Všechno, jen ne hrdina
Rudolf Lorenzen: Všechno, jen ne hrdina, přel. Tomáš Dimter, Prostor, 2005, 576 stran 

V románu Všechno, jen ne hrdina vypráví Rudolf Lorenzen příběh Roberta Mohwinkela, mladíka vyrůstajícího v rodině úředníka soukromé firmy. Robert se celý život přizpůsobuje požadavkům svého okolí – rodičů, kamarádů, školy a nakonec svých nadřízených. Chce zůstat nenápadný a nevybočovat z řady. S nástupem národního socialismu má neprůbojný chlapec značné problémy, stejně jako se školou, kde se klade důraz na fyzickou zdatnost a rázné vystupování. I jako účastník letního tábora Hitlerjugend má potíže, a když si postěžuje, že s ním nikdo nechce bydlet, skončí hned první den u pomocných prací v kuchyni. Tím se ovšem vyhne také případným trestům za svou neschopnost řádně pochodovat…

koupit knihu: www.kosmas.cz

Už před válkou se u Roberta začíná projevovat velmi jemný cit pro hierarchii společnosti, který pak využívá ve svůj prospěch. Tato vlastnost i jeho přirozená inteligence mu pomohou projít bez úhony nejdříve Říšskou pracovní službou a poté přežít útrapy války na východní frontě. Protože prošel frontou jako voják, který nedosáhl vyšší hodnosti, vidí německé důstojníky kritickýma očima. Byli to větší nepřátelé obyčejných německých vojáků než Rusové, říká o nich. Také v ruském zajetí při práci v sibiřských dolech umí přesně odhadnout, kdy mu jde o život, a postarat se o svou záchranu.

Autorovi se podařilo rafinovaným použitím jazyka každodennosti a poezie banality vystihnout předválečné napětí v Německu i poválečný hospodářský zázrak. Román Všechno, jen ne hrdina vyšel poprvé roku 1959, a už tehdy – stejně jako v roce 2002, kdy v Německu vyšel znovu jako pocta k autorovým osmdesátinám – zaznamenal mimořádný ohlas u čtenářů i u odborné kritiky, která jej přirovnávala k Plechovému bubínku Güntera Grasse. Lorenzenův román přináší jak panoramatický obraz německé společnosti ve třicátých až padesátých letech 20. století, tak i mikroskopické vhledy do všedního života, jeho radostí i strastí. Příběh Lorenzenova antihrdiny se čte jedním dechem a zcela právem je řazen k největším dílům německé poválečné literatury.

Rudolf Lorenzen se narodil v roce 1922 v Lübecku. Nejprve působil jako lodní makléř, poté pracoval jako grafik a reklamní poradce. Od roku 1955 žije v Berlíně jako spisovatel na volné noze. Mezi jeho nejznámější díla dále patří Die Beutelschneider (Střihači sáčků, 1962), Grüße aus Bad Walden (Pozdrav z lázní Walden, 1981), Cake Walk oder eine katalanische Reise in die Anarchie (Cake Walk aneb katalánská cesta do anarchie, 1999).

„Nejsem si zcela jist, zda Všechno, jen ne hrdina není nejlepší román současného německy píšícího autora. Celou svou knihovnu bych vyměnil za tuto jedinou knihu.“
Sebastian Haffner 

„Velký román o německých dějinách.“
Frankfurter Allgemeine Zeitung

„Pozoruhodný dokument a zrcadlo života obyčejného Němce.“
Tageszeitung

„Hlavní hrdina románu patří mezi největší antihrdiny německé literatury.“
Neue Zürcher Zeitung 

„Lorenzen je výjimečný vypravěč, který napsal výjimečný román.“
Westdeutscher Rundfunk