Atwood, Margaret: Power Politics. You are happy

Atwood, Margaret
Power Politics. You are happy

ukázka beletrie zahraniční

Margaret Eleanor Atwoodová (nar.1939), básnířka, spisovatelka a kritička není suchou a didaktickou kazatelkou, ale vtipnou, trefnou a často až k neuvěření lapidární autorkou. V jejích básních se často setkáváme s tématy utváření identity, lidského osamocení, lásky jako mocenského boje, odlidšťující technologie a nedostatečnosti jazyka.

Margaret Eleanor Atwood: Power Politics, You are happy, Procedures for Underground

Margaret Eleanor Atwoodová (nar.1939), básnířka, spisovatelka a kritička. Na torontské univerzitě, kde studovala anglickou literaturu, byl jejím profesorem mimo jiné i Northtop Frye. Vztak k feminismu a problematice lidských práv výrazným způsobem ovlivňují její jak prozaickou, tak poetickou tvorbu. Je jednou z nejvyhraněnějších osobností současné kanadské literatury. Její předposlední román The Blind Assasin byl oceněn prestižní Bookerovou cenou.

Pojímání autora coby společensky zodpovědné osoby se promítá jak do její beletrie, tak do jejích literárně kritických textů; Atwoodová se pokouší k nanejvýš vážným tématům sexuální politiky a společenských hodnot přistupovat prostřednictvím populárních a „přístupných“ forem. Není tak suchou a didaktickou kazatelkou, ale vtipnou, trefnou a často až k neuvěření lapidární autorkou. V jejích básních se často setkáváme s tématy utváření identity, lidského osamocení, lásky jako mocenského boje, odlidšťující technologie a nedostatečnosti jazyka.

Uvádíme překlad výběru z básnických sbírek z šedesátých let.

 

 

We are hard
i
We are hard on each other
and call it honesty,
choosing our jagged truths
with care and aiming them across
the neutral table.

The things we say are
true; it is our crooked
aims, our choices
turn them criminal.

ii
Of course your lies
are more amusing:
you make them new each time.

Your truths, painful and boring
repeat themselves over & over
perhaps because you own
so few of them

iii
A truth should exist,
it should not be used
like this. If I love you

is that a fact or a weapon?

iv
Does the body lie
moving like this, are these
touches, hairs, wet
soft marble my tongue runs over
lies you are telling me?

Your body is not a word,
it does not lie or
speak truth either.

It is only
here or not here.

(from Power Politics)

 

 

What is it
What is it, it does not
move like love, it does
not want to know, it
does not want to stroke, unfold

it does not even want to
touch, it is more like
an animal ( not
loving) a
thing trapped, you move
wounded, you are hurt, you hurt,
you want to get out, you want
to tear yourself out, I am

the outside, I am snow and
space, pathways, you gather
yourself, your muscles

clutch, you move
into me as though I
am (wrenching
your way through, this is
urgent, it is your
life) the
last chance for freedom

(from Power Politics)

 

Tricks with mirrors
i
It’s no coincidence
this is a used
furniture warehouse

I enter with you
and become a mirror.

Mirrors
are the perfect lovers,

that’s it, carry me up the stairs
by the edges, don’t drop me,

that would be bad luck,
throw me on the bed

reflecting side up,
fall into me,

it will be your own
mouth you hit, firm and glassy,

your own eyes you find you
are up against closed closed

ii
There is more to a mirror
then you looking at

your full-length body
flawless but reversed,

there is more than this dead
oblong eye turned outwards to you.

Think about the frame.
The frame is carved, it is important,

it exists, it does not reflect you,
it does not recede and recede, it has limits

and reflections of its own.
There’s a nail in the back

to hang it with: there are several nails,
think about the nails,

pay attention to the nail
marks on the wood,

they are important too.

iii
Don’t assume it is passive
or easy, this clarity

with which I give you yourself.
Consider what restraint it

takes: breath withheald, no anger
or joy disturbing the surface

of the ice.
You are suspended in me

beautiful and frozen. I
preserve you, in me you are safe.

It is not a trick either,
it is a craft:

mirrors are crafty.

iv
I wanted to stop this,
this life flattened against the wall,

mute and devoid of colour,
built of pure light,

this life of vision only, split
and remote, a lucid impasse.

I confess: this is not a mirror,
it is a door

I am trapped behind.
I wanted you to see me here,

say the releasing word, whatever
that may be, open the wall.

Instead you stand in front of me
combing your hair.

v
You don’t like these metaphors.
All right:

Perhaps I am not a mirror.
Perhaps I am a pool.

Think about pools.

(from You are happy)

 

IS/NOT
i
Love is not a profession
genteel or otherwise

sex is not dentistry
the slick filling of aches and cavities

you are not my doctor
you are not my cure,

nobody has that
power, you are merely a fellow/traveller.

Give up this medical concern,
buttoned, attentive,

permit yourself anger
and permit me mine

which needs neither
your approval nor your surprise

which does not need to be made legal
which is not against a disease

but against you,
which does not need to be understood

or washed or cauterised,
which needs instead

to be said and said.
Permit me the present tense

ii
I am not a saint or a cripple,
I am not a wound; now I will see
whether I am a coward.

I dispose of my good manners,
you don’t have to kiss my wrists.

This is a journey, not a war,
there is no outcome,
I renounce predictions
and aspirins, I resign the future
as I would resign an expired passport:
picture and signature are gone
along with holidays and safe returns.

We’re stuck here
on this side of the boarder
in this country of thumbed streets and stale
buildings

where there is nothing spectacular
to see and the weather is ordinary

where love occurs in its pure form only
on the cheaper of the souvenirs

where we must walk slowly,
where we may not get anywhere

or anything, where we keep going,
fighting our ways, our way
not out but through.

(from You are Happy)

 

Habitation
Marriage is not
a house or even a tent

it is before that, and colder

the edge of the forest, the edge
of the desert
the unpainted stairs
at the back where we squat
outside, eating popcorn

the edge of the receding glacier

where painfully and with wonder
at having survived even
this far

we are learning to make fire

(from Procedures for Underground)

 

Siren song
This is the one song everyone
would like to learn: the song
that is irresistible

the song that forces men
to leap overboard in squadrons
even though they see the beached skulls

the song nobody knows
because anyone who has heard it
is dead, and the others can't remember.

Shall I tell you the secret
and if I do, will you get me
out of this bird suit?

I don’t enjoy it here
squatting on this island
looking picturesque and mythical

with these two feathery maniacs,
I don’t enjoy singing
this trio, fatal and valuable.

I will tell the secret to,
to you, only to you.
Come closer. This song

Is a cry for help: Help me!
Only you, only you can,
you are unique

at last. Alas
it is a boring song
but it works every time.

(from You are Happy)

Jsme tvrdí
i
Jsme tvrdí jeden na druhého
a říkáme tomu upřímnost,
vybíráme své pichlavé pravdy
pečlivě a míříme jimi přes
neutrální stůl.

Věci, co říkáme jsou
pravdivé; to ty naše pokřivené
cíle, naše volby
z nich dělají zločiny.

ii
Tvé lži jsou samozřejmě
zábavnější:
pokaždé je vyrábíš nanovo.

Tvé pravdy, bolestivé a nudné
se opakují pořád dokola
snad proto, že jich máš
tak málo

iii
Pravda by měla být,
a ne být takhle
využívaná. Když tě miluju

je to skutečnost a nebo zbraň?

iv
Lže tělo v leže
pohybujíc se takhle, jsou tyto
dotyky, chloupky, vlhko
měkký mramor po němž můj jazyk přejíždí
lži, co mi říkáš?

Tvé tělo není slovo,
ani nelže
ani nemluví pravdu.

Jen tu buď
je nebo není.

(Power Politics)

 

 

Co je to
Co je to, ne-
hýbe se jako láska,
nechce vědět,
nechce pohladit, otevřít se

nechce se dokonce ani
dotknout, je spíš jako
zvíře (ne
milující) uvězněná
věc, pohybuješ se
raněn, bolí tě a bolíš
chceš se dostat ven, chceš
se vytrhnout, já jsem

venku, jsem sníh a
prostor, cestičky, sebereš
se, tvé svaly

svírají, vrháš se
do mě jako bych
byla (páčíš
si cestu, tohle je
naléhavé, je to tvůj
život) poslední
možností svobody

(Power Politics)

 

Kouzla se zrcadly
i
Ne náhodou
je tu sklad nábytku
z druhé ruky

Vcházím spolu s tebou
a stávám se zrcadlem.

Zrcadla
jsou skvělí milenci,

ano, takhle, vynes mě nahoru po schodech
za okraje, neupusť mě,

to by bylo neštěstí,
hoď mě na postel

zrcadlící stranou nahoru,
propadni se do mě,

budou to tvá vlastní
ústa, na něž narazíš, pevná a kluzká jako sklo,

tvé vlastní oči, které najdeš ty sám
zavřený zavřený za nimi

ii
V zrcadle je víc
než ty dívající se na

celé své tělo
dokonalé leč převrácené,

je tu víc než jen tohle mrtvé
obdélné oko obrácené k tobě.

Přemýšlej o rámu.
Rám je vyřezávaný, je důležitý,

existuje, neodráží tě,
neustupuje dál a dál, má hranice

a své vlastní odrazy.
Vzadu je hřebík

na pověšení je tam několik hřebů,
přemýšlej o hřebících,

povšimni si, jak ty hřebíky
poznamenaly dřevo,

to je taky důležité.

iii
Nemysli si, že je pasivní
nebo snad snadná, tahle jasnost

se kterou ti tě dávám.
Uvaž, co se musí

potlačit: zadržený dech, ani zloba
ani radost nečeří hladinu

ledu.
Jsi ve mně rozptýlen

krásný a zmrzlý. Já
tě uchovávám, ve mně jsi v bezpečí.

Není to kouzlo,
je to lest:

zrcadla jsou lstivá.

iv
Chtěla jsem s tím skoncovat,
se životem připlácnutým na stěně,

němým a bezbarvým,
vystavěným z pouhého světla,

životem pouhých představ, rozpolceným
a vzdáleným, průhlednou slepou uličkou.

Přiznávám: není to zrcadlo,
jsou to dveře

za nimiž jsem chycena v pasti.
Chtěla jsem, abys mě tu uviděl,

řekl kouzelné slovo, ať už
je jakékoliv, otevřel zeď.

Místo toho tu přede mnou stojíš
a češeš si vlasy.

v
Nelíbí se ti tyhle metafory.
Tak dobře:

Možná nejsem zrcardlo.
Možná jsem tůň.

Přemýšlej o tůních.

(You are happy)

 

Ne/ní
i

Láska není povolání
nóbl ani jiné

sex není zubařina
brilantní plnění bolístek a dutin

nejsi můj lékař
nejsi můj lék,

nikdo nemá tu
moc, jsi jen můj spolu-cestující.

Nech toho lékařského zájmu,
upjatého, pozorného,

povol si zlost
a mě povol mou,

jež nepotřebuje
tvůj souhlas ani překvapení,

jež nemusí být legalizována,
jež není proti zánětu

ale proti Tobě,
jež nemusí být pochopena

nebo vymývána či vypalována,
místo toho ale

musí být vyřčena a vyříkána.
Povol mi přítomný čas.

ii
Nejsem světice ani mrzák
nejsem otevřená rána, teď zjistím
jestli jsem zbabělec.

Zbavím se svých dobrých mravů,
nemusíš mi líbat zápěstí.

Tohle je cesta, ne válka,
není tu žádné skóre,
zříkám se předpovědí
a aspirínů, vzdávám se budoucnosti
tak jako bych odevzdala prošlý pas:
fotka a podpis jsou pryč
spolu s prázdninami a bezpečnými návraty.

Trčíme tady
na téhle straně hranice
v téhle zemi ušmudlaných uliček a okoralých
domů

kde není nic k vidění
a počasí je normální

kde se láska objevuje v čisté formě pouze
na levnějších ze suvenýrů

kde musíme chodit pomalu
kde se možná nedostaneme nikam

a nebo taky nedostanem nic, kde si stále
klestíme naše cesty, naši cestu
ne ven ale skrz.

(You are Happy)

 

Obydlí
Manželství není
dům, dokonce ani stan

je to předtím, a je tam chladněji

kraj lesa, okraj
pouště
nenatřené schody
vzadu, kde dřepíme
venku, pojídáme popcorn

okraj ustupujícího ledovce,

kde se s námahou a údivem
nad tím, že jsme to přežili
až sem,

učíme rozdělávat oheň

(Procedures for Underground)

 

Píseň Sirény
Tohle je ta píseň,
kterou by se všichni rádi naučili. Píseň,
které se nedá odolat.

Ta píseň, která nutí muže,
aby se po desítkách vrhali přes palubu,
i když vidí lebky na břehu

Ta píseň, kterou nikdo nezná,
protože všichni, kteří ji slyšeli,
jsou mrtví, a ti ostatní se nepamatují.

Mám ti prozradit to tajemství
a když ti jej prozradím, dostaneš mě
z tohohle ptačího převleku?

Nebaví mě
dřepět na tomhle ostrově,
vypadat malebně a mysticky

s těmi dvěmi opeřenými šílenci,
nebaví mě zpívat
tohle trio, osudné a drahé.

Povím ti to tajemství,
tobě, jenom tobě.
Pojď blíž. Tahle píseň

je volání o pomoc: Pomoz mi!
Jedině ty, jen ty můžeš,
jsi jedinečný

konečně. Bohužel,
je to nudná píseň,
ale zabere pokaždé.

(You are Happy)

 

Přeložila Irena Ellis
Překlad byl roku 2003 oceněn 3. místem v překladatelské soutěži Jiřího Levého

 

© _______
článek vyšel v _______
na iLiteratura.cz se souhlasem _______

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2800x

Inzerce
Inzerce
Inzerce