Klaus Merz: Jakub spí (vlastně román), z německého originálu Jakob schläft. Eigentlich ein Roman přeložil a předmluvu napsal Milan Tvrdík, Archa, Zlín 2009, 60 stran

Klaus Merz dozrál během několika desetiletí – bariéru nezájmu prolomila až útlá próza s autobiografickými rysy Jakub spí, která se svou vypjatou emotivností a autorovým stylistickým mistrovstvím stala mezinárodním bestsellerem (jen v německy mluvících zemích vyšlo během jediného roku pět vydání). Román je bravurním dílem literární epochy, pro které se od sedmdesátých let v západních literaturách vžilo označení „nová subjektivita“ nebo také „nová niternost“. Ta zachycuje svět výhradně prizmatem jedince, jeho privátním pohledem a zakotvení ve společenském kontextu dokládá neotřelým subjektivním pohledem na dobovou situaci, kterou tímto postupem zintimňuje. Český čtenář bude znát hlavně Petera Handkeho či i u nás velmi populárního Thomase Bernharda.

Z recenzí:
„Útlá knížka s hutným obsahem, sevřená, vřelá, pokorná – plná tichého štěstí i tiché bolesti. Jedním slovem: poetický klenot.“
(Markus Werner)

Tento rozsahem nevelký román nadchl čtenáře i kritiku a byl vyznamenán Literární cenou Hermanna Hesseho. Merz v poetických obrazech s nepřehlédnutelnými autobiografickými rysy vypráví příběh jedné švýcarské rodiny v padesátých letech minulého století, kterou poznamenala ztráta syna, nepřeživšího vinou lékaře porod. „Tato kniha je malým zázrakem“.
(Gunhild Kübler v slavnostním projevu k udělení Literární ceny Hermanna Hesseho)

© nakladatelství Archa