Miles, Robert: Jane Austenová

Miles, Robert
Jane Austenová

ukázka literární věda

Proč je Austenová nejmilovanější z anglických autorů? Protože má bezprecedentní schopnost vytvořit v románu iluzi osobnosti, schopnost, která tak hluboce promlouvá k našemu romantickému individualismu a k naší situaci, kdy se jako čtenáři ocitáme v rozporech toho, co Deirdre Lynchová nazvala „čtením v davu“.

Robert Miles: Jane Austenová, překlad Jana Ogrocká, Centrum pro studium demokracie a kultury 2009, 220 stran

Závěr

Proč je Austenová nejmilovanější z anglických autorů? Protože má bezprecedentní schopnost vytvořit v románu iluzi osobnosti, schopnost, která tak hluboce promlouvá k našemu romantickému individualismu a k naší situaci, kdy se jako čtenáři ocitáme v rozporech toho, co Deirdre Lynchová nazvala „čtením v davu“. A proč je vnímána jako obzvlášť anglická autorka? Protože její toryovské pastorály přesně odpovídají potřebě moderního anglického nacionalismu mít svou mytologii. Je však také jasné, že na tuto anglickou zvláštní „věc“ mají ustavičně chuť i jiní než angličtí čtenáři, což jako by předešlému odporovalo. Vysvětlení, proč tomu tak není, nabídl Američan T. B. Shaw, když v roce 1849 napsal: „Každý, kdo touží poznat vnitřní život rozsáhlé a obdivuhodné vrstvy anglické venkovské šlechty – vrstvy, která v žádné jiné zemi na světě absolutně neexistuje a jíž anglický národ vděčí za mnohé ze svých nejhodnotnějších vlastností –, musí číst romány Jane Austenové.“ (Citováno v Southam (ed.), Jane Austen: The Critical Heritage, sv. I, str. 129.) Shaw píše z hlediska americké modernity – z hlediska sociální scény, nad níž spisovatelé jako Nathaniel Hawthorne Henry James bědovali, že postrádá bohatou texturu anglických společenství, v nichž hojná anglická venkovská šlechta představuje páteř národa. V důsledku globalizace se nostalgické vnímání anglické neochvějné, anachronické povahy jako jakési bašty proti všepřemáhající, homogenizující modernitě ještě prohloubilo. O početné venkovské chudině, natož o masách tísnících se v severoanglických indust rializujících se městech chybí v Shawově pojetí zmínka nebo se prostě neregistrují. Je-li Austenová pro anglického čtenáře jakýmsi talismanem, který dodává právoplatnost středoanglické genealogii toho, co znamená být anglický (a musíme mít na paměti, že právě proto s ní má mnoho anglických čtenářů problém), pro neanglického čtenáře je, jak se zdá, něčím jakoby opačným: důkazem, že anglická „gentry“ stále přetrvává jako depozitář nejhodnotnějších charakteristik Anglie, dokladem toho, že někde existuje vzácná kulturní pevnůstka vzdorující ničivé vlně globalizace. Za těchto okolností je zážitek z četby Jane Austenové doslova nezbytným doplňkem moderního životního stylu. Dokud ovšem do toho, co píše, nenahlédneme hlouběji a nezjistíme, že věci nejsou tak prosté.

 

Překlad © Jana Ogrocká
text je ukázkou z knihy Jane Austenová
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2812x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce