Floss, Pavel (ed.), Poselství J. A. Komenského současné Evropě

Floss, Pavel (ed.), Poselství J. A. Komenského současné Evropě

recenze literární věda

Profesor olomoucké univerzity filozof Pavel Floss, přední znalec Komenského díla i filozofie humanismu a raného novověku, uspořádal z díla slavného českého myslitele antologii nanejvýš aktuálně zacílenou, jak je zřejmé již z titulu knihy.

Poselství J. A. Komenského současné Evropě. Pavel Floss - autor úvodní studie a výběru z Komenského textů. Brno 2005, 164 stran, ISBN 80-239-6048-2.

Profesor olomoucké univerzity filozof Pavel Floss, přední znalec Komenského díla i filozofie humanismu a raného novověku, uspořádal z díla slavného českého myslitele antologii nanejvýš aktuálně zacílenou, jak je zřejmé již z titulu knihy. Osobnost autora je zárukou, že před sebou nemáme aktualizaci lacinou a takříkajíc lineární. Jak při samotném výběru textů tak ve studii, která podává úvod do jejich četby, vychází  Floss ze svého dlouhodobého hlubokého kontaktu s Komenského dílem a ze své znalosti ideových proudů renesančního humanismu a baroka, ale také a mnohém proudů současných jak moderních tak postmoderních.

koupit knihu: www.kosmas.cz

Autor připouští, že Komenský byl kritikem kartezianizmu, kopernikanizmu a socinianismu, a v poměrně obsáhlém výkladu ukazuje, že se tím Komenský nijak neodcizil modernímu člověku. Je dobré, že úvod upozorňuje na současnou debatu teologů, filozofů, politologů a sociologů o povaze a osudech sekularizace a o její historické problematice - Floss sdílí přesvědčení, že "mnohé z toho, o co se opírá moderní společnost, má duchovní a sociální předpoklady v několik set let probíhajícím procesu divinizace světského a lidského, který je produktem křesťanské teologie a filozofie od časů pozdní antiky po vyvrcholení renesance", že v tomto procesu "byly vytvořeny ideové základy, z nichž mohla v sedmnáctém století vzniknout matematická přírodověda...a v osmnáctém století první demokratická ústava...", že tedy mezi světem (saeculum)  a křesťanským vnímáním skutečnosti není rozpor. Autor předmluvy tak polemizuje s opačnou představou, že moderní "pokrok" vznikl  sekularizací božského, a také s názorem, že sekularizace provázená radikálním ateizmem je nevratným a jevem, který bude dále sílit a šířit se. - Pozoruhodné jsou Flossovy úvahy o charakteru postmoderny, odvážný neboť dnes málo populární je jeho důraz na postulát mravnosti. Čtenáře může zaujmout kapitolka o Komenského pojetí přírody a o evolucionismu, v níž přichází ke slovu analogie konceptu Komenského s konceptem Teilharda de Chardin. Ve Flossových úvodních kapitolách stojí za pozornost také vyjádření k povaze Komenského utopismu, jednak z důvodu, jejž autor sám uvádí, totiž že v posledních desetiletích neoprávněně klesá pochopení pro emancipační utopii, ale také proto, že předem nepoučený a neupozorněný čtenář předkládaných Komenského textů by byl jejich syrově utopickým charakterem  přinejmenším uveden do rozpaků. A nakonec rozumím některým odstavcům, zvláště výkladu o divadelní hře Diogenes, tak, že Pavel Floss patří k těm, kdo nechtějí - a díky mu za to - zacházet s antickým dědictvím řecké "předmětné" myšlení v to počítaje jako s cizorodým či spíše nelegitimním prvkem v judaisticky založené budově evropského křesťanství. Do téže souvislosti, opozice Athén a Jeruzaléma, patří Flossovy odstavce o opozici (antické) priorizace zraku a vidění oproti sluchu a naslouchání: autor naznačuje, že současná mediální kultura zahlcuje člověka především technologicky produkovanými obrazy; chcí dát k úvaze i současnou devalvaci slova a zvuku včetně hudby v moderní  audiovizuální kultuře: nemáme dost na tom, že odcizujícímu působení vystavujeme svůj zrak, nečelíme tomu důrazem na slovo s jeho obsahy - naopak jsme dopustili, že i slovo se stává buď jen hlukem nebo z něj zbývá jen flatus vocis. 

