Wendy Guerra: Všichni odcházejí, přel. Denisa Kantnerová, Euromedia Group - Odeon, 2008

"Už nevím, kdy mě napadlo přestat být malou holkou. Žiju ponořená do Deníčku a jedině na jeho stránkách se chovám přirozeně a uvolněně. V něm jsem byla vždycky dospělá; předstírala jsem, že jsem holčička, ale nebyla to pravda. Příliš dospělá pro Deníček a příliš dětská pro okolní svět..." Pisatelka deníku Nieve Guerra žije se svou matkou, rozhlasovou redaktorkou, a švédským otčímem, zaměstnancem jaderné elektrárny, na karibském pobřeží Kuby. Šťastné dny dětství končí ve chvíli, kdy se objeví její biologický otec a dostává ji do péče. Odváží ji na venkov a týrá ji, vězní, nedává jí najíst, zakazuje jakýkoli kontakt s matkou. Po mnoha výstupech je otci odejmuta - poté když si sama rozbije hlavu o trubky v tělocvičně.

Deníček z dětství nás uvádí do kubánské reality roku 1978 - záměrně nemotorný styl zápisků malé holky kontrastuje s bezvýchodností situace a přízračnou realitou, kterou nám obratně zprostředkovává. Deníček z dospívání z druhé poloviny 80. let už ukazuje trochu jinou tvář: ostřejší, radikálnější. Do Havany se s matkou vracejí v době, kdy se tisíce Kubánců uchylují na peruánskou ambasádu a dožadují se práva opustit zemi. Téměř dospělá Nieve se seznamuje s malířem Osvaldem, který odjíždí do Francie a slibuje jí, že za ním bude moci brzy přijet. Postupně všichni odcházejí...Ve střední a východní Evropě padá jeden režim za druhým.

Sugestivní portét "komunistického skanzenu" od konce sedmdesátých do začátku devadesátých let přináší vedle ryze intimních vztahů - k matce, k milenci - tanké pozoruhodné reflexe vlastního já. Nechybí však ani politická rovina: Nieve se s Castrovou mocí chtě nechtě střetává na každém kroku.

© Euromedia Group - Odeon