Jindřich z Bitterfeldu: Eucharistické traktáty

Jindřich z Bitterfeldu
Eucharistické traktáty

recenze beletrie zahraniční

Dominikán Jindřich z Bitterfeldu († 1404-1406) vstoupil do učenecké literatury především spiskem De contemplacione et vita activa, věnovaným polské královně Hedvice.

Jindřich z Bitterfeldu: Eucharistické traktáty, (ed.) Pavel Černuška. Brno, L. Marek 2006, 260 str. ISBN 80-86263-88-6.

Dominikán Jindřich z Bitterfeldu († 1404-1406) vstoupil do učenecké literatury především spiskem De contemplacione et vita activa, věnovaným polské královně Hedvice. Rodák ze saského Bitterfeldu působil v dominikánském konventu ve slezském Briegu a posléze i v Praze, kde studoval teologii a roku 1391 dosáhl mistrovského gradu. Stal se kazatelem při pražské katedrále a získal jednu z teologických profesur na pražské univerzitě.
 
Přátelil se s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna a sdílel s ním porozumění pro sílící hlasy přející častému přijímání laiků. Když napětí kolem působení beghardů a bekyň v druhé polovině osmdesátých let 14. století vedlo pražskou diecézní synodu k omezení četnosti přijímání (1388) a po krátké době opět k jeho znovupovolení (1391), vložil se do diskuse univerzitním čtením Sentencí Petra Lombardského o eucharistii. Výklad podporující časté přijímání se dochoval pod názvem De institucione sacramenti eukaristie jako reportace, která mohla být užita jako dobrozdání pro potřeby arcibiskupa. Jindřichovy názory však nebyly všemi přijaty, a proto se autor k tématu vrátil determinací De crebra communione, která byla zřejmě dokončena ještě před synodou roku 1391.
 
Jádrem Černuškovy práce (doktorské disertace na FF MU v Brně) je kritické vydání obou Jindřichových eucharistických textů. Autor se sice pokusil načrtnout obraz duchovního klimatu doby s důrazem na spory o častém přijímání svátosti, spokojil se však pouze s utříděním tradovaných názorů. Nepokročil tak výrazně ani za obsáhlou monografii (nepublikovanou disertaci) dominikána Vladimíra J. Koudelky († 2003), žijícího v exilu, zpřístupněnou zhuštěně v Archivum Fratrum Praedicatorum (23, 1953) a ve slovníkovém heslu v Dictionnaire de spiritualité (7, 1969). Pavel Černuška shrnul dosavadní názory, a připravil tak dobrou základnu pro hlubší zamyšlení.
 
Vydavatel váhal, má-li předložené texty přeložit. Nakonec – reportata jsou jen nejistou základnou pro rekonstrukci původního výkladu – na převod rezignoval a spokojil se s podáním zevrubného obsahu, dokresleného citováním klíčových míst v textu. K charakteristice reportace a determinace, opřené o práce Jacqueliny Hamesse, připomínám využití jejích poznatků v novějším slovníku The Vocabulary of Intellectual Life in the Middle Ages, redigovaném Marike Teeuwen (Turnhout, Brepols 2003).

© Pavel Spunar
článek vyšel v Listech filologických 131, 1-2, 2008, str. 316-317
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 145 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%čtenáři

zhlédnuto 2371x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce