Libuše Heczková: Píšící Minervy: vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2009

„Píšícími Minervami“ označuje Libuše Heczková české literární kritičky a esejistky přelomu 19. a 20. století. Zaměřuje se především na kritičku a feministku Elišku Krásnohorskou a na ty, které ji následovaly – Terézu Novákovou, Žofii Pohoreckou, Pavlu Buzkovou a další osobnosti literárního života jako Annu Pammrovou nebo Artuše Drtila. Vedle toho sleduje také osudy českých emancipačních časopisů, v nichž se tato kritika rozvíjela: Ženských listů, Ženského světa, Ženské revue, Ženského obzoru a Ženských směrů. Pokouší se osvětlit podmínky, za nichž ženy vstupovaly do tak „neženského“ oboru literární činnosti, jakým podle některých dobových vyjádření kritika byla. Svými aktivitami tak „píšící Minervy“ radikálně zpochybňovaly „fyziologickou slaboduchost“ ženám tehdy připisovanou.