Frank, Anne

Frank, Anne

portrét beletrie zahraniční

Deník Anne Frankové pod názvem Zadní dům vyšel roku 1947, stal se světovým bestsellerem.

 

Anne Franková (12. 6. 1929–1945)

Anneliese Maria Franková se narodila ve Frankfurtu nad Mohanem v zámožné, liberálně židovské rodině. V roce 1933, po nástupu Hitlera k moci, přesídlili Frankovi do nizozemského Amsterodamu, kde otec Otto založil firmu Opekta, zaměřující se na prodej pektózy pro domácí přípravu zavařenin. Od roku 1938 pak přibyla firma Pectacon, obchodující kořením (později i náhražkami) pro výrobu uzenin. Rodina se nastěhovala do novostaveb na náměstí Merwedeplein, v „lepší čtvrti“, kde našly útočiště i tisíce dalších židovských uprchlíků z Německa. Anne tu navštěvovala školu Montessori. Po obsazení Nizozemska nacisty v květnu 1940 se v zemi začala zavádět protižidovská opatření, v jejichž rámci musela Anne i její starší sestra Margot od podzimu 1941 přejít na židovské lyceum.

Otto Frank, obeznalý s vývojem situace v Německu, zavčas formálně předal vedení firmy svým nežidovským partnerům a od jara 1941 tajně připravoval v přístavku do dvora, náležícímu k budově firmy na Prinsengrachtu, důmyslnou skrýš. Když přišlo v červenci 1942 pro Margot předvolání do transportu, rodina se do úkrytu urychleně přesunula. Společně s tříčlennou rodinou Frankova společníka z Pectaconu van Pelse a později se zubařem Fritzem Pfefferem se tu ukrývali až do 4. 8. 1944, kdy byli na základě udání (okolnosti se nikdy nepodařilo vyjasnit) zatčeni.

Po zhruba měsíčním pobytu v nizozemském tranzitním táboře Westerbork v provincii Drenthe byli začátkem září 1944 jedním z posledních transportů převezeni do Osvětimi. Odtud se Anne se sestrou ještě na podzim dostala do tábora Bergen-Belsen, kde následkem tyfu obě zemřely. Přesné datum není známo, ale bylo to zřejmě zhruba v březnu 1945.

Z osazenstva skrýše přežil válku jedině Otto Frank. Po návratu do Amsterodamu mu věrná zaměstnankyně firmy Miep Giesová předala památník, několik sešitů a svazek listů průklepového papíru – Anniny deníkové zápisky z doby, kdy se rodina ukrývala. Tyto materiály byly základem ke knižnímu vydání deníku v roce 1947 v amsterodamském nakladatelství Contact pod titulem Het Achterhuis, dagboekbrieven van 12 juni 1942 - 1 augustus 1944 (v nákladu 1500 výtisků). V roce 1950 následoval německý (Das Tagebuch der Anne Frank) a francouzský překlad (Journal de Anne Frank), v roce 1952 anglický (The Diary of a young girl – kniha vyšla jak ve Velké Británii, tak v USA). Ohlas byl příznivý, ale skutečný průlom nastal až díky americké dramatizaci (1955) a filmové verzi (1957).

Od té doby byl deník přeložen zhruba do sedmdesáti jazyků (včetně znakového) a po celém světě se dosud prodalo přes dvacet pět milionů výtisků. Skrýš na Prinsengrachtu, která je od roku 1960 přístupná veřejnosti, ročně navštíví více než šest set tisíc turistů z celého světa. Osud Anne Frankové se stal díky věhlasu jejího deníku symbolem pro utrpení Židů za druhé světové války, ale také pro diskriminaci a pronásledování lidí z rasových důvodů v obecnějším smyslu. Rozvíjením tohoto aspektu se zabývá zejména Nadace Anne Frankové (Anne Frank Stichting), která sestavuje a po celém světě rozesílá putovní výstavy, vydává vzdělávací publikace a informační materiály – tištěné i digitální. Webová stránka s volbou české verze má adresu www.annefrankguide.net

Množství doplňujících informací a materiálů skýtají stránky muzea Anne Frank Huis v Amsterodamu www.annefrank.org (bez české verze, ale vedle nizozemštiny v pěti světových jazycích).

Česká vydání:
Deník Anne Frankové, přel. Gustav Janouch, Svobodné Slovo-Melantrich, Praha, 1956
Deník Anny Frankové, přel. Miroslav Drápal, nakl. Lidové noviny, Praha, 1992
Anne Franková: Deník, přel. Miroslav Drápal a Michaela Jacobsenová (s přihlédnutím k německému překladu Mirjam Presslerové Tagebuch), Triáda, Praha, 2004 - vydání v podobě audioknihy

Kromě Deníku vyšly knižně i Anniny povídky:
Anne Frank: Verhaaltjes en gebeurtenissen uit het Achterhuis, Amsterdam, Bert Bakker, 1982, v pozdějším vydání (2002) společně s torzem románu Cady´s leven, kde zpracovala příběh otcovy nešťastné lásky; nakl. Bert Bakker také vydalo Anniny výpisky z četby: Mooie-zinnenboek. Bert Bakker, 2004

Kritické vydání:
De Dagboeken van Anne Frank, 1986 (nové, rozšířené vydání 2001)

Nejnovější oficiální verze:
Anne Frank: Het Achterhuis: dagboekbrieven 12 juni 1942 - 1 augustus 1944 (sestavil O. Frank a Mirjam Presslerová), 33. vydání, Amsterodam, Bert Bakker, 2004, 303 s.

Místa v Amsterodamu spjatá s Anne Frankovou:
Centrum města:
- Prinsengracht 263, v přístavku do dvora se nacházela skrýš; nyní muzeum. Vchod je za rohem, z náměstí Westermarkt u Západního kostela (Westerkerk) – vzhledem k dlouhé frontě turistů se nedá přehlédnout. Typický amsterodamský dům (skladiště zboží) ze 16. století na vnějším kruhovém grachtu. Jak bylo tehdy běžné, obrací se do ulice jen úzké průčelí tzv. „předního domu“, kdežto ve dvoře se skrývá rozsáhlý „zadní dům“, přistavený napříč a spojený s přední částí úzkým průchodem.

Rivierenbuurt (Říční čtvrť) v jižní části Amsterodamu (ulice a náměstí tu nesou jména řek):
- Merwedeplein 37, 2. patro – byt, kde Frankovi bydleli v letech 1933–1942. Není přístupný veřejnosti. Po válce nikdy nebyl zásadně renovován, lze o tedy snadno uvést do původního stavu. Má sloužit jako dočasné útočiště pro zahraniční spisovatele, kteří ve vlastní zemi nemohou svobodně pracovat.
Na náměstí Merwedeplein byla 9. 7. 2005 odhalena socha Anne Frankové (autor Jet Schepp).
Niersstraat 41 – Škola Anne Frankové (dříve 6. Montessori škola, kterou Anne navštěvovala v letech 1934–1940); v hale je pamětní deska se jmény židovských dětí, žáků školy; výtvarník Harry Visser, vrstevník Anne, který se také musel za války skrývat, vyzdobil fasádu úryvky z Deníku.
Geleenstraat 1 – snackbar Oase, kde současný arabský majitel nabízí kebab. Stěny zdobí úryvky z Deníku, vztahující se k Anniným návštěvám v Oase. Podnik založili ve 30. letech židovští emigranti z Německa a po zavedení protižidovských opatření to bylo téměř jediné místo, kam mohla Anne s kamarádkami chodit na zmrzlinu.

 

© Magda de Bruin-Hüblová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 5406x

Inzerce
Inzerce
Inzerce