Lema, Guillermo
[Protektor]

ukázka beletrie zahraniční

Měsíc neexistuje už léta. Nějaký televizor se rozsvěcuje v pokoji nějakého bytu v nějakém pátém poschodí...

[Protektor]
Guillermo Lema: [Protektor]

Park Balcarce
Měsíc neexistuje už léta. Nějaký televizor se rozsvěcuje v pokoji nějakého bytu v nějakém pátém poschodí. Dva psi na chodníku u protějšího parku vyjí pod jeho bělavou září. Nějaká žena se objevuje v okně se svými odhalenými prsy a zacloní tu zář. Psi odbíhají. Nahoře nějaký muž přistupuje k ženě a uchopí ji zezadu. Vzdalují se od okna a pokoj úplně ztemní. Chvíli předtím se rozsvítil jiný televizor v nějakém desátém poschodí na příčné ulici. Tam dole teď vyjí psi. Běží půlnoční vysílání. Dnes je úplňek bez reklamních sřihů. Kočky tu nejsou. Stará bába s mlékem sedí v desátém poschodí přibitá k nepřetržitému svitu a kočky pošly hladem. Měsíc neexistuje už léta, ale obchod benzinové pumpy je otevřený dvacet čtyři hodin denně. V parku pět lahví vína pije tři muže. Když dopijí, socha, která stojí uprostřed, dostává pět ran lahví, jednu s trochou červeného. Muži se roztékají a socha se drolí. Trávník připíjí na hlídačovo zdraví a hlídač už léta neexistuje. Někdo si zapaluje cigaretu. Je to hlídač. Přináší šestou lahev a kouří cigaretu. Připojuje se ke třem mužům a popíjejí společně. Dopijí a hlídač mrští šestou lahví proti soše. Socha se drolí, trávník připíjí na hlídačovo zdraví a hlídač už léta neexistuje. Hlídač zahazuje cigaretu na zem a vzdaluje se. Přichází nějaký chlápek, vidí, že v ní zbývá trochu tabáku, a sebere ji. Psi k němu přibíhají. Vysílání skončilo a na nebi svítí jenom hvězdy. V bytě v pátém poschodí se objevuje mužova nahota. Odleskem ženiných prsů na svých dlaních mate psy, kteří začínají znovu výt. Muž, vyčerpán, spouští ruce a jde spát. Psi zůstávají v parku. Ten, co sebral cigaretu, dává posledního šluka druhému. Zaměstnanci bezpečnostních služeb činžovních domů kontrolují scénu. Stařena z desátého s vypnutým televizorem také kontroluje vstupní kamerou. Nehrozí žádné nebezpečí. Konečně je po cigaretě. Psi nevědí, co dělat. Stařena si bere Insomnium 7,5 miligramu zopiclony. Psi nemohou spát a benzinová pumpa je otevřená dvacet čtyři hodin denně. Tento obraz se opakuje každou noc a Měsíc už léta neexistuje.

(...)

Každou chvíli
zůstává méně
   
  a odchází má žena  
zůstává méně    
  a zavírají se ústa  
a odchází hlas    
  a odcházejí písmena
a odcházejí gesta
 
     
Každou chvíli    
  a odchází kůže  
zůstává méně    
  a odcházejí touhy
a klepou na dveře
a dveře se otvírají
 
     
    Volají mě
     
Ještě zůstala hudba    
  a odchází  
zůstal čas    
  a odchází

Moře, vítr, den, noc,
chlad, teplo, prach, stín,
rodiče, sourozenci, přátelé,
jedno město,
cesty, sny, vzpomínky
ONI odcházejí
a pak odcházím já

V prázdnotě
zbývá v sobě samém
jeden z principů.
Pro toho, kdo by si ho chtěl vzít,
zbývá utrpení

 

Ad principem indoctum o ineruditum[1]
... nikdo mi neřekl nic o. ne nezbytně v temnotách, protože také ve. a také na cestách, protože nevěřím jenom v okovy. beru tužku a diář a píšu. kolikrát jsem. skrze alkohol, vzdálen noci, skrze úzkost, vzdálený temnotě. láska, pořád láska dokonce i v zrůdnosti a v zrcadlech. rozmazávám se, abych už nebyl Autor[2] a dal ti svobodu. slovo, jestli máš svobodu, kterou já nemám, protože ústy. liják podobný větru, který dusí pozdní ryby. jako totus a nata a. odkud se spouštějí, padají jako branami pekla. myslitel nahoře a přirození? obnažený střed. kružnice ustavičných očí a tam dál, kde je prý to třetí. jasně. nikdo mi neřekl, abych byl jasný. nikdo mi neřekl nic o. ať začnu psát, nikdo. absolutní myslí ne. mám trochu toho, co mi dali, a to mi stačí. co může být vyřčeno dnes? zapomenutý filozof. tady subjekt a píšu. struktura. událost. nejsem despotický Autor, ale jsem ten, kdo začal psát. jsem tedy autor. opouštím střed. již nejsem všemohoucí. v mém pohledu se sbíhá rozdílnost hledisek. a odcházejí hvězdy a odcházejí a já střed zůstávám, protože zde nadále s jazykem v ústech. strašná slova hltá jiný chřtán a já vyslovuji a vyslovuji a vyslovuji a. tak se vracím a takový je domov. co se tu děje? totum revolutum. imperátoři. dobyvatelé slabých myšlenek za úsvitu a za soumraku. sním dvacet čtyři hodin. během osvobozenecké noci se mi hnusí utilitární rozum. ve dne, ano ve dne. a přesto uvažuji a mám hlad. vadí mi. vadí mi ten profesor, který stojí přede mnou. chci být svobodný a vypnout profesora, který myslí za mě. chci objevit sám sebe, mami. chci objevit sám sebe, maminko. vím, že mohu. vím, že ano. vím, že mohu.

Poznámka:
[1] Ad principem indoctum o ineruditum = nevzdělanému statistikovi [2] Guillermo Lema, pokud používá slovo Autor s velkým počátečním písmenem, se odvolává na všemocného umělce, který má absolutní moc nad svým dílem a jeho důsledky. Pokud používá slovo autor s malým počátečním písmenem, odvolává se na umělce, který tvoří dílo a ponechává ho jeho osudu.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1845x

Inzerce