Ruská emigrace a Lotmanovský sborník (2004)

aktualita beletrie zahraniční

Do sborníku mezinárodní konference o ruské emigraci, která se konala před dvěma roky v Tallinu, přispěl například Alexandr Danilevskij z univerzity v Tartu, který pokračuje v tradici tzv. tartuské (sémiotické) školy a v rámci jejího slavného tématu "petrohradského textu" studuje text Jurije Anněnkova Domek na Páté Rožděstvenské...

Ruská emigrace. Literatura. Dějiny. Filmová kronika. Editoři V. Chazan, I. Belobrovcevová, S. Docenko. Mosty kultury, Tallin 2004.
Lotmanovský sborník 3. Editoři L. Kiselevová, R. Lejbov, T. Frajman. OGI, Moskva 2003.

Do sborníku mezinárodní konference o ruské emigraci, která se konala před dvěma roky v Tallinu, přispěl například Alexandr Danilevskij z univerzity v Tartu, který pokračuje v tradici tzv. tartuské (sémiotické) školy a v rámci jejího slavného tématu "petrohradského textu" studuje text Jurije Anněnkova Domek na Páté Rožděstvenské; novými materiály je nabitý příspěvek Sergeje Isakova (také z Tartu) Igor Severjanin v ruské emigrantské kritice dvacátých a počátku třicátých let. O emigracii Alexeje Remizova pojednává Sergej Docenko (Literatura jako předmluva k životopisu), Gavriel Shapiro (Ithaca) a Oleg Lekmanov (Moskva) píší o Vladimiru Nabokovovi, konkrétně o Jiných březích a Jaru ve Fialtě. Italský slavista Stefano Garzono (Firenze) se zabývá historií ruského fašismu.
Velkou část celé publikace zaujímají poprvé uveřejněné archivní materiály. Boris Kolonickij z Petrohradu ukazuje, jak Zinaida Gippiusová přepisovala svůj deník z let 1914–1918 (tzv. Modrý sešit): na konci dvacátých let, kdy byl deník připravován k vydání, škrtala autorka negativní zmínky o caru Mikuláši II. a kladné o předsedovi Prozatímní vlády v roce 1917 Alexandru Kerenském (vláda vydržela půl roku, pak přišel puč, a Kerenskij emigroval do Paříže), měnila vyznění zápisků o Leonidu Andrejevovi a Maximu Gorkém... Autor stati dále dokazuje, že mnohé části rukopisů deníků jsou vlastně vlastně výpisky z deníku Dmitrije Filosofova, dlouholetého rodinného přítele manželů Merežkovských (Dmitrij Merežkovskij a Zinaida Gippiusová).
Český rusista Tomáš Glanc přispěl do sborníku souborem dokumentů, které se vztahují k pobytu Romana Jakobsona v Brně 1933. Jakobson, tehdy odpůrce jazykového purismu, se ucházel o místo docenta v době kampaně za očistění čestiny od germanismů, což se odrazilo v ideologicky zabarvených oponentských posudcích jeho práce (F. Chudoba, F. Novotný).
Čeští čtenáři mají možnost seznámit se s osudy a díly autorů ruské emigrace z Martin C. Putna a Miluše Zadražilová: Rusko mimo Rusko. Dějiny ruské emigrace 1917–1991, díl I. a II. (Petrov 1993 a 1994) a z antologie U řek babylonských (Torst 1996). Významným beletristickým příspěvkem jsou paměti Niny Berberovové Psáno kurzívou.

Jiný významný soubor statí vydalo moskevské nakladatelství OGI. Po sedmi letech vychází třetí díl Lotmanovského sborníku, má víc než tisíc stran. Obsah je k dispozici zde
S některými díly tartuské sémiotické školy se v češtině můžeme seznámit díky knize Exotika. Výbor z prací tartuské školy (editor Tomáš Glanc, přeložili Pavel Hroch, Jan Kranát a Marcela Pittermannová).

© Libuše Bělunková

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2532x

Inzerce
Inzerce