Frobenius, Nikolaj

Frobenius, Nikolaj

portrét beletrie zahraniční

Nikolaj Frobenius (*1965) je norský spisovatel, dramatik a filmový scénárista. Debutoval v roce 1985 sbírkou krátkých textů Virvl (Vír).V roce 1990 vystoupil s osobním literárním programem, v němž se zamýšlí nad tím, jak by chtěl psát v 90 letech 20. století.

Nikolaj Frobenius (*1965) je norský spisovatel, dramatik a filmový scénárista. Debutoval v roce 1985 sbírkou krátkých textů Virvl (Vír). V roce 1990 vystoupil s osobním literárním programem, v němž se zamýšlí nad tím, jak by chtěl psát v 90. letech 20. století. „Domnívám se, že člověk se cítí nucen psát – z jisté niterné abnormálnosti. Nechci působit arogantně, nicméně si dovolím položit otázku: kde je v naší literatuře všechen tenhle neklid? Kdy konečně vypluje na povrch? Kde jsou pokračovatelé Blakesovi, Bataillesovi, Burroughsovi a Bjørneboeovi? Kde je extrém, neotřepanost, nekompromisnost?“ tázal se coby mladý buřič a pokračoval: „Většina knih, která mne zaujala, pojednává právě o tom. O nutnosti zviditelňovat a dívat se, a to bez ohledu na to, jak je to, co člověk vidí, nezvyklé či tabuizované. […] Kniha člověkem musí zamávat. Musí jej vtáhnout a otřást jím, musí jej povznést a praštit jím o zem.

V duchu svého kategorického předsevzetí pak napsal dva romány, historický thriller Latourův katalog (1996) a antiutopii Stydlivý pornografista (1999), které byly přeloženy do mnoha jazyků a autorovi vydobyly světové renomé. Ač se jedná o diametrálně různé – a dlužno podotknout svižně odvyprávěné – příběhy odehrávající se ve zcela odlišných kulisách, v obou vládne palčivě nepříjemná atmosféra. Autor barvitě rozpracovává motivy těla a tělesnosti, přičemž se vrací ke kořenům západního materialismu. Trefně reflektuje současný živý zájem o lidskou schránku, o sexualitu, zabývá se širokým kontextem všudypřítomného zobrazování těla a pornografizace médií a společnosti vůbec.

Extrémně laděné období své tvorby Frobenius vydáním Stydlivého pornografisty v roce 1999 utnul. V programovém vystoupení z roku 1990 hovoří též o tom, že v devadesátých letech rozhodně nechce psát mimo jiné o svém dětství. Paradoxně v roce 2004 vydává Frobenius svůj zatím poslední román, Teorie a praxe (Teori og praxis), jenž představuje fiktivní autobiografii vlastního dětství. Pozoruhodně se však opět drží jednoho okruhu svých stěžejních témat, a sice rozporem mezi ideály a realitou, mezi viděným a skutečným, mezi vzletnými teoriemi života a drsnou praxí každodennosti, mezi dětstvím a dospělostí. Za svůj dosud poslední román Jeg skal vise dere frykten (Ukážu vám strach) obdržel Frobenius prestižní Cenu mladých kritiků (Ungdommens kritikerpris) za rok 2009.

Dosavadní dílo Nikolaje Frobenia
Jeg skal vise dere frykten (Ukážu vám strach, 2008)
Herlige nederlag. Artikler og intervjuer om litteratur og film (Krásné porážky. Články a rozhovory o literatuře a filmu, 2007)
En folkefiende (Nepřítel lidu, 2005; film na motivy dramatu Henrika Ibsena)
Teori og praksis (Teorie a praxe, 2004)
Andre steder (Jinde, 2001)
Det aller minste (Věci nejmenší, 2003)
Øyenstikker (Vážky, 2001, filmový scénář spolu s Mariem Holstem)
Den sjenerte pornografen (Stydlivý pornografista, 1999)
Insomnia (Insomnie, 1997; filmový scénář)
Latours katalog (1996, česky Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade, 2007)
Helvetesfabel (Bajka o pekle, 1991)
Den unge Villiam Oxenstiernes lysende kjærlighet (Zářná láska mladého Villiama Oxenstierna, 1989)
Virvl (Vír, 1986)

Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Frobenius (česky)
http://no.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Frobenius (norsky)
Souborný katalog ČR

© Ondřej Vimr
Článek aktualizovala Jitka Jindřišková dne 25.8.2010

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3520x

Inzerce