Chappuis, Pierre: Eboulis et autres poèmes

Chappuis, Pierre
Eboulis et autres poèmes

recenze beletrie zahraniční

Básník Pierre Chappuis se stal laureátem významné švýcarské literární ceny Le Grand Prix Ramuz 2005.

Grand Prix Ramuz 2005
Pierre Chappuis: Eboulis & autres poèmes précédé de Soustrait au Temps, Empreintes, 190 p. ISBN 2-940133-82-4

Básník Pierre Chappuis se stal laureátem významné švýcarské literární ceny Le Grand Prix Ramuz. Jeho dílu se dostalo přívlastků „skromné, ale košaté a velmi náročné, přitom přístupné".

Chappuis pochází z Tavannes, studoval v Ženevě, dlouhou dobu žije v Neuchâtel, kde také učil francouzskou literaturu. Po první knize Ma Femme ô mon tombeau (Má ženo, ach má hrobko, 1969) vydal asi patnáct básnických sbírek, četné kritické studie a eseje, většinou v pařížském nakladatelství Editions Corti. Je též autorem několika uměleckých publikací, jež dokládají jeho hluboký vztah k výtvarnému umění.

Pochvalné kritiky na Chappuisovo básnické dílo zdůrazňují, že jde o autora současného v pravém slova smyslu: jeho tvorba je výsostně moderní, svébytným poetickým jazykem odpovídá na násilnost a krutost dnešního světa. Jak ostatně psát po Hirošimě a Černobylu? Otisk popela z kremačních pecí už z myšlenek není možné vymazat… Tradiční vazby na rodinu, na rodnou hroudu už přestávají platit: čeká nás volnost v toulání a bloudění po světě. Jakém ale? Víru žádnou nemáme, hroby necháváme netečně za sebou. – Tak bere svět Pierre Chappuis. Přesto však není jen tragéd a pesimista.

V půli léta
Sklizené obilí.
Světlo, při zemi,
nese noc.

Pochmurné vidění všeho děsivého jako by připravovalo půdu pro miniaturní katarzi, jen prchavé ulehčení, potěšení z mála: vracející se motivy pěny, vloček, pylu, jinovatky se na pozadí tak výrazné černi najednou doslova skví. I popel, jak poletuje, poslouží k zúrodnění země, pomůže vzklíčení semen, a tedy jejich vzrůstu, rozkvětu…

Náměty básní jsou často sluchové či vizuální záznamy proměn krajiny – hor, jezer, mraků, mlh, řek, světla… V tom, jak po nebi plují oblaka, lze jednou vidět otřesný sled neuvěřitelných kolizí světa – jindy jen poklidný běh. Některé obrazy jsou hrozivé až výhružné, například když se kukuřičné pole zvrhne ve staveniště. Jindy vzpomínky a sny uvozují narativní pasáže, verše se tak střídají s prózou. Chappuis pracuje i s prvky jako je dýchání, pamatuje na nutnost nadechnout se mezi verši, proto v jeho textech hrají důležitou roli odmlky, ticho... Často není třeba mnoha vycpávkových slov: obrazy hroucení, tříštění, krachu se kumulují v evokaci zvukově podobných slovních řetězců, v nichž nejen zvuky skřípou, hnijí, rozpadají se. Jindy dlouhé výčty, nečekané elipsy či logická zřetězení obrazů doplňují prosté výkřiky. Ke slovu se dostávají grafické pomůcky – závorky, kursiva.

Svět básníka Chappuise je místem nenasytných poutí krajem, ale též krajem lyrického „já“, prostorem pro zkoumání okolí, přírody... i samotného jazyka. Chappuis není z těch, kdo si hrají na slovní virtuózy, zneuznané poety či prokleté básníky. Jeho básnická tvorba chce být oporou v nejistotě.

Nejznámější sbírky básní P. Chappuise: Eboulis, D'un Pas suspendu, Décalages, La Preuve par le vide, Pleines Marges.

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 78 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

59%čtenáři

zhlédnuto 2309x

Inzerce
Inzerce