Pírková-Jakobsonová, Svatava

Pírková-Jakobsonová, Svatava

aktualita překlad

V těchto dnech, přesně 19. března, uplyne sto let od narození nevšední osobnosti, dr. Svatavy Pírkové-Jakobsonové (1908-2000).

 

Sto let od narození Svatavy Pírkové-Jakobsonové

V těchto dnech, přesně 19. března, uplyne sto let od narození nevšední osobnosti, dr. Svatavy Pírkové-Jakobsonové (1908-2000). Získala sice doktorát sociologie a etnografie na Univerzitě Karlově, ale v mládí také hodně překládala - dnes už se snad ani neví, že právě ona jako první uvedla do češtiny Borise Pasternaka (povídku Glejt) - a dále překládala Puškina, Rimbauda, Mauriaca a jiné. V třicátých letech se stala ženou později světoznámého lingvisty Romana Jakobsona, profesora Masarykovy university a jednoho ze zakladatelů slavného Pražského lingvistického kroužku.

Na začátku druhé světové války spolu Pírková s Jakobsonem podnikli velmi riskantní a dobrodružný útěk napříč skandinávskými státy (Dánsko-Norsko-Švédsko), až se dostali do Spojených států amerických, konkrétně do New Yorku. Tam Roman vyučoval na Kolumbijské universitě a Svatava redigovala český časopis pro krajany. Později odešli do Cambridge, kde se on stal profesorem na Harvardově universitě, ona tamtéž vyučovala češtinu a slovanské literatury a folkloristiku. Už tehdy kolem sebe oba soustřeďovali řady studentů i známých intelektuálů nejenom českých a amerických, ale i dalších národností, a pořádali diskusní večírky, které v plamenných polemikách trvaly až do rána. Často právě charizmatická a duchaplná Svaťa tyto lidi dokázala svést dohromady k plodným diskuzím.

Když se pak po více než třiceti letech zajímavého společného života v plném přátelství rozešli a Roman si přivezl mladou slavistku z Polska, využila Svatava zajímavé nabídky k jednoročnímu působení na oddělení slovanských jazyků University of Texas v Austinu. Tamější prostředí s významnou českou populací ji natolik ovlivnilo, že pro zbytek života se jí stal Texas druhým domovem. Kromě toho, že vyučovala na univerzitě převážně potomky českých přistěhovalců, kteří často toužili po tom, udržet si češtinu (svého času třetí nejrozšířenější jazyk v Texasu!) živou, působila na ně i tak, aby poznávali českou literaturu a písně.

Zabývala se také sociálním a kulturním výzkumem života a historie českých imigrantů. Sbírala jejich tamější písňovou tvorbu a své zaujetí a lásku k češtině a k naší kultuře přenášela nejen na své studenty a přátele, ale i na imigrantské české rodiny. Všichni byli v jejím domku na okraji Austinu v River Hills kdykoli vítáni a rádi tam přicházeli, zejména na její slavné vánoční i jiné večírky, proslulé kromě okouzlující atmosféry i skvělou českou kuchyní a dobrým pitím.Její dům se tak stal střediskem intelektuálních výměn a milníkem kulturního života v Texasu, hostícím jak studenty a mladé básníky, tak i mnohé význačné světové návštěvníky - intelektuály.

V roce 1976, při oslavách 200. výročí americké revoluce, byla požádána významnou muzejní institucí Smithonians, jmenovitě slavným etnografem a folkloristou Alanem Lomaxem, aby připravila a koordinovala účast všech východoevropských zemí na folklorním festivalu, který se konal na National Mall ve Washingtonu.

Ještě dlouho po svém odchodu do důchodu pokračovala v práci se studenty a dokončovala své etnografické studie texaských Čechů. V roce 1993 získala za svůj příspěvek k zachování českého kulturního dědictví v Texasu cenu Czech Heritage Award. Knihovně University of Texas odkázala více než 3000 knih, stovky pásků se svými terénními etnografickými nahrávkami a velkou kolekci českých periodik.

Byla tak jedinečnou osobností, že ji její někdejší studenti zahrnovali svou vděčností a láskou a navštěvovali ji v jejím domově a později v domově pro seniory, dokonce jí někdy přicházeli i sborově zazpívat. Na smutečním shromáždění po jejím úmrtí pronesla své projevy a vzpomínky celá řada pamětníků nejen z řad studentů, ale i těch, kteří dnes zastávají profesorská místa na jiných univerzitách v USA.

© Mariana Marková

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 3343x

Inzerce