Enrique Vila-Matas

(nar. 1948 v Barceloně) je břitký a provokativní publicista, značně neuctivý literární kritik a těžko zařaditelný prozaik, mísící žánry a styly a rušící hranici mezi skutečností a fikcí. Kromě článků a kritik píše sevřené, vypointované povídky a romány spojující literárně-historické eseje s anekdotami, mystifikacemi, rozhovory s fiktivními autory, parodiemi a nehoráznými, leč velmi vtipnými smyšlenkami.

Jeho psaní je založené na objevování zasutých literárních souvislostí a náhodných shod, případně pak na jejich zábavném rozvíjení a katalogizaci. Dodnes vydal 18 knih, zatím poslední vyšla v září 2005, první roku 1973, většina byla přeložena do řady jazyků a získala významné španělské i zahraniční ceny. K nejslavnějším patří povídky Příkladné sebevraždy, romány Vertikální cesta, Bartleby a spol., Montanova nemoc aj. Výrazem radosti z psaní a jednou z autorových nejmilejších knih jsou Stručné dějiny přenosné literatury (1985), kde má jedna kapitola jako motto citát z Holana a odehrává se v Praze.