Koppány Zsolt Nagy se narodil v roce 1978 v sedmihradské Marosvásárhelyi (rumunsky Târgu Mureş, německy Neumarkt), jednom z tradičních center sedmihradské vzdělanosti a kultury, pro něž je typické soužití maďarského, německého a rumunského etnika i jazyková různorodost. V roce 2001 absolvoval obor maďarština–angličtina na Filozofické fakultě Univerzity Babeş–Bolyai v Kluži. Od roku 2002 žije Koppány Zsolt Nagy v Maďarsku. Krom vlastní tvorby se věnuje také překladu z angličtiny a rumunštiny, od roku 1999 své prozaické práce, studie a články pravidelně publikuje v maďarských i zahraničních periodikách a literárních antologiích. Za svou tvorbu získal Koppány Zsolt Nagy četná ocenění či tvůrčí stipendia (mimo jiné Cena Györgye Faludyho, stipendium Nándora Giona). Již jeho první sbírka raných povídek Arról, hogy milyen nehéz (O tom, jak je to těžké) z roku 2000 se setkala s pozorností i uznáním kritiky. Následoval román Jozefát úr avagy regénykedés (Pan Jozefát aneb románování) z roku 2006, za který získal autor druhou cenu v soutěži měsíčníku Irodalmi Jelen. Druhou povídkovou sbírku s názvem Nagyapám tudott repülni (Můj dědeček uměl létat), ze které pocházejí také uveřejněné ukázky, vydal autor v roce 2007. V současné době dokončuje svůj druhý román, jenž by měl vyjít ještě v letošním roce.
Jak potvrzují také obě přeložené povídky, důležitou roli hraje u autora (který je mimochodem velkých obdivovatelem české literatury) intertextualita, literární parafráze, střídání stylů i poloh vyprávění. Ve svých poutavě psaných povídkách řeší velmi často otázku konfliktu jedince a společnosti, postavy konfrontuje s bezmocností a útlakem totalitní moci, nezřídka pak i s vlastní krutostí, která z nich pramení.

© Jiří Zeman