Týden knihoven s čarodějnicemi, rytíři i umrlcem

aktualita beletrie česká

Dá se říci, že aktivity, které knihovny čtenářům nabízejí a jež mají hlavně pro mladé čtenáře prostor knihoven zatraktivnit, učinit z nich místo plné dobrodružství, záhad i tvůrčího napětí (jak to popsala Klimtová) vrcholí každoročně právě během Týdne knihoven, který skončil včera.

Týden knihoven s čarodějnicemi, rytíři i umrlcem

„Milí andělé dětských knihoven! Chci Vám poděkovat za to, že se s nadšením a láskou staráte o dětské srdce a sny jako poslední majáky světla ve světě plném chamtivosti, závisti a nelásky. Vytváříte kousek světa, kde je teplo a slunečno a veselo. A protože máme stejný cíl, zase v dětech i v dospělých probudit lidské city, nabízím vám pohádkovou zemi, kterou jsem si vytvořila pro radost vlastní i ostatních, k pomoci při vašem snažení!“ Těmito slovy vloni poděkovala V. Klimtová, „hlavní čarodějnice Pohádkové země“ a autorka Lexikonu ohrožených druhů strašidel, českým knihovníkům a knihovnicím při prezentaci své výstavy pohádkových postaviček, která nyní putuje po českých knihovnách. Dá se říci, že aktivity, které knihovny čtenářům nabízejí a jež mají hlavně pro mladé čtenáře prostor knihoven zatraktivnit, učinit z nich místo plné dobrodružství, záhad i tvůrčího napětí (jak to popsala Klimtová) vrcholí každoročně právě během Týdne knihoven, který skončil včera. V jeho rámci byly uděleny ceny Ministerstva kultury KNIHOVNA ROKU 2009, proběhl velký knihovnický happening ve Vsetíně, 28 knihoven otevřelo nové prostory pro své uživatele, zahájeno bylo 281 výstav, ve 187 knihovnách se uskutečnily besedy se spisovateli a pořady o knihách, burzy vyřazených knih přichystalo 173 knihoven a na dny otevřených dveří lákalo 139 knihoven v celé ČR.

V mnoha knihovnách se pak konaly další speciální akce: v Uherském Hradišti se snažili odpovědět na otázku, kolik kilogramů knih zaměstnancům knihoven denně prochází rukama, celý týden tedy vážili vrácené knihy; ve Zlíně připravili program Po setmění v knihovně s podnázvem Tentokrát mezi hvězdami, mnohé další knihovny lákaly na různé „černé hodinky“, navazující na úspěšné Noci s Andersenem; v Lounech se odehrál úspěšný pokus o vytvoření živého řetězu, kterým chce knihovna příští rok stěhovat fond do nového sídla. V mnoha knihovnách měli potenciální čtenáři možnost tříměsíční registrace zdarma, a pro ty již registrované byla mnohde vyhlášena amnestie od pokut. Oproti tomu v Ostravě vyvěsili výstražné plakáty „Hledá se kniha ... aneb Třeste se nezbední čtenáři“, které chtěly upozornit na problém nevrácených a zřejmě nedobytných knih.

Tím vším se knihovny snaží spojit svoji klasickou úlohu s dalšími funkcemi, jako jsou informační a turistické centrum a další služby pro místní komunitu. Po prodeji či pronájmu bývalých kulturních domů se právě ony často stávají přirozeným centrem kultury v obci. Mluví se dnes také o úloze knihoven k interkulturním dialogu v regionech s národnostními menšinami, nebo k dialogu interkulturnímu (jako v případě akce Knihovna za babku, v nichž „babičky“ předčítaly dětem). Akcemi typu „Pasování za Rytíře Řádu čtenářského“, a to prvňáčků i starších dětí, se dnes v mnoha knihovnách odehrávají vlastně svébytné přechodové rituály - když ty církevní (první svaté přijímání) už málokoho přitahují. Za pozornost stojí také program Škola naruby, jež vychází ze skutečnosti, že děti si rády hrají na školu: jsou jim rozdány deníčky, do nichž musí rodiče či jiní dospělí zapisovat, co a jak dlouho svému dítěti četli. A to jim podepíše, že je to pravda, může napsat pochvalu nebo poznámku (např. „dnes maminka u čtení usínala“).

Letošní motto celého týdne, Knihovna mého srdce, korespondovalo s celostátní anketou Kniha mého srdce. Přispělo do ní 322 667 lidí, což je podle R. Giebische ze Sdružení knihovníků a informačních pracovníků asi desetinásobek počtu, který očekávala Česká televize. Kupříkladu v Městské knihovně v Praze díky Dismanovu rozhlasovému dětskému souboru ožily postavy z knih autorů, kteří se umístili v anketě, scénky se odehrávaly před příslušnými regály, na kterých kniha s danými postavami spočívá - podobně, jako v knize na pokračování, v níž populární čeští spisovatelé jako Ivona Březinová, Jiří Dědeček, H. Pawlowská, Iva Pekárková, Iva Procházková či Vojtěch Steklač rozvíjeli příběh dvou dětí uzavřených na noc v knihovně a prožívající dobrodružství ve fikčních světech knih jako Robinson Crusoe, Sofiin svět, 451 stupňů Fahrenheita, Lovci mamutů, ale dokonce i v „nefiktivním“ Deníku Anne Frankové. I když se v předposledním dílu od Moniky Elšíkové mladistvá hrdinka ve své dosud marné touze po lásce dostává do sevření umrlce z Erbenovy Svatební košile, kniha končí hned dvojím happyendem: přiznáním 3,5 procenta z celkového státního rozpočtu na kulturu a oznámením šťastné svatby. Co bude oproti tomu ve skutečnosti s kulturou a knihovnami je nejisté: mnohé z nich letos neměly na nákup nových knih ani korunu, a s tím ani ono „nadšení a láska“ knihovnic mnoho nezmohou.

.

© Jan Lukavec
článek vyšel ve zkrácené verzi v Literárních novinách
na iliteratura.cz se souhlasem autora

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 2008x

Inzerce
Inzerce