Jacques-Etienne Bovard (1961), jeden z nejprodávanějších současných autorů ve Švýcarsku, přichází v letošním roce s novým románem Ne pousse pas la rivière (Netlač řeku, Bernard Campiche 2006). Zpočátku detektivní příběh, který se odehrává v oblasti francouzské Jury, se postupně stává existenciálním románem o přátelství čtyř mužů, síle umění a pochybnostech spisovatele, jemuž se blíží padesátka. Čtyři přátelé se jednoho červnového dne ocitají v zemi Gustava Courbeta na panském sídle, jež patří jednomu z nich - švýcarskému bankéři Maximilienu Reuthovi.

Přátelé tráví čas chytáním ryb, četbou Maupassanta, kulinářskými hody, posloucháním hudby a kouřením havanských doutníku – v rámci zachování všeobecné spokojenosti je zakázáno mluvit o pěnězích, ženách a politice. Poklidná atmosféra příjemného pobytu je však rázně ukončena již následujícího dne, kdy je v proudu řeku Loue objeveno tělo mladé ženy Vivianne, pocházející z nedaleké vesnice, která na panství pravidelně uklízela. Dvakrát rozvedený Max je hlavním podezřelým - je vyšetřován policií, po výslechu se vrací ke svým přátelům, kteří jej začínají podezírat. Philippe Sauvain, jenž chtěl za pobytu dokončit svůj historický román inspirovaný slavným Courbetovým obrazem Pohřeb v Ornans (Un Enterrement à Ornans), vede vlastní vyšetřování kolem Maxe, které se však záhy stává zkoumáním sama sebe. Začíná psát román diktovaný vnějšími událostmi, o svých přátelích a komplikované osobnosti Maxe, v němž však postupně hlavní místo zaujme jeho vlastní nevyrovnanost a vnitřní napětí.

V pořadí šestý román Jacques-Etienna Bovarda je kritikou označován za dosud nejlepší autorovo dílo. Oproti předchozím románům je zde spisovatel výrazně přítomen, setkáváme se nejen s příběhem samotným, ale i s příběhem o jeho psaní v podání Philippa alias Jacques-Etienna Bovarda. Román navíc vyniká jemnou analýzou postav, citem pro napětí a působivou směsí lyričnosti a realismu, v níž sebemenší gesto odráží hluboký obdiv k přírodě a vůli k životu. Jacques-Etienne Bovard svým novým románem potvrzuje, že se právem řadí mezi nejdůležitější autory současného Švýcarska.