Jařab, Josef; Guziur, Jakub (eds.): George Steiner a myšlenka Evropy

Jařab, Josef; Guziur, Jakub (eds.)
George Steiner a myšlenka Evropy

ukázka beletrie zahraniční

Hromosvody musí být uzemněny. I ty nejabstraktnější spekulativní myšlenky musí být ukotveny ve skutečnosti, v podstatě věcí. Jak je to tedy s „myšlenkou Evropy“?...

George Steiner, Myšlenka Evropy
Josef Jařab; Jakub Guziur (eds.): George Steiner a myšlenka Evropy, přel. Jakub Guziur, Periplum, 2007, 126 stran

Hromosvody musí být uzemněny. I ty nejabstraktnější spekulativní myšlenky musí být ukotveny ve skutečnosti, v podstatě věcí. Jak je to tedy s „myšlenkou Evropy“?

Evropu tvoří kavárny, cafés. Od Pessoovy oblíbené kavárny v Lisabonu k oděským kavárnám, v nichž straší zločinci Isaaka Babela. Od kodaňských kaváren, které při svých soustředěných procházkách míjel Kierkegaard, ke kavárenským pultům v Palermu. Žádná tradiční nebo významná kavárna však není v Moskvě, která je již předměstím Asie. Jen několik málo v Anglii, po krátké módní vlně v 18. století. Žádná v Severní Americe, s výjimkou galské výspy New Orleansu. Nakreslete mapu kaváren a získáte základní obrysy „myšlenky Evropy“.

Kavárna je místem tajných schůzek a spiknutí, místem intelektuálních rozhovorů i klepů. Místem, kam se může uchýlit flâneur, básník nebo metafyzik se svým zápisníkem. Je otevřena všem; kavárna je ovšem také klubem, uzavřenou společností, která vyznává společné politické nebo umělecko-literární hodnoty. Přítomnost zde má programový význam. Šálek kávy, sklenice vína nebo čaj s rumem zajišťuje místo, kde lze pracovat, snít, hrát šachy nebo prostě zůstat celý den v teple. Kavárna je společenstvím ducha, ale i poste restante lidí bez domova. Ve Stendhalově Miláně, Casanovových Benátkách i Baudelairově Paříži se do kavárny uchylovali stoupenci politické opozice i lidé svobodomyslnější než okolní společnost. V císařské a meziválečné Vídni vytvářely tři nejdůležitější kavárny agoru: místo, kde mohli vyjadřovat své názory a poměřovat své síly zastánci politické ekonomie nebo stoupenci soupeřících estetických, psychoanalytických nebo filosofických škol a hnutí. Ti, kdo se chtěli setkat s Freudem nebo Karlem Krausem, Musilem nebo Carnapem, věděli přesně, ve které kavárně hledat, ke kterému stolku si sednout. Danton a Robespierre se naposled setkávají u Prokopa. Když v září 1914 světla v Evropě zhasínají, Jaurès je zavražděn v kavárně. V ženevské kavárně píše Lenin svůj traktát o empiriokriticismu a hraje šachy s Trockým.

Povšimněte si ontologických rozdílů. Anglická hospoda a irský bar mají svou vlastní auru a vlastní mytologii. Co by byla irská literatura bez dublinských hospod? Kde jinde než v Hostinci u muzea by Dr. Watson narazil na Sherlocka Holmese? Nejde ovšem o kavárny. Nejsou zde šachové stolky, na věšácích nevisí noviny, v nichž si hosté mohou číst. V Británii káva zdomácněla teprve nedávno a je stále ještě spojována s Itálií. Bar hraje v americké literatuře i erotice životnou roli, podílí se na ikonickém charismatu Scotta Fitzgeralda a Humphreyho Bogarta. Je nedílně spjat s dějinami jazzu. Americký bar je ale svatyní se špatným osvětlením, nezřídka svatyní temnoty. Pulsuje hudbou, často ohlušující. Jeho sociologie, jeho psychika je nasáklá sexualitou, přítomností očekávaných, vysněných nebo skutečných žen. U stolku amerického baru nikdo dlouhá fenomenologická pojednání nepíše (srov. Sartre). Nelze zde sedět s prázdnou sklenkou, aniž se host stane nevítaným. Odchod takových hostů mají na starosti vyhazovači. Každý z těchto rysů se od étosu Café Central, Deux Magots nebo Floriana naprosto odlišuje. „Mytologie bude existovat, dokud budou na světě žebráci,“ napsal Walter Benjamin, poutník po kavárnách a jejich vášnivý znalec. Dokud budou existovat kavárny, „myšlenka Evropy“ bude mít obsah. […]

Překlad © Jakub Guziur
Na iliteratura.cz se souhlasem překladatele

Diskuse

Vložil: Martin Vlček, 12.05.2007 14:44
Jařab, Josef; Guziur, Jakub (eds.): George Steiner a myšlenka Evropy
Evropa se dost mění, u nás máme jak kavárny tak i hospody. A nejen do Anglie pronikají nové trendy v podobě kaváren oproti tradičnějším pubům. I u nás se to dost převrací na hlavu, podnikatelé stavějí americké bary, irské hospody, a kavárny povzoru míst odkud si přinesli know how, v náší se tak do hodnot... zmatek, a tak i do té slavné itedy evropy, i ta se pěkně kroutí, kam?? Uvidíme. Moskva však rozhodně je metropolí nemenšího významu jhako NY, Londýn a to taky svědčí o vlivu těchto velkoměst na ostatní, dříve slavné centra jako byla Paříž Řím či Madrid. Dnes pojedem podle diktátu Londýna a Moskvy zřejmě spíše. (??!!)
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2234x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce