na tom však nemá jeho básnické dílo, které naši zemi, na rozdíl od civilizovanějších kultur, nikdy významně nezasáhlo, ale kuriózní okolnosti otevření básníkovy hrobky, po nichž lačně chňapla média po celém světě.

Za účelem rekonstrukce básníkovy podobizny byla loni 18. listopadu otevřena jeho hrobka v městečku Arquà nedaleko Padovy, ve kterém básník strávil svá poslední léta. Po měsících bádání vědci publikovali na začátku dubna ohromující závěr, že totiž lebka uložená v Petrarkově hrobce nejen že nepatří ke zbytku kostry, ale dokonce je to lebka osoby ženského pohlaví.

Chudák Petrarka tedy hned tak asi nedojde pokoje a bude muset z nebeského Parnasu přihlížet tomu, jak se na zemi rozbíhají do všech stran lovci lebek a pátrají po schránce jeho básnického mozku. Aniž máme tušení, co se s básníkovou hlavou stalo, jisté hypotézy již byly vzneseny. Podle profesora Weila Marina z padovské univerzity může být původcem záměny anatom Giovanni Canestrini, který lebku zkoumal v roce 1873, kdy byla provedena poslední vědecká exhumace. Podle Marina mohlo dojít k tomu, že lebka se na čerstvém vzduchu rozpadla, což Canestrini nepředvídal, a snažil se následně své pochybení zamaskovat vložením cizí lebky, kterou si někde obstaral.

Anebo, jak Marin uvedl nedávno, anatom neodolal pokušení přivydělat si a prodal lebku některému sběrateli specializovanému na kolekce ostatků slavných. Zejména v kruzích bohaté šlechty byla totiž tato zábava velmi rozšířená.


Petrarkův dům v Arqua

Že záměnu je třeba datovat minimálně do 19. století, potvrzuje i následující fakt. Za 2. světové války byly Petrarkovy ostatky převezeny z nijak nechráněné hrobky na náměstíčku v Arquà do většího bezpečí v Benátkách. Mnozí vědci se proto domnívali, že k záměně lebky mohlo dojít při tomto transportu. Avšak Marin při studiu fotografií pořízených za 2.světové války zjistil, že lebka na nich zachycená je totožná s ženskou lebkou nalezenou nedávno, a že tedy muselo k záměně dojít již dříve.

 

V současnosti probíhají na Univerzitě v Tucsonu radiouhlíkové testy ostatků a milovníkům senzací nezbývá nic jiného než čekat na jejich výsledky. Fantazie a fabulace však mohou mezitím pracovat naplno. Kdyby dnes žili Vrchlický nebo Arbes, z nichž zvláště prvně jmenovaný rád vymýšlel epizody z Petrarkova života, mohla by vzniknout například strašidelná romance nebo romaneto Bezhlavý básník a bílá paní Laura.

 

 

© Věra Suková, Jiří Špička

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2583x

Inzerce