Nosková, Věra: Bereme, co je

Nosková, Věra
Bereme, co je

ukázka beletrie česká

Druhá sestra se provdala do Rakovníka. I ona se podobala špalku, měla naducané, rudými žilkami nakvetlé tváře a šířila kolem sebe hlučnou dobrosrdečnost. Byla z celé rodiny nejbohatší a naplňovalo ji to zadostiučiněním, ale i přejícností.

Věra Nosková: Bereme, co je, Abonent ND, Praha 2005

Sestry měly svého nekonfliktního dobráckého Vaška rády a sjednotily se v mínce, že rodný domeček musí zdědit on. Mezi nimi samotnými však vládla závist a pocit křivdy. Po celý dospělý život se jedna druhé vyhýbala, pomlouvaly se a přály si navzájem to nejhorší. Po matčině smrti se totiž pohádaly o zbývající majetek. Ten spočíval v několika svršcích, zplihlé kuní kožešině s pacičkami a skleněnýma očkama, zánovních botkách a zašlém šlapacím šicím stroji. Všechny tři sestry, jimž jsem byla postupně předvedena jako sporný, ale povinný přívažek k Černé růži, byly velkohlavé, podsadité a velitelské. Měly rozměrné hranaté zadnice, silný hlas a většina času během návštěvy padla na pomlouvání dalších dvou satorií. Vašek při jejich kalném řečnění pokaždé strategicky mlčel, nelibost nad tím, co musí vyslechnout, ale projevoval drtivějším žvýkáním. Rychleji než jindy přehazoval v zubech, bílých a hranatých jako kostky cukru, párátko či stvol nějaké traviny a nevědomky zatínal mohutné lícní svaly.

Jen jedinkrát nás navštívila pražská teta Zuzana. Chovala se celkem zdrženlivě, nekřičela a byla méně tlustá a lépe oblečená než její rodné nepřítelkyně. Závan nepochopitelného, dráždivého, vytahovačného velkoměsta, který zavětřila z tetiných sukní, matku znechutil. Zuzaninu zdrženlivost vnímala jako výraz nadřazenosti. Na pražskou fiflenu si zasedla, hovořila o ní s posměšným despektem, o její další návštěvy nestála. Co měl taťka dělat? Tuhle ségru měl zrovna nejraději, a tak se za ní jednou za půl roku rozjel na své čezetě.

Druhá sestra se provdala do Rakovníka. I ona se podobala špalku, měla naducané, rudými žilkami nakvetlé tváře a šířila kolem sebe hlučnou dobrosrdečnost. Byla z celé rodiny nejbohatší a naplňovalo ji to zadostiučiněním, ale i přejícností. Řídila se svým rozšafným manželem místní Sběrnu surovin a znala všechny fígle kšeftaření s nedostatkovým materiálem a cennými věcmi, které občas vykoupili za pár haléřů, ale prodali za stovky. Jen jednou se strýc uřekl, když se zmínil o vzácné staré knize, kterou neznámý hlupák odhodil do starého papíru. Jejich aktivity byly pestré, činorodé a tajné a na otázku, co už může být na odpadcích výnosného, odpovídali jen vědoucím, spokojeným úsměvem. Ale každý mohl vidět, že se zmohli na domek, auto, dva televizory, že teta kupovala zimní kabáty rovnou po třech a vařili tučné české dobroty od rána do večera. Teta Marta si svého štěstí vážila. To bylo korunováno, když její dvě dcery dorostly v maloměstské sexbomby. Holky si brzy uvědomily, že bujné poprsí a okrouhlé boky musí být odděleny nějakým pasem, aby se tělo neslilo v dědičný pařez. Dokázaly čelit v rozežraném prostředí lákadlům plných mis a kastrolů a vzaly si díky barokní figuře schopné, ambiciózní chlapíky.

(další ukázky naleznete na stránkách Věry Noskové)

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2203x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce