Nedreaasová, Torborg: Achtung, gnädiges Fräulein

Nedreaasová, Torborg
Achtung, gnädiges Fräulein

ukázka beletrie zahraniční

Vstupte! – Ano, ano, ano, jen pojď dál. Ach! Lásko! Ty jsi úžasná! Přece jsi přišla, Bože na nebi, lásko moje. Ty moje úžasná holčičko, moje bohyně! Ano, ano, chci tě svírat, chci tě rdousit, moje láska by mohla zabíjet...

Achtung, gnädiges Fräulein
Torborg Nedreaasová: Achtung, gnädiges Fräulein (úryvek). In Ondřej Vimr (ed.): Krajina s pobřežím aneb Sto let norské povídky, Argo, Praha 2005

"Vstupte! – Ano, ano, ano, jen pojď dál. Ach! Lásko! Ty jsi úžasná! Přece jsi přišla, Bože na nebi, lásko moje. Ty moje úžasná holčičko, moje bohyně! Ano, ano, chci tě svírat, chci tě rdousit, moje láska by mohla zabíjet. Ale co se stalo, miláčku. Ach! Ach! Ty jsi plakala. Bože, zase jsi plakala. Ublížil ti někdo? Kdo ublížil mojí malé holčičce. Zabiju ho. Ano, ano, Bůh ví, že zabiju každého, kdo ti ublíží a kvůli komu budeš plakat. Ty jsi moje vášeň! Můj osud! Zbožňuji tě, slyšíš, zbožňuji! Ano, chci ho zabít, kdo je to! Řekni. – Ne, co to říkáš, chtějí tě vyhnat z domu, vlastní dceru? To je neslýchané. To je zločin! Bože na nebi! A tak jsi přišla ke mně. Ke mně! Bůh ti žehnej. Ne, poslyš, teď už nesmíš plakat, už nikdy nesmíš plakat, když jsi se mnou. Ne, k čertu – málem bych zapomněl – podívej. Podívej, co pro tebe mám. No, co tomu říkáš, holčičko? Co? Bonbony. Všechny dívky je mají rády. Nebo ne? Ha, ha, ha. Bonboniéra Král Haakon, ta už není k dostání a je celá pro tebe. Vezmi si. Byla hrozně drahá. Ale to nevadí. Kdepak, pro tebe není nic dost drahé. Peníze pro mě nejsou vůbec důležité, když tě můžou učinit šťastnou. Bůh ví, že je to pravda. No tak, usměj se trochu, teď budeme šťastní. Jenom šťastní. Podívej, vyberu ti ten nejlepší. Myslím, že to je jahodový marcipán. Co říkáš? Není báječný? Ha, ha, ha. Teď už nesmíš myslet na nepříjemnosti. To jsou hlouposti, o ty hloupé holky se nestarej. Ať tě nezdraví, když nechtějí. Nejsou toho vůbec hodny, aby tě zdravily. Ale ne, opravdu si to tak bereš? Vždyť jsou to přece jen hloupé holky ze školy. Nevědí, co je láska. Tys to přece taky nevěděla, pamatuješ, nikdo nebyl pyšnější než ty. Ha, ha, ha, jak jsi chodila s nosem nahoru. Tys byla nedostupná ze všech nejvíc, právě o tobě jsem si říkal, že bys měla dostat přes ten svůj zadeček. Taková malá fiflena z gymnázia. Přitom nikoho člověk nezíská snadněji. Nikdo nepodlehne rychleji než ten, kdo se tváří nejvíc nedostupně. Jen ať si dají pozor ty husičky, co se k tobě otáčejí zády. Sledoval jsem tě celý týden a tys po mně metala blesky. Byla jsi nádherná, byl jsem do tebe čím dál víc blázen, ha, ha, ha. Ten večer, co jsem tě zachránil před opilými námořníky, jsi mi ani nepoděkovala. Ani jsi mi nepoděkovala! Představ si, co by se stalo, kdybych tam nebyl? Co by se ti stalo, kdybych tě nezachránil? Dobrý Bože, ani se neodvažuji na to pomyslet. Ti hoši od maríny jsou, popravdě řečeno, bezbožná cháska. A tys mi ani nepoděkovala. Nic jsi neřekla, neodpověděla jsi mi, když jsem se ti představil a řekl, že tu bydlím. Šla jsi svou cestou a neřekla jediné slovo. Opravdu vážně jsem si pohrával s myšlenkou, že o tebe přestanu usilovat. – A najednou jsi přišla. Sama od sebe – Panebože, byla jsi tak vystrašená, celá ses třásla. Přišla jsi za mnou jen pár dní poté, vzpomínáš, vzpomínáš si na to? Nikdy předtím jsem se necítil tak vítězoslavně, tak šťastně. Věděl jsem, že jsi teď moje, věděl jsem to, už když jsi stála za dveřmi a vypadalas, že utečeš, jestli se jen pohnu. Bylas nádherná. Nádherná! A neutekla jsi. Když jsem zamknul dveře, ani jsi nehnula brvou. Ale třásla ses, Bože, jak ses třásla. Bylas jako plamínek, třepala ses a vpalovala se do mě, Bůh ví, že jsem ještě nikdy nepotkal někoho, jako jsi ty. Ne, dej ruce dolů, přede mnou si nesmíš zakrývat svůj sladký obličej. Ale ne – ale ne – ještě jsi nešťastná? Sladká, drahá, ty nevíš, co s tebou bude? Aber Mensch, lásko moje, zůstaneš u mě. V každém případě dnes v noci. Ha, ha, ha. Víš co, dáme si víno a hned budeš veselejší. Tohle není špatné, a bylo docela drahé. Tá-ák. Na zdraví, bohyně! Moje bohyně. Ach, jsi tak sladká. A jak moc mě musíš milovat, ty sladké jehňátko. To víš, že tě taky miluju. Bůh ví, že je to tak. Tentokrát je to vážné, je to velká, božská láska. Věříš mi? Jsi pro mě ta jediná, jediná žena, ano, stala se z tebe skutečná žena, těší tě to? Patříš mně. Rozumíš, patříš jenom mně. Dalas mi svou nevinnost a já za to děkuji Bohu. Dalas mi něco, co už nikdy, nikdy nemůžeš dát někomu jinému. Pane na nebi, Bože můj, jak ty mě musíš milovat! A tím vším procházíš jen kvůli mně, jenom kvůli mně! Obětovala jsi pro mě všechny své přátele, ha, ha, ha, ne, nesměju se doopravdy, jsem prostě navzdory všemu šťastný. Mám nad tebou moc, víš o tom? Vždycky jsem měl nad ženami úžasnou moc. Ach Bože, vyhnali tě z domu, to je neslýchané. Ale na to teď nemysli. Vzpomeň si jen, že se to stalo kvůli mně, kvůli tvé lásce. (...)"

přeložila Dita Vondráková

koupit knihu: www.kosmas.cz

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2706x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce