Akutagawa, Rjúnosuke: Tělo ženy a jiné povídky

Akutagawa, Rjúnosuke
Tělo ženy a jiné povídky

ukázka beletrie zahraniční

Číňana Janga Moa jedné letní noci probudilo nesnesitelné vlhko a vedro. Lehl si na břicho, rukou si podepřel bradu a pohroužil se do blouznivého snění, když vtom si náhle všiml, že po okraji postele leze veš.

Tělo ženy
Rjúnosuke Akutagawa: Tělo ženy a jiné povídky. Přel. Jan Levora. Doslov Alice Kraemerová. Mladá fronta 2005, 132 stran, ISBN: 80-204-1268-9

Číňana Janga Moa jedné letní noci probudilo nesnesitelné vlhko a vedro. Lehl si na břicho, rukou si podepřel bradu a pohroužil se do blouznivého snění, když vtom si náhle všiml, že po okraji postele leze veš. Ve slabém svitu lampy, která stála uprostřed místnosti, se zádíčka vši třpytila, jako by je někdo posypal stříbrným práškem. Zdálo se, že veš loudavě zamířila k rameni manželky, která spala vedle něho. Žena ležela nahá, obličejem k Jangovi, a klidně oddychovala ze spánku.

Pozoruje pomalu lezoucí veš, Jang začal přemýšlet o tom, jaký je vlastně svět takové vši. To, co já ujdu na dva tři kroky, ona nezvládne dřív než za hodinu. A leze pořád jenom sem a tam po posteli. To by byla ale nuda narodit se jako veš…

Jak tak Jang dumal, jeho vědomí se postupně zamlžilo. Nebyl to žádný sen, ale ani skutečnost. Začal se prostě nořit až kamsi na dno své podivně rozjitřené duše. Když za okamžik se zachvěním znovu plně procitnul, jeho duše se bůhvíproč nacházela v těle vši, která pomalu, krůček za krůčkem, lezla po propocené posteli. Bylo to něco natolik nečekaného, že Jang ohromením úplně zkameněl. Ale to zdaleka nebylo to jediné, co ho překvapilo.

Jak tak lezl, objevila se před ním vysoká hora. Byla přirozeně oblá, prostoupená jakýmsi hmatatelným teplem a klesala z nedohledných výšin až na postel před ním jako obrovský stalaktit. Ta část, která se dotýkala postele, měla tvar načervenalého granátového jablka, uvnitř kterého jako by plápolal ukrytý oheň. Jinak byla celá ta hora, kam jen oko dohlédlo, všude bílá. Ta bělost byla hladká a měkká jako ztuhlý tuk a i do mírné prohlubně úbočí hory vrhala slabě namodralý stín, podobný měsíčnímu svitu na sněhu. Místa, kam dopadal svit lampy, byla zalita glazurou barvy roztavené želvoviny a na dalekém obzoru se rýsovaly půvabně prohnuté křivky, jaké nikde v horách neuvidíte…

Jang obdivně, s očima dokořán, hleděl na tu nádhernou horu před sebou. Jak velké asi bylo jeho překvapení, když pochopil, že ta hora je vlastně jedno z ňader jeho ženy? Zapomněl na lásku i nenávist, dokonce i na sexuální přitažlivost, a upřeně se díval na ten obrovský prs, podobný hoře ze slonové kosti. Pln obdivu snad zapomněl i na kyselý pach propocené postele. Nemohl se pohnout, jako by navždy znehybněl. Poprvé od okamžiku, kdy se stal vší, dokázal vnímat krásu těla své ženy.

Umělec se však musí umět dívat jako veš nejen na krásu ženského těla.

(září 1919)

koupit knihu: www.kosmas.cz

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2960x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce