Updike, John: Vesnice

Updike, John
Vesnice

recenze beletrie zahraniční

Poslední román známého amerického prozaika, v češtině vycházející poprvé, se ohlíží za životní poutí sedmdesátníka Owena Mackenzieho, jež zavede pensylvánského rodáka postupně do dvou dalších novoanglických „vesnických“ komunit a umožní mu absolvovat úspěšnou kariéru odborníka na počítačový software, dvě manželství i sérii dalších vztahů k ženám.

Updikův maloměstský svět
John Updike: Vesnice. Překlad Jiří Hanuš. Paseka, Praha a Litomyšl 2006, 300 stran, 269 Kč

Brzy pětasedmdesátiletý John Updike je autorem více než dvaceti románů, tuctu knih povídek a několika básnických sbírek, v jeho bibliografii ovšem čtenáři najdou i několik knih esejí a také poněkud překvapivě i pět knížek pro děti a mládež.

Proslulost si jeden z nejvýznamnějších amerických autorů druhé poloviny dvacátého století zajistil především sérií románů o Králíkovi, za něž dostal hned dvakrát Pulitzerovu cenu. Jeho hrdina Harry „Králík“ Angstrom bydlí na maloměstě, jeho duševní obzory nejsou zrovna obrovské a schopnost čelit problémům, jež přináší život, taktéž ne. Je mu dvacet šest let, má manželku a dvouletého syna, přesto pije jak duha, své ženě je nevěrný a když se jeho život zkomplikuje, prostě před ním uteče. Updike prohlásil, že romány o Králíkovi jsou jeho reakcí na pajány opěvující Kerouacův opus Na cestě: chtěl prý ukázat, co se stane, když se mladý muž vydá do světa – ublíží tím lidem, které nechá doma.

Jak stárnul autor, měnil se i jeho protagonista: v posledním díle, nazvaném příznačně Králík na odpočinku (Rabbit at Rest, 1990), už není po mladistvé revoltě ani stopy. Stejně se věci mají i s Owenem Mackenziem v dosud předposledním Updikově románu Vesnice (Villages, 2004), jež v českém překladu loni vydala Paseka. Na počátku románu pozorujeme sedmdesátiletého protagonistu, jak nemůže dospat a zoufale se snaží nalézt náplň na celý den. Čtenáři připadá jako lidská troska, ovšem v retrospektivně, přísně lineárně vyprávěném příběhu, do nějž jen občas vstupuje stařecká přítomnost, zjistíme, jak bohatý byl jeho život.

V mládí studoval Owen díky stipendiu na prestižním Massachussets Institute of Technology. Mezi svými kolegy nijak nevynikal, ovšem povedlo se mu zaujmout jednu z nejkrásnějších (a také nejchytřejších) dívek v ročníku a vzniklý vztah dovést úspěšně až k svatbě. Poté v rychlém sledu následovaly děti, přestěhování za prací do New Yorku a posléze na maloměsto – či spíše vesnici – kdesi v Nové Anglii, kde společně s bývalým spolužákem Edem založili úspěšnou softwarovou firmu. Roky plynou, jako by náhodou přijde první nevěra, pak další, ještě jedna – a najednou Owen zjistí, že je pro něj záletnictví běžnou praxí.

Čtenář už od počátku ví, že jeho manželství s Phyllis je odsouzeno k zániku, protože starý Owen má po svém boku jinou ženu, Julii. Nečeká tedy, jak celý příběh jeho prvního svazku dopadne, respektive jestli protagonista všechny svoje paralelní vztahy ustojí. Spíše jej zajímá, proč se změní léty zaběhnutá praxe, o níž Phyllis nepochybně cosi tuší a tiše ji toleruje. Série nevěr je zdánlivě nekonečná, páchaná bez jakékoli záminky. Owen má ze strany Phyllis všechno, po čem touží, přesto spí i s těmi nejobyčejnějšími nehezkými kolegyněmi. Celou knihu sledujeme, jak hledá východisko z bludného kruhu svého života, důvod, jenž jej donutí od základu se změnit. Až dojde k setkání s Julií, manželkou protestantského pastora, do níž se Owen zamiluje a kvůli které se rozhodne od Phyllis odejít. Během rozvodového řízení se stane tragédie, jež má za následek nejenom definitivní konec Owenova manželství s Phyllis, ale také krach jeho profesionální kariéry. Druhé Owenovo manželství zabírá ve Vesnicích jen pár stránek: jako by se v jeho životě už nic důležitého nepřihodilo, jako by se jeho milostný potenciál vyčerpal v předchozím vztahu.

V Owenově životě hraje zásadní roli prostředí, v němž žije. Mimo studií v Bostonu a krátkém intermezzu v New Yorku stráví celý svůj život na venkově. Tři vesnice z titulu románu jsou Willows, kde strávil dětství, poté Middle Falls, symbolizující střední věk po boku Phyllis, a nakonec Haskell Crossing, kam je nucen uniknout před svými milenkami i okolím po svatbě s Julií. Právě maloměsto, naplněné neustálým popojížděním autem od domu do centra městečka či vesnice, k přátelům či milenkám a na nákupy je nejčastějším prostředím celé Updikovy tvorby; v tomto smyslu je Owen Mackenzie sousedem Králíka Angstroma.

Updikovy Vesnice jsou příběh ze starého světa. Kniha předem rezignuje na jakýkoli formální i příběhový experiment a po celou dobu se urputně soustředí na jediného hrdinu. Přesto – anebo právě proto – je to výborný román: čtenář si při něm uvědomí, jak málo stačí k tomu, aby se spokojený vztah postupem času rozdrolil na prach.

© Richard Olehla

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 114 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   52%čtenáři

zhlédnuto 3184x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce