Jean de Sponde
Sponde, Jean de

Jean de Sponde

Jean de Sponde (1557-1595) byl politik a barokní básník. Jeho dílo bylo záhy zapomenuto a teprve ve 20. století, po druhé světové válce, znovu objeveno.

Jean de Sponde (1557-1595) byl politik a barokní básník. Proslavil se zejména jako autor básnické sbírky Lásky (Amours, 1598), psal ale také texty s náboženskou tematikou, například Meditace o čtyřech žalmech (Méditations sur quatre Psaumes), které roku 1588 věnoval Jindřichu Navarrskému), nebo soubor duchovních veršů Pokus o několik křesťanských básní (Essay de quelques poèmes chrétiens), zahrnující také slavných Dvanáct sonetů o smrti, dnes považovaných za vrcholné dílo raně barokní poezie.

Žil v pohnuté době náboženských válek – a v závěru života poštval proti sobě jak katolíky, kterým vadila kalvinistická inspirace jeho díla, tak protestanty, již mu nemohli odpustit přestoupení na katolickou víru. Přesto jeho po čtyř stech letech znovu objevené dílo dokáže ohromit krásným stylem, bohatou obrazností, a dnešního čtenáře možná zejména zaskočit myšlenkou, že smrt je pro člověka nejcennějším darem.

Jean de Sponde se narodil v Baskicku v nezámožné kalvinistické rodině. Byl chráněncem Jeanne d´Albret, matky Jindřicha IV. – jeho otec Inigo de Sponde na jejím dvoře zastával významné úřady. Mladý Jean studoval na protestantské koleji v Lescaru a poté na protestantské univerzitě v Basileji, kterou řídil Zwinger. Věnoval oborům technickým a zejména alchymii, nadchl se pro myšlenky humanismu. Už v té době překládal z latiny homérské eposy, vydal i komentovanou řecko-latinskou edici Aristotelových spisů La logique d´Aristote (1591) nebo texty Seneccovy.

Později vstoupil do služeb Jindřicha Navarrského. Když se Jindřich stal francouzským králem, Jean de Sponde byl jmenován vrchním královským soudcem v La Rochelle. Roku 1593, když Jindřich IV. přestoupil na katolickou víru, Jean de Sponde se v díle Avertissement au Roi (1598) snažil krále přesvědčit, že není dobré měnit víru. O pár měsíců později ale konvertoval také. Své rozhodnutí se snažil ospravedlnit: sepsal Response d´un catholique apostolique romain au Protestant (1593) a Déclaration des principaux motifs qui induisent le sieur Sponde, conseiller et maître des requêtes du roi à s´unir à l´Eglise (1594). Protestanti byli jeho spisy velmi rozhořčeni, rozpoutala se ostrá diskuse zejména s Théodorem de Bèze. Agrippa d´Aubigné, jenž nikdy nepřijal přestoupení Jindřicha IV, podobně vyčítal i Jeanu de Sponde, že svou duši zaprodal. Jean de Sponde v té době pro neshody s místními soudci opouští La Rochelle, dostává se do nelibosti u krále, nakonec odchází z veřejného života. V baskických horách se věnuje sepisování důvodů, proč odmítá teze reformátorů církve, La Réponse au traicté des marques de l´Eglise de Théodore de Bèze. Umírá ve městě Bordeaux v bídě a chudobě.

Jeho dílo bylo zapomenuto, teprve ve 20. století, po druhé světové válce, je objevil a znovu vydal anglický vzdělanec A. M. Boase. Sbírka Lásky (Amours, vyšlo posmrtně 1596) obsahuje milostné verše – sonety, stance a chansony. Později psal již jen verše duchovní, v nichž proti nestálému a křehkému pozlátku světa staví dosažení stálosti, neměnnosti až mimo pozemský čas, tak jak ji nabídne jedině smrt. V posledních letech života už se básnické tvorbě nevěnoval.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse