Verne, Jules: Číňanovy trampoty v Číně

Verne, Jules
Číňanovy trampoty v Číně

studie sci-fi

Jeden z méně známých Vernových románů - Číňanovy trampoty v Číně, vydaný ve Francii poprvé roku 1879, je u nás známý rovněž pod názvy O život nebo Nebešťan a jeho svízel i štěstí.

Číňanovy trampoty v Číně
Jules Verne
: Číňanovy trampoty v Číně (Les tribulations d'un Chinois en Chine), přel. Václav Netušil, ilustr. Louis Benett, Albatros 1969

Román vydaný ve Francii poprvé roku 1879 je u nás známý rovněž pod názvy O život nebo Nebešťan a jeho svízel i štěstí.

Jak je známo, Jules Verne miloval zeměpis a svými díly postupně mapoval povrch celé zeměkoule, což je spolu s nikdy neutuchajícím putování hrdinů pro celek Podivuhodných cest určitě ještě typičtější než předpovědi různých vynálezů, ostatně často v autorově době už narýsovaných nebo dokonce realizovaných.

Tentokrát se tedy Verne zaměřil na Čínu. Konkrétně se ocitáme v Kantonu. Zdejší milionář Kin-Fo uspořádal hostinu pro přátele a na konci oznámí překvapení. „Ožením se!“ Nato se vrací - ještě se svých vychovatelem (někdejším, ale fakticky i současným) Wangem - do Šanghaje, kde mu ale jeho sluha Sun odevzdá s týdenním zpožděním dopis odeslaný ze Spojených států. Po příjemné zprávě přišla zlá. Banka, u které měl Kin-Fo uloženy veškeré peníze, vyhlásila úpadek. Milionář se – i právě v důsledku oné týdenní prodlevy – stává žebrákem. A sluha Sun „za trest“ přijde o kus copu (není to poprvé ani naposled).

Jenže škádlení situaci neřeší. Co tedy? Jsme v Číně! Kin-Fo pošle své lásce Le-U dopis na rozloučenou a chystá se poklidně spáchat sebevraždu. Ale pozor (a to už není jenom Čína), ještě předtím se nechá pojistit pojišťovnou Stoletý věk, takže ví, že po jeho smrti získá sluha Sun 5000 dolarů a paní Le-U dokonce 150 000 dolarů. Hlavní zástupce pojišťovny William J. Bidulph ale není prosťáček. „Zaručí“ naopak milionáři onen stoletý věk a pošle za ním pár sehraných agentů, kteří se komicky doplňují.

„All…“ řekl Craig. „… right!“ dodal Fry. Zdá se, že právě tihle dva kdysi inspirovali Hergého k vytvoření kreslených postav Kadlece a Tkadlece v sérii Tintin.

Kin-Fo se tedy chce otrávit, ale v poslední chvíli jed přece jenom zahodí a dostane lepší nápad. Uzavře totiž dohodu se svým vychovatelem (a filozofem) Wangem: „Zabijete mne vy, ale v nečekané chvíli, do dvou měsíců.“ Po nich totiž pojistná lhůta vyprší. Potom Kin-Fo připraví i písemné doznání k sebevraždě a odevzdaně čeká, odkud a kdy přijde smrt. Wang… totiž zmizel jako pára.

Přijde ale další zvrat: zpráva z Ameriky, že všechno byl jenom „trik“, kterým dotyčná banka naopak hodně vydělala. Sláva? Ano i ne. Kin-Fo začne zoufale hledat Wanga, tedy vraha, kterého najal sám na sebe. Pátrá i prostřednictvím čínského tisku. Marně. A smrt přitom může přijít každou vteřinou, i když… Jsou tu samozřejmě i oba legrační agenti, kteří se na milionáře nalepili.

Konečně tedy Verne vybudoval záminku k cestování. Kin-Fo začne svého vychovatele hledat po celé Číně a potkávají ho „trampoty“, respektive „protivenství“. Co třeba? Hned na začátku najde iniciálu vychovatelova jména uvnitř chrámu Nan-ťing… Potom cestuje na zvláštním trakaři a Wanga spatří ve městě Tong-čeu. Ale po divoké honičce filozof… Nečekaně spáchá sebevraždu! Skokem z mostu. Kin-Fo se uklidní. „Už mi tedy žádné nebezpečí nehrozí.“ Přijede šťastně za svou nevěstou do Pekingu, zase bohatý. Svatba začíná, ale… Obřad je přerušen! Důvod? Zemřela čínská císařovna.

I tak Verne román zasazuje do dobového kontextu a historie své současnosti - a jistě by to šlo využít i k úvaze, kde fakticky začíná, a kde naopak končí hranice historické prózy, neboť z dnešního hlediska je tahle cestopisná verneovka bezesporu i románem historickým. Na rozdíl třeba od Michala Strogova, kde si Verne klidně vymyslel celé povstání Tatarů.

Svatba se tedy nekoná. A navíc přichází i jakýsi „dopis ze záhrobí“. Od Wanga! Čtou: „Sebevraždu jsem spáchal z toho důvodu, že jsem vás, pane, jako svého přítele nedokázal zabít. A tedy jsem nemohl splnit slib. Ale nebojte se! Pověřil jsem vykonáním vraždy svého přítele Lao-Šena.“ Kin-Fo se zhrozí. Lao-Šen je vzbouřenec pověstný svou krvežíznivostí. Co dělat? „Musím tedy já nalézt jeho,“ řekne si opět milionář, „nechci-li být ze zálohy odeslán na věčnost!“ A tak věčné cestování může pokračovat. Kin-Fo se například plaví v čínské džunce, samozřejmě nadále i se svým věrným sluhou a oběma strážci pojišťovny. Zastihne je strašná bouře. Ale potom naopak uvíznou uprostřed Čínského moře. V bezvětří. Ale to ticho není naprosté! Agenti pojišťovny uslyší piráty, kteří byli celou dobu skryti v podpalubí, džunka totiž veze náklad rakví a lupiči se vyměnili za mrtvoly. Nyní vylézají. A kdo že akci z dálav nařídil? Právě Lao-Šen. Jak se zachránit? Verne tady využil soudobý vynález, který pak trochu zklamal, takže všichni čtyři ohrožení prchají za noci z džunky v „plovoucích oblecích kapitána Boytona“, v jejichž příslušenství byla i vesla, plachty… a dokonce vařiče. Verne si ovšem ani nyní naprosto nic „vědeckofantastického“ nepřidal. Džunka je vzápětí opravdu přepadena a posádka povražděna. Útok ovšem vůbec nebyl cílen na Kin-Foa! Ten už má jiné starosti. Na moři se střetnou se sviňuchami = Vernova exkurze do zoologie, a jsou nuceni prosekávat se řasami (botanika). A nakonec svedou dramatický souboj se „žralokem tygrovitým“, kterého sice sprovodí ze světa, ale komplikace stejně neberou konce, protože je zachrání rybáři, kteří sluhu Suna považují za tuleně a probodnou mu Boytonův oblek, takže se Sun málem utopí. Sice je včas vytažen za vlasy, ale přijde přitom definitivně o copánek. A odhalí se, že byl falešný. Vernovi hrdinové potom putují na velbloudech k Čínské zdi, za kterou leží tábor nebezpečných vzbouřenců tchaj-pchingů - vedených právě Lao-Šenem. Kin-Fo ho tedy hodlá navštívit a všechno vysvětlit, ale je zaskočen, když ho přímo před zdí opustí oba agenti pojišťovny. Lhůta totiž vypršela.

Konec? Ale ne. Milionáře současně zradí místní průvodce a Kin-Fo a jeho sluha jsou následkem toho zajati a… A přece jenom dovlečeni k Laovi. Aby si zachránil kůži, nabídne mu Kin-Fo obrovské výkupné, ale vzbouřencova odpověď je strohá: „Nechci peníze. Kdo pohrdal životem, ten si zaslouží smrt.“ Kin-Fo je uvězněn se zavázanýma očima v kleci, která se dá do pohybu, a pak mu pásku strhnou. Spatří pobavenou společnost svých přátel a dokonce i Wanga. Živého. Wang nikdy nehodlal Kin-Foa zabít, samozřejmě, že ne, ale vzal záležitost do svých rukou, protože milionář by ve své bláhovosti najal někoho jiného, daleko horšího. A všechno následující tedy bylo – až na neplánové výjimky – divadlem.

„Nyní jste však vyléčen,“ končí celý příběh filozof Wang a koná se i slibovaná svatba, takže my klidně můžeme obrátit i na vůbec první stranu románu a znovu si přečíst úvodní větu. „A přesto je nutno přiznat, že je život je dobrá věc!“ Takové je aspoň to nejobecnější poučení z knihy, ale mohle by posloužit i řadě současných „spisovatelů“. Ondřej Neff považuje tento méně známý román za jednu z vrcholných ukázek Vernova jedinečného umění stavět děj a dovést přitom všechny situace „až na samu hranici“, přitom však nijak nepřekročit hranice pravděpodobnosti. Ne všichni čtenáři si to uvědomí – a neobyčejnou obtížnost takového úkolu – už proto ne, že děj stále plyne naprosto přirozeně.

Verne přitom pracuje na velice malém prostoru. A skutečně těžko hledat autora, který byl schopen něčeho podobného. I z toho důvodu působí soudobí epigoni verneovek (Laurie, d´Ivoi) až směšně, zatímco lepší autoři dobrodružné literatury (řekněme že i Karel May) si mohli nechat o podobné schopnosti věrohodně konstruovat jen a jenom zdát.

A tak lze tento román doporučit k přečtení a koneckonců, ani ta francouzská komedie Muž z Honkongu (1968), která podle něj vznikla, by neměla být odsuzována jen jako „překroucená“ adaptace, protože to podstatné v jejím scénáři zůstalo!

 

 

©  Ivo Fencl
Text uveřejněný na http://kod.pecinovsky.cz
Na iliteratura.cz se souhlasem autora

Diskuse

Vložil: Vít Kremlička, 27.04.2007 15:37
Verne, Jules: Číňanovy trampoty v Číně
To je ale blbost!
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3021x

Inzerce
Inzerce
Inzerce