Soukupová, Petra: Zmizet 1

Soukupová, Petra
Zmizet 1

ukázka beletrie česká

Je sobota někdy začátkem dubna, a když se při snídani podívám z okna kuchyně, na trávě je jinovatka. Přesto se po snídani oblíknem a jedem někam na závod, nebo vlastně já ani nevim, jestli je to závod, akorát vim, že za chvíli jedem.

 

Petra Soukupová: Zmizet. Host, Brno 2009, 344 stran

(ukázka z prózy Zmizel)

 Jako šnek
Je sobota někdy začátkem dubna, a když se při snídani podívám z okna kuchyně, na trávě je jinovatka. Přesto se po snídani oblíknem a jedem někam na závod, nebo vlastně já ani nevim, jestli je to závod, akorát vim, že za chvíli jedem.
Přijde táta, už má na sobě tepláky, a taky moc dobrou náladu, vesele mě pobídne, ať to tu nesrkám do oběda, a pak na mě mrkne, musim se usmát, jak mě to potěšilo. Pak si ještě uděláme výlet na Křivoklát, na hrad, víš?
Nevim, ale to je jedno, dokonce se na dnešek začnu těšit, tak fakt dopiju kakao a jdu se rychle oblíkat. V pokojíku se brácha rozcvičuje, má při tom dokořán okno, což je fakt nepříjemný, protože je tam velká zima, hned se mi udělá husí kůže.
Jedem, jízda vlakem, obvykle nejhezčí část výletu, mě dneska nebaví, teď najednou si přeju, aby to už uběhlo, aby bylo po závodě a mohli sme na hrad.
Ani nevim, proč se tak těšim. Možná proto, že na mě táta mrkl, možná proto, že si nepamatuju, že bych byl kdy na hradě, a slibuju si od toho něco skvělýho.
Takže i závod docela zvládnu, ne že bych sice nějak zazářil, ale aspoň se v půlce cesty neztratim někam do lesa.
Po závodě se oddělíme od skupiny ostatních, jedou s druhým trenérem domů, a skoro slavnostně se vydáme na hrad, jenom my tři, a tentokrát mi ani nevadí, že se táta s bráchou baví o běhu a mě si nevšímaj. Jdu za nima a těšim se.
Jenže celý hrad nestojí za nic. Je to nuda. Sem zklamanej.
Cestou dolů narazíme na skalní městečko, vylezeme všichni tři na malou skalku, brácha už stojí i s tátou nahoře, kam vede příkrej zub skoro bez výstupku, mně to nejde a oni mě každej chytnou za jednu ruku a vyzdvihnou mě nahoru jako pírko, okamžik, jako bych letěl. Okamžik, kdy chci, aby mě nikdy nepustili.
Třeba to není žádná výjimka, to jenom atmosféra toho dne, kterej pro mě byl důležitej, proto si to pamatuju, přece mi ruku podávali miliónkrát předtím i potom.
Stojíme teda na skalce a táta za chvíli, že vyleze na vedlejší, daleko větší, ať tu počkáme, a brácha hned, že musí jít s ním, to je jasný, protože brácha byl za tátou jako pejsek, ale táta že ne, ostatně já přece nemůžu zůstat sám na skále.
Já bych sice klidně mohl, ani bych se nehnul, ale táta na tom trvá, vyblejskne si nás, bráchu naštvanýho, a jde. Brácha má asi vážně děsnej vztek, strčí do mě a já spadnu.
Nic to není, vstanu a dělám že nic a on se ke mně přibližuje a tváří se dost zle, a já ustupuju, až sem u samýho kraje a budu asi brečet, on mě chytne a zaklání mě, a je to dost hnusnej pocit, ale držim se, protože vim, že je to hra.
A on mě najednou v tom záklonu trochu jakoby pustí a hned chytí, začne se smát, brácha se nádherně směje, a když se směje, je jak veselej anděl, nadpřirozeně krásnej, s těma kudrnatejma vlasama. Ale já začnu brečet a kvílim jak šílenec, protože sem se fakt lekl.
Brácha mě utěšuje, ale táta je v momentě zpátky a vynadá bráchovi a mě taky zpraží, ať přestanu kňourat, a jdeme dolů.
Táta si dá v nádražní hospodě pivo a nám koupí žlutou limonádu, sedíme tam a ani jeden nemluvíme, už toho máme dost, a brácha je navíc uraženej. A tak srkáme, obyčejná nádražka, a najednou se ve dveřích objeví chlap s berlí a jednou nohou bezvládnou, táhne ji za sebou a šourá se k pultu, a číšník si ho hned všimne. A než ten chlapík k pultu dojde, už má natočený pivo, podá číšníkovi mince, opře si berli o pípu a pivo nadvakrát vypije. Vezme berlu a belhá se pryč.
A já na něj koukám, protože je jako šnek, a sem tím úplně fascinovanej, až mě táta okřikne, ať takhle necivim.
A celou dobu, než přijede vlak, a taky cestou a taky doma u večeře a než usnu pořád na toho chlapa myslim a říkám si, na tohle už nikdy nezapomenu.
Do týdne na něj zapomenu.
A za rok si na něj zase vzpomenu.
 
Otec si na tenhle výlet nepamatuje. Pamatuje si ale na to, jak obvykle tyto výlety probíhaly, Jakub se zase coural vzadu, pořád ho musel hlídat a popohánět, protože on byl doslova nemožnej. Stejně jako při jakýmkoliv sportu. Ale to by otec chápal, každýmu to holt jít nemusí. Nechápal však, jak mohl Jakub na všechno tak kašlat. Nemohl si pomoct, ale když viděl Jakuba v lese při běhu nebo při tréninku na dráze, cítil především marnost. Proč se trochu nesnaží? Každej nemusí bejt talent, ale trochu zatnout zuby, od čeho je to chlap! Ale to ne, ona z něj chce mít holku, alespoň jednu dceru.
 
Matka má o Kubíka trochu strach. Ví, že ho sport nebaví. Snaží se to říct otci, ale ten ji neposlouchá, jeho synové pros­tě musí sportovat a hotovo. Podívej se na Martina, řekne jí vždycky, snaží se, a jak mu to jde, ale kluci nejsou kopie, jednomu to jde, druhýmu to jít nemusí, Kubík na to prostě není typ. Taky ji trochu trápí, že se k němu Martin někdy chová ošklivě. Má si přece dát pozor, je o tolik silnější, Kubík je tak křehký. Snaží se být v jejich hádkách spravedlivá soudkyně. Ale je přece přirozené, že chrání toho slabšího. Máťa se na ni pak dívá jako na vraha.

© Petra Soukupová
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky a nakladatelství Host

Diskuse

Vložil: Michaela W. Caltová, 24.02.2011 14:03
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Ach jo. Je to fakt hrozný. Nemůžu si pomoct. Čim víc toho přečtu, tim je to horší. Pokusím se na to nemyslet. :-)
Vložil: Kočka Malvína, 07.11.2010 16:39
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Vykuku, tak něco napiš, svět čeká! Davide, jakkoliv rozčílen, kdo neumí pravopis, není pro mě partner do diskuse o literatuře. PS
Vložil: David, 19.10.2010 19:59
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Pardon. Samozřejmě "vidí" - byl jsem poněkud víc než rozčilen.
Vložil: David, 19.10.2010 19:58
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Taky moc nechápu, co na tom dnešní svět vydí. Každopádně je to jeho pravým obrazem - tak snad tak rádi zíráme do zrcadel (ne za ně)...
Vložil: Michaela W. Caltová, 26.09.2010 19:14
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Možná mám poněkud zastaralé postoje, ale i když si zachovám objektivitu, musím říct, že vrchol současné české literatury si představuji všelijak, jen ne takhle.
Vložil: Magda de Bruin, 20.04.2010 11:20
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Já se ale opírám o jistou osobní informaci, ze které vyplývalo, že to skutečně vycházelo z okruhu poroty. Už ve chvíli, kdy mi to ten člověk vyprávěl, mě to zarazilo. Jistěže šlo o kategorii česká próza, "Kniha roku" se náhodou strefila tak, že se ocenění mezi dva nejžhavější favority rozdělilo. Ani... tak tohle "prosakování" nepovažuju za důstojné.
Vložil: Viktor Janiš, 19.04.2010 15:43
Soukupová, Petra: Zmizet 1
V kuloárech se mohlo maximálně šuškat o tom, kdo patří k favoritům na ocení v kategorii česká próza, nikoli na hlavní cenu. (A člověk k tomu nepotřeboval být žádný Sherlock Holmes, když na veřejnou prezentaci výsledků jednotlivých komisí vyrukovala zmíněná porota jen se dvěma jmény [Soukupová Matoušek]... a s ujištěním, že další čtyři dodá :))
Vložil: Magda de Bruin, 19.04.2010 11:38
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Taky doufám, že to kamarády nebylo. Jako obyvatelku kalvinistické země mě ale zarazilo, že výsledky přesně odpovídají tomu, co se v kuloárech šuškalo už přinejmenším před měsícem na veletrhu v Lipsku, totiž že se letos bude rozhodovat mezi Matouškem a Soukupovou. Měla to být fáma z okruhu poroty. Tohle... "prosakování" lidí, kteří by měli být vázaní mlčenlivostí, ale nemohou odolat pokušení dát najevo svou informovanost a vlivnost, mě na tom asi zaráží nejvíc.
Vložil: Viktor Janiš, 19.04.2010 01:18
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Vykukovi: V hlavní kategorii hlasovalo kolem 150 lidí z 300 oslovených. Takže kamarády to vážně nebylo.
Vložil: vykuk, 18.04.2010 22:51
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Naprosto děsný, ale kamarádi zvítězili - dostala magnézii. Tzn. výsledky akademie jsou zfalšovány. Puberťák by to napsal taky.
Vložil: vykuk, 26.08.2009 00:07
Soukupová, Petra: Zmizet 1
Fakt talent. :-(( Chaha
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 5776x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce