Mrożek, Sławomir

Mrożek, Sławomir

portrét beletrie zahraniční

Sławomir Mrożek je světoznámý dramatik, spisovatel, satirik, novinář a grafik.

Absurdita po polsku

Sławomir Mrożek, narozen 26. nebo 29. června 1930 v Borzęcině, světoznámý dramatik, spisovatel, satirik, novinář a grafik. Vystudoval krakovskou architekturu, spolupracoval s polskými divadly, vedl satirickou rubriku Postępowiec (Pokrokář). Od roku 1963 žil v Itálii, kam odjel původně připravovat inscenaci, po invazi sovětských vojsk do Československa přesídlil do Paříže, kde do deníku Le Monde napsal protest proti této okupaci. Posléze žil také v Mexiku a od roku 1996 zpětně v Krakově. V roce 2008 se přestěhoval do Nice, kde 15. srpna 2013 zemřel.

Mrożkova dramatická tvorba se vždy proplétala s tvorbou povídkovou; převládají ale divadelní hry. Těch napsal několik desítek, a společně s prozaikem Witoldem Gombrowiczem či Stanisławem Ignacym Witkiewiczem (Witkacym) patří k nejznámějším a nejvýznamnějším autorům polské (středoevropské) grotesky a absurdního dramatu. Jeho hry jsou monologické, svěží, svižné, nepostrádají ostrou a často nečekanou pointu, připomínají bezvýchodnost či defektnost mezilidské komunikace jako v Čechovových či Beckettových dramatech. V roce 1965 vyšel v češtině pod vedením znalce absurdního divadla Aleše Fuchse výbor jednoaktovek Mrożek čili Mrożek: samotný název souboru říká, že polský autor je jedinečný a neopakovatelný. Právě na malé časové ploše jednoaktovky dokáže Mrożek groteskně spojit komické s tragickým, vznešenou mluvu s vulgarismy, filozofické náznaky s myšlením prostých lidí. Anebo zveličit promyšlenost světa, aby se ve finále ukázalo, že tato racionalita se vymyká rozumu, potlačuje přirozené lidské cítění; celá ta vršící se absurdita pak ukazuje na problém, nakolik jsme vůbec schopni poznat skutečnost… Mrożkovy hry či povídky jsou však navíc okořeněny absurditou polského malého realismu, jaký ve svých divadelních hrách reprezentuje např. i další dramatik a básník Tadeusz Różewicz.

Povídky se v českém prostředí objevily prvně v revue Světová literatura, kde je z iniciativy Otakara Bartoše začala překládat Helena Stachová. Zde byl představen i Mrożkův talent grafika – text byl opticky dělen a objevovaly se v něm různé kresby, karikatury. V dnes již legendárním souboru „povídeček“ Slon z roku 1963 se autor suverénně představil jako mistr vypointované povídkové zkratky.

Světový věhlas Mrożkovi přinesla divadelní hra Tango (1964, č. 1965). Mezi jeho nejznámější díla dále patří „románový komix“ Ucieczka na południe (1961 č: Útěk na jih, 1968), povídky Wesele w Atomicach (1959, Svatba v Atomicích) a divadelní jednoaktovky Emigranci (1974, č. Emigranti, 1978), Zabawa (1962, č. Tancovačka, 1964), Dom na granicy (1967, č. Dům na hranici, 1967) a další.

 

© Bára Gregorová
28. 11. 2017 článek aktualizoval Tadeáš Dohňanský

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3572x

Inzerce