Itó, Takami: Hačigacu no rodžó ni suteru

Itó, Takami
Hačigacu no rodžó ni suteru

recenze beletrie zahraniční

Jednu z prestižních Akutagawových cen za první pololetí roku 2006 získal Takami Itó za novelu Hačigacu no rodžó ni suteru (V srpnu odhodit na cestě).

Takami Itó: Hačigacu no rodžó ni suteru (V srpnu odhodit na cestě), Tokio, Bungei šundžú, 2006, 122 stran

Jak jsem již stručně informoval dříve, jednu z prestižních Akutagawových cen za první pololetí roku 2006 získal Takami Itó za novelu Hačigacu no rodžó ni suteru (V srpnu odhodit na cestě). Oceněné dílo bylo uveřejněno v letošním červnovém čísle literárního časopisu Bungakkai, knižně pak novelu vydalo v srpnu 2006 nakladatelství Bungei šundžú.

Hlavním hrdinou je devětadvacetiletý Acuši Sató, který usiluje o kariéru scenáristy, ale zatím pracuje na částečný úvazek ve firmě, která rozváží nápoje do prodejních automatů. Příběh Acušiho nevydařeného manželství se před čtenářem odvíjí jako mozaika epizod z jeho manželského soužití a jeho rozhovorů se starší kolegyní-řidičkou Emi Mizuširovou během jediného letního dne, který předchází jeho podání žádosti o rozvod. Pro již rozvedenou Emi je to poslední den před jejím přeložením do pobočky firmy v Čibě.

Čtenář se postupně dozvídá, že Acušiho manželka Čieko začala trpět velkou psychickou labilností – částečně v důsledku nenaplněných ambicí po ukončení vysoké školy, částečně kvůli zásadní změně její dosavadní role ve vztahu s Acušim poté, co zůstala v domácnosti a stala se tak finančně na něm plně závislá.

Při zastávce ve čtvrti Šindžuku se Acuši od jednoho ze zákazníků dozví, že skutečným důvodem přeložení jeho kolegyně je to, že se bude znovu vdávat. Na konci dne se Emi loučí s Acušim a odchází na nádraží, a on začíná jako posedlý kopat jámu u jednoho ze stromů rostoucích podél ulice.

Tento iracionální, zdánlivě nepochopitelný čin jako by naznačoval, že hlavní hrdina se vzdává všechno, co pro něho představovalo nějakou hodnotu – svého manželství, svého snu stát se scenáristou i svého pseudoromantického vztahu s Emi, ale přitom nadále doufá, že jeho život se ještě obrátí k lepšímu. Jedná se o použití paralely s „kemurizume“ – kritickým okamžikem v šógi, japonské deskové hry podobné šachům, kdy hráč musí obětovat všechny své zbylé kameny.

Poněkud uměle může působit příliš „náhodný“ výběr data 31. srpna, kdy se příběh odehrává, pro symbolické nahromadění událostí – poslední srpnový den pro Acušiho představuje poslední den před podáním žádosti o rozvod, ale také den před jeho narozeninami i den před výročím zaregistrování jeho sňatku s Čieko, zatímco pro Emi se jedná o poslední den před přeložením do Čiby.

Novela přináší realistický, psychologicky vykreslený pohled na život současných mladých lidí v Japonsku, přesto názor poroty na udělení Akutagawovy ceny nebyl zdaleka jednoznačný. Někteří členové poroty poukazovali na omezený tematický záběr novely, jiní kritizovali, že autor upřednostňuje formu před obsahem.

Jan Levora, říjen 2006

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 74 čtenářů.

Diskuse

Vložil: , 22.01.2007 07:17
Itó, Takami: Hačigacu no rodžó ni suteru
Česky kniha nevyšla a, pokud vím, ani se nikde nechystá. JL
Vložil: Lilie, 20.01.2007 11:28
Itó, Takami: Hačigacu no rodžó ni suteru
Vypadá zajimavě, vyšlo to už v češtině, nevíte?
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

51%čtenáři

zhlédnuto 2964x

Inzerce