Dorothee Sölleová: Fantazie a poslušnost. Přeložili František Potměšil a Karel Trusina. Závěrečnou studii Tajemství sněhové vločky napsal Jan Zámečník. Kalich 2008, edice Kairos sv. 4, 136 s.

Je s podivem, že se v české překladové literatuře dosud neobjevilo ani jedno z četných děl mimořádně podnětné myslitelky, teoložky a spisovatelky Dorothee Sölleové (1929–2003), která působila jako profesorka systematické teologie nejen v rodném Německu, ale více než dvanáct let také na Union Theological Seminary v New Yorku. Svým zaměřením a bytostnou angažovaností v teorii i praxi měla velmi blízko k řadě myslitelů a tvůrců: k Františku z Assisi, Mahátmá Gándhímu, Albertu Schweitzerovi, Dietrichu Bonhoefferovi, Paulu Tillichovi… Její tvorba je rozsáhlá i co do témat a žánrů: od odborných teologických a filosofických spisů přes meditativní literární eseje až po řadu sbírek poezie.

Knížka Fantazie a poslušnost (Phantasie und Gehorsam. Überlegungen zu einer künftigen christlichen Ethik, 1968) je zásadní kritikou poslušnosti jako přední křesťanské hodnoty. D. Sölleová zkoumá historické vzorce poslušnosti a útlaku, dokládá, že bezpodmínečná poslušnost v politice, náboženství i lidských vztazích vede ke katastrofě, a nabízí model trvalé, důvěryplné „tvůrčí neposlušnosti", která přináší osvobození. Odkazuje přitom na Ježíše, který svou pozemskou službu podřídil Boží vůli, nikoli mocenským institucím, a připomíná, že k takové revoluční odpovědi jsme povoláni i my.