Letošní nominace mohou být pro někoho překvapivé, leč pro jiného nemusí. Podle toho, z jakého úhlu pohledu se na ně podíváme. Vzhledem k tomu, že na cenu mohou být nominováni i laureáti z předchozích let (například Wiesław Myśliwski získal cenu již dvakrát, a to v letech 1997 a 2007), nikoho jistě neudiví, že se mezi nominovanými objevila držitelka NIKE 2006 Dorota Masłowska se svou druhou divadelní hrou Między nami dobrze jest (Je nám spolu dobře), psanou na zakázku pro varšavský Teatr Rozmaitości (přestože drama se mezi nominovanými na NIKE objevuje opravdu velmi zřídka), či dandy tamních literárních salónů, kritik, fejetonista a polonista Jerzy Pilch, laureát z roku 2001, se zatím posledním románem Marsz Polonia (Pochod Polonie).

Z nejmladší spisovatelské generace jsou v nominacích kromě zmiňované Masłowské zastoupeni tři prozaici: třicetiletá držitelka Paszportu Polityki a prozaická debutantka Sylwia Chutnik, s povídkovou knihou Kieszonkowy atlas kobiet (Kapesní atlas žen), o rok mladší romanopisec básník a překladatel Philipa Larkina Jacek Dehnel s pokusem o rodinnou ságu nazvaným Balzakiana a egyptolog, autor knih Cud a Niehalo Ignacy Karpowicz (nominace za román Gesty (Gesta)). Generačně blízko jsou jim i čerství posttřicátníci – básník, literární kritik a publicista Roman Honet (1974) s pětidílnou sbírkou Baw się (Hraj si) či fotograf a výtvarník Sławomir Elsner (Antypody), kteří společně s o čtyři roky starším překladatelem a literárním vědcem Jackem Gutorowem (Inne tempo), performerem, režisérem a hudebníkem spojeným se scénou polského punku i jassu Pawłem Konjo Konnakem (Król festynów (Festivalový král)), Eugeniuszem Tkaczyszynem-Dyckým (Piosenka o zależnościach i uzależnieniach (Píseň o závislostech a bytí závislým)) či jedinou zástupkyní z řady polských básnířek Bożenou Keff (Utwór o Matce i Ojczyźnie (Útvar o Matce a Vlasti)) reprezentují šestici nominovaných v oblasti poezie.

Povídkovou tvorbu zde zastupují židovská spisovatelka Irit Amiel (Podwójny krajobraz (Dvojitá krajina)) či Artur Daniel Liskowacki (Capcarap), jehož kniha Eine Kleine se dostala do finále NIKE v roce 2001. Z románů zde kromě již jmenovaných najdeme knihu fantasty a romanopisce Tomasze Piątka Pałac Ostrogskich, fabulativní příběh Andrzeje Barta inspirovaný skutečnou historickou událostí nazvaný Fabryka muchołapek (Továrna na mucholapky), román z doby Polské lidové republiky 80. let feministické kritičky a publicistky Ingy Iwaszów nazvaný podle jednoho z varšavských mléčných barů Bambino, knihu Bogdana Sławińského Królowa tiramisu (Královna tiramisu) či prozaický debut básníka, scénáristy a performera Wojciecha Stamma Czarna matka, spojeného s někdejšími literárními skupinami TotArt a bruLion.

Esejistický žánr je v letošních nominacích NIKE zastoupen pouze dvěma knihami a obě napsali prozaici. Krystyna Sakowicz byla nominována již v roce 2001 za román Śnienie a letos přichází s Księgou ocalonych snów (Kniha zachráněných snů), a již z titulů je jasné, jaké téma se pro ni v různých literárních žánrech stává prioritním. Posledním z nominovaných je novinář, hudebník, básník prozaik a hungarofil Krzysztof Varga s knihou Gulasz z turula, věnovanou současné situaci v maďarské společnosti.

Jako každý rok i letos bude o vítězném titulu rozhodovat několikačlenná odborná komise (v níž se objeví např. Kinga Dunin, Marcin Król, Marta Wyka, Dariusz Nowacki...) a autora knihy čeká nejen cena v podobě sošky, ale i velmi slušná finanční odměna (100 000 PLN). Slavností ceremonie proběhne poslední říjnovou neděli.

© Bára Gregorová