Druhou část knihy tvoří tematicky uspořádaný výbor z Komenského spisů; tématických celků je celkem třináct, texty jsou vybrány z Listů do nebe, z Didactica Magna, z traktátu Gentis Felicitas, z Consultatio catholica de emendatione, z Clamores Eliae. Kniha má sice populární určení, přesto by  však její řemeslné dokonalosti prospěla zevrubnější informace o pramenech výboru:  základní údaje najdeme na str. 51, zejména v poznámkách, chybějí ale odkazy na edice originálů, nejsou uvedeni překladatelé. Ostatně co se týče překladů je zde stále živá otázka, netýká se ovšem pouze Komenského a k popisované knize se vztahuje jen marginálně, jak překládat, do jaké míry ponechávat archaický ráz textu, do jaké míry užívat civilního moderního jazyka - přinejmenším  považuji za naprosto nepatřičné citovat v moderním překladu jakéhokoli křesťanského autora biblická místa podle Kralického překladu: ve čtenáři se tak jen posiluje pocit, že je biblické křesťanství čímsi velice majestátním, ale také a především výlučně pradávným. S čímž souvisí otázka, na niž dosud nemáme odpověď, do jaké míry je současný čtenář, jemuž je výbor tohoto druhu adresován, schopen bez újmy na porozumění nejen textu, ale i kontextu, číst text v Komenského humanistické češtině (zde se týká jediného českého originálu pojatého do výboru, Listů do nebe).

Sám zrod této knihy je velmi zvláštní: ve slovu vydavatele se dozvíme, že "vznik a vydání této knihy z podstatné části financovalo sdružení AMOS, jehož členové Pavel Šebek, Radim Galvánek, Evžen Varadínek, Stanislav Skalička a Radko Souček se rozhodli vlastní iniciativou zpřístupnit širší veřejnosti vybrané myšlenky J. A. Komenského" (nepřejděme ani údaj, podle něhož se k iniciativě připojila i Univerzita Palackého v Olomouci, a informaci, že kniha vychází v rámci jednoho z výzkumných záměrů této univerzity), tiráž na konci knihy pak přináší informaci, že kniha  vyšla s finančním přispěním těchto mužů (a Univerzity Palackého). Což svědčí o tom, že záliba v díle Jana Amose Komenského může lidi přivádět k naplňování jeho utopických myšlenek: vždyť co jiného je takováto iniciativa skupiny lidí?

Copyright publikace patří Pavlu Flossovi, ale také André Víchovi, autorovi medaile, jíž je opatřena přední deska vazby každého exempláře této knihy. Každý kus - všechny v dvanáctistovkovém nákladu jsou číslovány - je tedy i výtvarným originálem.

Dovolila jsem si v této zprávě aspoň naznačit některé své osobní nápady a názory, dovolím si tedy ještě jeden, snad poněkud extrémní. Ve druhé polovině srpna, když  pozoruji nadšení (ač má značně pouťový, a tím neuvědomělý charakter), s nímž se oslavuje vítězství statečných Brňanů nad švédskými oblehateli v roce 1645, je mi vždy něco trochu divného: přece jen jsme se zcela nezbavili jakési hrdosti "národa Husova, Komenského, Palackého a Masaryka" ani komplexu onoho "třistaletého úpění", a  slavíme záchranu Brna před těmi, kteří byli v jistém smyslu  vyslanci exulanta Komenského, záchranu, která (cituji Dějiny Moravy Josefa Války) "se stala součástí záchrany Vídně a politické prestiže celé habsburské monarchie".  O to  víc je mi to divné, když čtu knihu Komenského nebo knihu komeniologickou.

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 129 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

51%čtenáři

zhlédnuto 2517x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce