Mnich z hory Kója 1
Izumi, Kjóka: Mnich z hory Kója 1

Mnich z hory Kója 1

V dlouhé řadě překladů děl japonské literatury do češtiny přibylo další dílko spisovatele, z jehož díla dosud nic přeloženo nebylo. Izumi Kjóka (1873–1939) se řadí mezi autory populární literatury počátku 20. století.

V dlouhé řadě překladů děl japonské literatury do češtiny přibylo další dílko spisovatele, z jehož díla dosud nic přeloženo nebylo. Izumi Kjóka (1873–1939) se řadí mezi autory populární literatury počátku 20. století, své tři nejvýznamnější novely napsal mezi lety 1907–1910 (Onna keizu, Širasagi, Uta andon). Byl silně ovlivněn literaturou konce 18. a první poloviny 19. století, tzv. kusazóši (levné sešitky psané jednoduchým srozumitelným jazykem a ilustrované černobílými dřevořezy) i svým literárním učitelem Ozakim Kójóem (1868–1903). Mezi Kjókovy inspirační zdroje patřilo stejně tradiční divadlo nó jako lidové vyprávění rakugo nebo japonský folklór. Na druhou stranu navštěvoval anglicko-japonskou školu v Hokuriku, kterou vedli misionáři. I to jistě zanechalo své stopy ve třech stovkách jeho děl málo známých mimo Japonsko.

Na malém prostoru novely o mnichovi z hory Kója se Izumimu Kjókovi podařilo vtipně zkombinovat několik prvků. V první řadě navazuje na strašidelná vyprávění kaidan, velmi oblíbená mezi japonskými čtenáři – mnich vypravuje svůj zážitek svému spolucestujícímu, což umožňuje vyprávět v ich-formě, opět často využívané metodě mnoha děl japonské literatury. Autor použil také prvek cesty, dokonce dvojité – mnich cestuje vlakem a vypráví o svém putování, které kdysi prožil. Autor dále přidal hororové prvky, které si nezadají s moderními horory mistra Hitchcocka. Na mnicha při cestě lesem, o které vypráví, padá velké množství pijavic. Strašidelná atmosféra je umocněna krásnou ženou, jež ovšem disponuje schopnostmi proměnit muže ve zvíře. Ale přitom pečuje o svého nemohoucího dementního manžela – péče ženy o mladšího partnera je také jedno ze stěžejních témat Izumiho Kjóky.

Z předchozího shrnutí motivů jasně vyplývá, že ač toto dílko vyšlo v roce 1900, patří zcela jistě mezi ta, jež zaujmou i dnešní čtenáře. Je také dobře přeloženo a opatřeno vysvětlivkami japonských slov, které sice textu dodávají na zvláštnosti, ale v češtině nejsou dobře srozumitelná.

Podobná strašidelná vyprávění se shrnují v evropské literární historii pod označení gotický román, i když tato nálepka tak zcela neodpovídá. Např. v anglických gotických románech je stěžejní zápletka daleko složitější a založena spíše na zvláštních mezilidských vztazích, kdežto v japonském zpracování jsou děsuplné scény založeny na přírodních jevech nebo nadpřirozených schopnostech, jimiž jsou nadáni lidé žijící v odloučení kdesi v horách.

Kniha je pečlivě vypravena, doplněna černobílými „záhadnými“ obrazky Lucie Mrázové, jistě bude hezkým a zajímavým přírůstkem do každé knihovny. Je i zajímavým přírůstkem do kánonu japonských spisovatelů, jejichž díla už byla přeložena a jež skládají dohromady obraz vývoje japonské literatury.

V červnu 2007
© PhDr. Alice Kraemerová

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Jan Levora, Zahrada – Ivan Mráz, Tábor, 2007, 112 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

vrgulnik,

Knížku jsem si koupil ze ze tří důvodů. Posadil jsem syna s kamarádem do kina na další z řady nezajímavých komiksů a jsa rozhodnut strávit příjemné 2 hodiny v čajovně. Vydal jsem se tedy směrem k mé nejoblíbenější a najednou jsem si uvědomil, že nemám co číst. I ten nejlepší zelený čaj mi při nejlepší vůli 2 hodiny jako jediná zábava nevystačí.

Zahnul jsem tedy do knihkupectví Akademika a hledal něco, co
1) se dá za 2 hodiny přečíst
2) bude ladit s atmosférou čajovny
3) bude přesným opakem komiksu mého syna
4) nebude stát majlant
5) bude se krásně při čtení držet v rukou
6) po dočtení bude ozdobou mé knihovny
7) můžu půjčit své mamince, která si to ráda přečte

Všechny podmínky byly splněny a knížka mi pomohla si 2 volné hodiny skvěle užít.